Vpravo! velí Brazílii Bolsonaro
Včerejší inaugurace brazilského prezidenta Jaira Bolsonara ukázala, že tento krajně pravicový politik bude společnost spíše rozdělovat. Hlavní levicové strany ceremonii v metropoli Brasílii bojkotovaly.
BRASÍLIA/PRAHA Říkají mu „brazilský Trump“– a na včerejší inauguraci Jaira Bolsonara to bylo vidět. Podobně jako jeho amerického kolegu i nového, 63letého prezidenta Brazílie lidé buď bezmezně obdivují, nebo naopak upřímně nesnášejí. Těch, kteří jsou někde mezi, zjevně mnoho není.
Pečlivě střeženou ceremonii v brazilské metropoli (ulice hlídalo na 3000 vojáků a policistů, rozmístěny byly dokonce i rakety země–vzduch) sice podle agentury AP zhlédly tisíce lidí, obřad však záměrně vynechali zástupci hlavních levicových stran včetně nejvýznamnější Strany práce (Partido dos Trabalhadores, PT) stejně jako někteří levicoví guvernéři brazilských federálních států. A nešlo jen o vnitrostátní obecenstvo: Bolsonaro dal již předem najevo, že na inauguraci nestojí o účast politických reprezentací z těch států Latinské Ameriky, kde jsou u moci levicové režimy – tedy z Kuby, Venezuely či Nikaraguy.
V oficiálním stanovisku Strany práce se uvádí, že PT „uznává legitimitu voleb..., avšak způsob, kterým bylo zabráněno kandidovat bývalému prezidentu Lulovi, byl ilegální, a poskytl tak Bolsonarovi nespravedlivou výhodu“. Strana tím naráží na skutečnost, že její kandidát, exprezident Luiz Inácio Lula da Silva, byl po sérii právních bitev odsouzen k vězení za korupci a praní špinavých peněz, a podle brazilských zákonů proto nemohl proti Bolsonarovi kandidovat. Předvolební průzkumy mu přitom věštily vítězství.
Vedle vnitropolitického rozměru byl zajímavý též seznam zahraničních státníků, kteří na včerejší Bolsonarovu inauguraci naopak dorazili. Byli mezi nimi někteří krajně pravicoví či autoritářští lídři, již by se při jiném personálním obsazení do Brazílie sotva obtěžovali: například izraelský premiér Benjamin Netanjahu, či dokonce předseda maďarské vlády Viktor Orbán. USA vyslaly ministra zahraničí Michaela Pompea.
Bolsonaro se dostal do úřadu díky vítězství v říjnových volbách, když ve druhém kole ziskem přes 55 procent hlasů jasně porazil Fernanda Haddada nominovaného Stranou práce. Ten do kampaně „naskočil“poměrně pozdě jako náhrada za exprezidenta Lulu, a byl tak ve zjevné nevýhodě.
Předvolební kampaň i předchozí politické působení byly z Bolsonarovy strany plné drsných až urážlivých výroků na adresu jak politických oponentů, tak různých skupin obyvatelstva. Směrem ke svým levicovým soupeřům Bolsonaro například prohlásil, že „tato vlast je naše, a ne té bandy, která má rudou vlajku“. Na adresu jedné členky brazilského Kongresu v roce 2014 řekl, že „si ani nezaslouží, aby ji někdo znásilnil, jak je ošklivá“, a několikrát pronesl hanlivé výroky směrem k homosexuálům.
Možná klíčovým momentem prezidentské kampaně byl pokus o atentát na Bolsonara, když jej během předvolebního mítinku na začátku září napadl útočník nožem a vážně jej zranil. Bolsonaro se však rychle zotavil a dokázal událost využít ve svůj prospěch.
Korupce na pokračování? Jedním z významných témat Bolsonarovy kampaně byl slib, že zatočí s korupcí. Ta v minulých letech zasáhla nejvyšší patra brazilské politiky: vedle uvěznění exprezidenta Luly se kvůli korupčním obviněním musela v roce 2016 z úřadu poroučet tehdejší prezidentka Dilma Rousseffová. Skandály, jejichž podstatou bylo předražování zakázek pro státní firmy s tím, že „ulité“peníze zjevně sloužily pro financování politických stran, poškodily brazilskou ekonomiku a otřásly důvěryhodností země před mezinárodními institucemi.
Korupční stín se však nyní možná vznáší také nad rodinou novopečeného prezidenta Bolsonara. Úřady totiž zjistily, že účtem Fabrícia Queiroze, řidiče a zároveň poradce prezidentova syna Flavia, „proteklo“v přepočtu 7 milionů korun, přičemž část těchto peněz skončila na účtu Flaviovy matky Michelle Bolsonarové, nastupující první dámy Brazílie. Podle úřadů jsou pohyby na Queirozově účtu „v disproporci“s jeho oficiálními příjmy, a existuje tedy podezření, že šlo o peníze z trestné činnosti. Věc je sice dále v šetření a zatím nebyl nikdo obviněn, mnozí se ovšem začali ptát, zda to Jair Bolsonaro s bojem proti korupci opravdu myslel vážně.
Restart ekonomiky na úkor Amazonie
Bolsonaro přebírá prezidentský úřad v době, kdy se Brazílie vzpamatovává z hluboké recese let 2015 a 2016. Částečné hospodářské reformy, provedené administrativou Bolsonarova předchůdce Michela Temera, se již odrazily v návratu k mírnému růstu, obyvatelstvo však od nového lídra očekává snížení vysoké nezaměstnanosti (asi 13 procent) i jasné kroky směřující k dalšímu zmírňování křiklavých sociálních rozdílů. Právě v boji s rozšířenou chudobou byl v první dekádě 21. století totiž velmi úspěšný Bolsonarův rival Lula.
Bolsonaro sice slibuje oživení ekonomiky, některé kroky, pomocí nichž ho chce dosáhnout, však budí vášně. Nový prezident například plánuje uvolnit více koncesí na hospodářské využívání Amazonie, největší oblasti tropických deštných lesů světa, proti čemuž protestují ochránci přírody. Není také jasné, zda Bolsonaro podpoří technologickou modernizaci osmé největší ekonomiky světa, což by mohlo pomoci snížit závislost Brazílie na kolísání světových cen exportních komodit, jako jsou železná ruda či zemědělské výrobky. Právě ruda stála v posledních letech za prudkými výkyvy ekonomické kondice země.