Pavilony opic
Učitelé sami bez pomoci autoritu nezískají
Učitel, který si nedokáže zjednat autoritu, nemá ve třídě co dělat. Tak tohle kategorické tvrzení rozhodně neplatí v dnešní době. Jak si může učitel zjednat respekt u žáka, jehož rodiče učitelstvem pohrdají, a to třeba jen z dětinského důvodu, že vydělávají víc peněz?
Prestiž učitelského povolání za posledních třicet let značně utrpěla. Lví podíl na tom má politika devadesátých let, kdy se učitelům dlouho tvrdilo, že jim bude přidáno, až se školy zlepší. Jenže školy se zlepšit samy od sebe nemohou, a tak posledních deset let učitelé jen dohánějí, hlavně na platech, ostatní důležité profese. Sami učitelé však nejsou jen pasivními aktéry společenského úpadku tohoto povolání. Vzpomeňme třeba na školy, které fungují jako doslova služba pro hloupé či líné děti bohatých či vlivných rodičů. Maturita syna doktora Jaroslava Bartáka (známého též pod mediální přezdívkou „Doktor prase“) byla svého času ilustrativním příkladem dysfunkce systému. V každém kraji je nejméně jedno zařízení, které opatřuje prominentům potřebné „bumážky“. Tento neutěšený stav se promítl v zavedení státních maturit i jednotných přijímaček – jejich vliv je velmi omezený, ale aktéři systému se k nim upínají.
Je tedy možné obnovit autoritu učitelů i v demokratických podmínkách liberálně vychovávaných dítek? Samozřejmě že ano, jen to chce dlouhodobou práci a jednou pro vždy skoncovat s přístupem k učitelům jako k pouhému materiálu. Odstrašujícím příkladem budiž bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová, která bez jakýchkoli zkušeností s resortem plnila stranický úkol – zavedení inkluze. Způsob, jakým to prováděla, rozzlobil spoustu učitelů a uškodil i samotné myšlence inkluze. Zkrátka z pozice nadřazených sociálních inženýrů by s učiteli již neměla jednat žádná politická reprezentace, anebo ať se pak nediví následkům.
Hlavní roli ve výchově dítěte hrají rodiče, po těch musí společnost též žádat spolupráci. Nelze se tvářit, že stav, kdy je dítě z rodiny zanedbané, nechápe roli autorit a rodiče ho v tom dále podporují, je normální. Aby škola mohla vzdělávat, musejí být žáci alespoň elementárně vychovaní. Poslední dobou jsou na pranýři rodiče i děti, kteří využívají osmiletá gymnázia. Prý to poškozuje systém. Jenže pošle-li motivovaný rodič svého potomka na takovou školu, má záruku, že se mu dostane nejen kvalitního vzdělání, ale i stejně motivovaných spolužáků. Škůdci nechtějí poškozovat vlastní děti.