Spor o chrám vyvolává vášně
Poté, co soud zrušil staletý zákaz vstupu žen v plodném věku do posvátného chrámu, vypukly v indickém státě Kérala nepokoje, které si vyžádaly řadu raněných i jednu oběť. Radikální hinduisté se se změnou nechtějí smířit.
TIRUVANANTAPURAM/PRAHA Minulý týden vstoupily dvě Indky, 40letá Bindu Amminiová a 39letá Kanak Durgaová, jako první ženy v plodném věku do svatyně Sabarimala v jihoindickém státě Kérala. Posvátný okrsek byl přitom dosud podle hinduistické tradice zapovězen pro ženy „ve věku, v němž jsou schopné menstruovat“, tedy od 10 do 50 let.
Tento zákaz však loni v září zrušil indický soud; tradiční omezení podle soudců porušovalo právo na vyznání víry a bylo v rozporu s rovností mužů a žen. Od doby, kdy byl verdikt vynesen, se o vstup do posvátného okrsku sice několik žen pokusilo, ale povedlo se to až nyní Amminiové a Durgaové – pravděpodobně proto, že pro výstup ke svatyni zvolily noční hodinu a doprovázeli je policisté v civilu. Obě ženy zachytily okamžik vstupu do chrámu na videozáznam.
Později se do chrámu údajně podařilo vstoupit ještě jedné ženě. Podle místních úřadů šlo o osobu šrílanské národnosti a při cestě ji doprovázel její manžel. Správa chrámu ovšem později tento třetí „průnik“do objektu dementovala a prohlásila, že médii sdílený snímek ženy vstupující do objektu je falešný.
Zpráva okamžitě vyvolala masové protesty na řadě míst státu Kérala, včetně správního střediska Tiruvanantapuram. V mnoha místech zůstaly na znamení vzdoru uzavřeny školy i obchody, nejezdila veřejná doprava. Protesty vesměs organizovaly radikálně pravicové hinduistické skupiny podporující vládnoucí Indickou lidovou stranu (Bharatiya Janata Party, BJP).
Během četných střetů policisté použili proti demonstrantům, z nichž někteří házeli kameny, slzný plyn a obušky. Jeden muž při demonstracích zahynul a desítky osob byly zraněny; policie zadržela asi stovku lidí.
Správci chrámového komplexu se otevřeně odmítli soudnímu rozhodnutí podrobit a poté, co obě ženy do chrámu vešly, celý okrsek rituálně očistili. Menstruující ženy jsou v Indii považovány za nečisté, do chrámů však obvykle mají vstup zapovězen jen v období, kdy krvácejí. Pouze v Sabarimale platil absolutní zákaz.
Náboženství jako politická zbraň?
Prudká reakce hinduistických věřících na – dle jejich názoru – porušení staletého tabu ukazuje jednak zásadní roli náboženství v životě řadových Indů a také na napětí panující mezi světskými a náboženskými autoritami. Provinční vláda státu Kérala (kde je u moci levicová koalice) totiž verdikt civilního soudu podpořila a její předseda Pinaradži Vidžajan prohlásil, že úřady udělají vše pro to, aby rozhodnutí soudu bylo respektováno.
K napětí dochází paradoxně v oblasti, kde je na indické poměry sice značná náboženská diverzita – hinduisté mají mezi obyvatelstvem státu Kérala jen mírnou většinu a v oblasti žijí silné komunity křesťanů a muslimů –, ovšem jednotlivé skupiny zde sdílejí poklidné soužití.
Mnozí hinduisté však nyní mají za to, že soudní verdikt podkopává tradiční hinduistické hodnoty a odmítají se jím řídit. V tomto názoru mají podporu strany BJP, čímž celá kauza získává i politický podtext. Indii totiž čekají na jaře parlamentní volby a kritici premiéra Naréndry Módího (BJP) již delší dobu poukazují na to, že předseda vlády se snaží získat popularitu právě zneužíváním náboženského cítění obyvatel.
V chrámovém komplexu Sabarimala, umístěném v hornatém terénu kéralského vnitrozemí, věřící uctívají hinduistické božstvo Ajjappana. Jde o jedno z nejvýznamnějších hinduistických posvátných míst v zemi a podle některých zdrojů se jedná také o vůbec nejnavštěvovanější svatyni – počet poutníků, kteří na místo každoročně dorazí, se pohybuje mezi 17 a 50 miliony.