Češi zatím spíš spoří, než investují

Ekonomika je zatím stále ve velmi dobré kondici. Prudké výkyvy akciových trhů ke konci roku však připomínají, že tato idyla nebude trvat věčně. Právě proto je dobré si v dobrých časech vytvářet finanční polštář na doby, kdy bude hůř. Být opatrný určitě není na škodu, ale odkládat si deset, dvacet či třicet let na spořicí účet na důchod nemusí být opravdu tou nejlepší cestou.

Průměrné mzdy rostou, nezaměstnanost je na historickém minimu. Potud to zní velmi dobře. Jenže ekonomika už pracuje podle odborníků na hranicích svých možností a začíná zpomalovat. „Jinými slovy, to nejlepší máme asi za sebou, ale hůř teprve bude,“tvrdí Michal Špaček, portfolio manažer NN Investment Parners.

Historie totiž hovoří jasně, po časech prosperity přichází recese, období útlumu. „S tím je třeba počítat nejen v naší či v globální ekonomice, ale i v osobních financích,“zdůrazňuje Vlastimil Kučera, produktový manažer pro investice ze společnosti Renomia. „Každý člověk by se proto měl snažit vytvořit rezervu, která pokryje potřebné výdaje pohodlně alespoň na půl roku. A stejně tak je potřeba myslet na vzdálenou budoucnost a nutnost pokrytí příjmového deficitu, který vznikne vstupem do důchodu.“

To si velká část lidí uvědomuje. Data České národní banky i nejrůznější průzkumy potvrzují, že Češi si peníze stranou odkládají. „Jenže spíše spoří, než investují,“upozorňuje Martin Novák, investiční analytik Broker Consulting.

Na běžných a spořicích účtech a termínovaných vkladech drží přes 2,5 bilionu korun, což je v ostrém kontrastu s prostředky investovanými do fondů, kde je přes 490 miliard korun. Potvrzuje se tak, že Češi jsou v oblasti svých financí stále velmi konzervativní.

„Být opatrný určitě není na škodu, ale odkládat si deset, dvacet či třicet let na spořicí účet na důchod nemusí být opravdu tou nejlepší cestou,“konstatuje Novák.

MARTIN NOVÁK analytik Broker Consulting

Univerzální řešení není

Na druhou stranu ovšem nelze jednoduše říci, který produkt je nejlepší nebo nejvýhodnější. Pro rozdílné účely se totiž hodí odlišná řešení. „U krátkodobé rezervy potřebujeme především rychlou dostupnost financí,“říká Kučera. K tomu dobře poslouží právě třeba spořicí účty. Jejich úrok však nepokryje ani inflaci.

U střednědobých a dlouhodobých potřeb se nám ale otevírá více řešení – ať již formou zajištěných produktů (např. stavební spoření), nebo různých investičních strategií, třeba v podílových fondech. Do toho se může pustit téměř každý, investice totiž začínají už od 500 korun měsíčně.

„Je ovšem nutné být seznámen alespoň elementárně s jejich fungováním a počítat s tím, že cena podílového listu v čase kolísá, a můžete se tak dostat i pod původní vklad,“upozorňuje Novák.

Jak moc velké toto riziko je, závisí na tom, pro jakou strategii se rozhodnete. Podílové fondy jsou v základu trojího druhu – fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a akciové fondy. Ty sice z dlouhodobého hlediska mohou dobře vydělat, ale také nejvíce kolísají.

Dluhopisy, nebo akcie?

To se ostatně ukázalo loni. „Zažíváme největší pokles akciového trhu od roku 2011, což může být pro některé investory znepokojující,“konstatuje Kučera. Panika ale podle něj není na místě.

„Tržní výkyvy nevyhnutelně patří ke ‚hře‘. Takže se jimi nenechte příliš vystrašit,“radí Martin Tománek, investiční analytik ze společnosti Partners. Vysvětluje, že k tržnímu