2019: dobytí Mexika i Měsíce, husité i síť

Spíše než velké osobnosti připomene letošní rok dějinné posuny a zlomy. A také to, jak těžké je být dobrým prorokem

Před 50 lety přistáli lidé s velkou slávou a dalšími plány na Měsíci, ale ten pak osiřel. Rovněž před 50 lety byl bez humbuku položen základ internetu, ale ten dnes ovládá celou planetu.

Jak vznikla z boje o víru občanská válka, první u nás? Jak dokázalo tisíc Španělů zničit říši Aztéků? Byla průmyslová revoluce motorem západní civilizace, nebo zločinem proti Zemi? Byl Alexander von Humboldt ctihodným geografem, nebo „bílým maskulinním prasetem“, po jakém by se dnes univerzita nazývat neměla?

Ty otázky nepatří jen historii. Dokládají to spory o pamětní desku husitského kněze Želivského či o název berlínské univerzity.

Spor o mariánský sloup v Praze patří k oblíbeným tématům. Spor o pamětní desku Jana Želivského na Staroměstské radnici je do jisté míry podobný, ale netýká se druhé, nýbrž první občanské války u nás. Dokládá to, že i stařičká výročí oživují i současné emoce, takže má smysl je připomínat.

Tak jako loni 400 let od pražské defenestrace, jež vedla k třicetileté válce. Nebo letos 600 let od defenestrace první, jež zahájila války husitské.

Palach i Želivský

Začněme tím, co „přepadne“z loňska: oživením 50 let od pražského jara, vzepětí „socialismu s lidskou tváří“, svobody slova i převálcování toho všeho Sověty vedenou invazí. To bude hned zkraje roku pokračovat, ale již v opačném gardu: připomínkami domácího ústupu. Se silou tanků nešlo nic dělat, ale horší byla rezignace tehdejších politických elit na nedávná hesla a sliby („Jsme s vámi, buďte s námi“).

Za dva týdny uplyne 50 let od upálení Jana Palacha. Dost lidí může mít pocit, že o něm již bylo řečeno, napsáno či natočeno vše. Přesto zopakujme jeden aktuální aspekt. Palach se neupálil na protest proti okupaci, jak zní častá mediální zkratka. Upálil se na protest proti domácí rezignaci. V zanechaném dopisu píše, že žádá okamžité zrušení cenzury a rozšiřování Zpráv.

A Zprávy byl dezinformační časopis vydávaný okupačními vojsky, tedy to, čemu se dnes říká fake news. Takže Palach neprotestoval proti tisícům tanků, ale za něco uchopitelnějšího: aby se domácí politické elity vzchopily, zrušily čerstvě obnovenou cenzuru a zároveň byly s to čelit okupační propagandě.

Je jistě nefér srovnávat éru, kdy stát měl monopol médií a neexistoval internet, s dneškem. Ale stejně člověka napadne, že Palachovy body mají smysl i teď: jak se bránit lžím a manipulacím šířeným po internetu a přitom internet v zásadě uchovat bez cenzury.

To nás vrací k roku 1419 a Janu Želivskému. To on byl vůdcem lidu, který 30. července zaútočil na Novoměstskou radnici, konšely vyházel z oken a ubil. Dnes můžeme spekulovat. Byl Želivský hlasatelem Husovy pravdy? Tím, kdo motivoval lidi k obraně před křížovou výpravou? Či spíš populistou, fanatikem, tálibem 15. století, jenž z kazatelny hlásal nenávist vůči jinak smýšlejícím? Kdyby Želivský psal na Facebook, jak dlouho by trvalo, než by mu zarazili účet?

To je téma pro intelektuální hry. Jisté je, že letos se bude připomínat defenestrace z 30. července 1419, smrt krále Václava IV. (16. srpna) i první bitvy husitských válek. Mezi nimi i v prosinci bitva u Nekmíře, kde Jan Žižka poprvé použil vozovou hradbu. Jisté je i to, že ve válkách typu husitských měly obě strany své mučedníky. Stačí se podívat, kolik klášterů husité zdevastovali či kolik mnichů (i vlastních heretiků) upálili nebo utopili.

Říše, nad níž slunce nezapadá Přesuňme se o století dále. Rok 1519 patří do éry přelomu mezi středověkem a novověkem, přitom sám v tomto období vyčnívá.

Římskoněmeckým králem byl 28. června 1519 zvolen španělský panovník Karel V. A právě v tomto roce conquistador Hernán Cortés přistál v Mexiku. Na rozdíl od karibských ostrovů, kde žili zcela přírodní indiáni Tainové, neznalí zemědělství, narazil na vysoce organizovanou indiánskou civilizaci Aztéků. Ačkoliv neměl pokyn k dobytí tak velké říše, učinil tak během dvou let, a to s tisícovkou pěšáků a pár stovkami jezdců na koních. Využil situace, že Aztékové ovládali i ty kmeny, které o nadvládu nestály a čekaly na šanci ke vzpouře. Cortés jim ji poskytl, nicméně tím sledoval zisk Mexika pro Španělsko.

I dobytí Mexika (pak celé Ameriky) je stále aktuální téma. Původní Američané a jejich osud dodávají silný argument proti myšlence, že hranice jsou jen čáry na mapě, masové migraci nemá smysl bránit a suverenita je přežitek. Kdyby o těchto věcech mohli rozhodovat sami Aztékové, Mayové či Inkové, nejspíše by si jich cenili.

20. září 1519 vyrazil Fernao de Magalhaes, Portugalec ve španělských službách, na první cestu kolem světa. Trvá tři roky, do Španělska se vrátí jen jedna z pěti lodí, ale ekonomicky je to úspěch – ona jediná loď přivezla tolik koření, že se celá akce vyplatila.

Úhrnem, král Karel V. je panovníkem tak velké a expandující državy, že prohlásí: „Nad mojí říší slunce nezapadá.“Do svazku Svaté říše římské tehdy patří i české království. Ale to má jiné priority. V roce 1519 Šlikové v Jáchymově poprvé z těženého stříbra začali razit mince. Vzniká bohaté panství a měna Joachimsthaler, jáchymovský tolar, tolar, dolar. Vědí vůbec v USA, že počátky jejich měny sahají do doby před 500 lety v Jáchymově?

Kdy Země začala kouřit

Opět se posuneme dále. Když je řeč o emisích skleníkových plynů, srovnávají se s úrovní za předindustriální éry. Ale kdy to bylo? Přesný rok určit nelze, leč nabízí se rok 1769. Před 250 lety, 29. dubna, si James Watt nechal patentovat svůj pokročilý parní stroj, 3. července Richard Arkwright svůj dopřádací stroj a 23. října Nicolas-Joseph Cugnot předvedl v Paříži pohyblivý parní vůz (předchůdce automobilu). Dodejme, že u nás byla v roce 1769 založena Společnost orby a svobodných umění v Království českém coby předchůdce hospodářských komor i škol, ale do skutečné industriální éry jsme měli ještě daleko.

Pak se nabízejí dva velikáni narození roku 1769. Napoleon, což si Francie nenechá ujít. A Alexander von Humboldt, zakladatel vědecké geografie. Patřil k největším vzdělancům, přátelil se s Goethem a Schillerem, procestoval celý svět, napsal desítky knih (a dopis z roku 1819 s větou, že z Milešovky je třetí nejkrásnější rozhled na světě). Může s ním být problém?

Ano, pokrokáři chtějí přejmenovat Humboldtovu univerzitu v Berlíně. Humboldt prý naplnil „koloniálně-rasistickou tradici takzvaných ‚objevných cest‘, cest ableistických evropských bílých mužů do již obydlených oblastí“. Oponenti to karikují: „Alexander není jen prase, je urozené pruské prase, které jezdilo do jiných zemí, aby se tam předvádělo jako urozené pruské prase.“No, snad se to srovná do 14. září, jeho 250. výročí.

V roce 1519 Šlikové v Jáchymově poprvé z těženého stříbra začali razit mince. Vzniká Joachimsthaler. Vědí vůbec v USA, že počátky jejich měny vznikly před 500 lety v Jáchymově?

Jen čtyři muži z Měsíce

Dvacáté století se připomene výročím rádia. Poprvé začalo pokusně vysílat 14. února 1919 v Haagu. A pak už přeskočíme k roku 1969. I ten v sobě snoubí jistý přelom – konec „sladkých šedesátých“a začátek čehosi jiného.

Rok 1969 přinesl poslední veřejné vystoupení Beatles (30. ledna na střeše Apple Records), jejich fotku na Abbey Road a stejnojmennou desku. Přinesl první vystoupení uskupení Monty Python (5. října na BBC). Premiéru filmu Easy Rider i festival ve Woodstocku. Ale i vražedný útok „rodiny“Charlese Mansona v Kalifornii.

Ukázal též, jak těžké je být prorokem. Když 20. července 1969 přistáli první lidé na Měsíci, zdálo se, že otevírají cestu dál: ke stálé měsíční stanici, ba cestě na Mars. O 50 let později platí, že z 12 mužů, kteří chodili po Měsíci, žijí už jen čtyři. Tady technooptimismus nevyšel. Zato se překonal tam, kde se to ani moc nečekalo.

Když 29. října 1969 v Kalifornii proběhla komunikace mezi dvěma vzdálenými počítači, nic pro média to nebylo. Slovo internet ještě neexistovalo. A přece to byl jeho zárodek a počátek něčeho, co o 50 let později spojuje a stále více i utváří svět.