Víc oddlužených i průhledné firmy

PRÁVNÍ NOVINKY V ROCE 2019: Ve vedení velkých firem povinně zasednou zaměstnanci, projasnit by se mělo i GDPR

Začátek roku bývá přelomový nejen pro řadu lidí, kteří chtějí začít nanovo, ale i pro právní předpisy. Řada zákonů a novel nabývá začátkem roku své účinnosti. Stejně je tomu i letos. Ty největší, až revoluční právní novinky, jež by mohly do českého právního řádu přinést třeba manželství pro homosexuální páry, změnu podmínek pro oddlužení či zrušení karenční doby, ale zatím přijaté nejsou. Legislativní průběh nového roku 2019 však o jejich osudu rozhodne. Jaké právní novinky nás tedy letos čekají?

Vyšší minimální mzda i odvody

Nejpraktičtější změny přináší pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Změny se letos dotkly minimální mzdy, která od ledna vzrostla na 13 350 korun měsíčně nebo 79,80 korun za hodinu. Rostla i zaručená mzda, která se liší podle obtížnosti profese. Pokladník či kominík ze třetí skupiny by si nově měli přijít minimálně na 16 280 korun měsíčně, řidič autobusu z páté skupiny na 19 850 korun a třeba vědecký výzkumný pracovník z poslední osmé skupiny nejméně na 26 700 korun.

Zároveň rostly zálohy na zdravotní a sociální pojištění. „Například osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní činnost musí v roce 2019 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 2388 korun. Měsíční zálohy se tak oproti loňskému roku zvyšují o 199 korun. Osoba vykonávající vedlejší výdělečnou činnost bude platit 955 korun,” uvedl Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnýAdvokát.cz.

Změny nastaly i ve splatnosti pojistného na nemocenské a důchodové pojištění. „Dosud byly zálohy splatné v termínu od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Počínaje lednem 2019 se zálohy platí vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné váže. Platit bude nicméně možné až do posledního dne kalendářního měsíce. Rozhoduje tedy den připsání na účet u okresní správy sociálního zabezpečení,” dodal Preuss.

Sdílená pracovní místa a nový výpočet dovolené Ve sněmovně se v průběhu minulého roku také debatovalo o zrušení karenční doby. Od července letošního roku mělo dojít k tomu, že náhrada mzdy bude vyplácena i v prvních třech dnech nemoci, Senát však novelu zákoníku práce odmítl. Poslanci tak budou o novele hlasovat znovu.

Zákoník práce by do budoucna mohl přinést takzvaná sdílená místa. Zaměstnavatel by si se dvěma a více zaměstnanci s kratší pracovní dobou mohl dohodnout, že se zaměstnanci budou postupně v práci střídat, a sdílet tak jedno pracovní místo. Předpokládá to návrh novely zákoníku práce. „Mnoho lidí dnes nemůže vzhledem ke svému osobnímu, zdravotnímu či studijnímu životu přijít do práce a strávit v ní osmi až dvanáctihodinovou pracovní směnu od pondělí do pátku. Sdílená pracovní místa umožní lepší skloubení pracovního a osobního života,” uvedl již dříve v rozhovoru pro LN Petr Hůrka, náměstek pro legislativu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Změny by se časem mohly dotknout i dovolené, které Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zavést k 1. lednu příštího roku. „Nastavení dovolené by se nově mělo zakládat na systému dovolené sice počítané po týdnech, ale reálně vyjádřené v hodinách. Zaměstnanci si tedy budou moci vybrat třeba dvě hodiny dovolené uprostřed dne a nikoliv půlden. To by bylo spravedlivější pro pracovníky s kratšími pracovními úvazky,” doplnil Preuss.

Vyšší příspěvek na zdravotnické pomůcky

Novinky týkající se zdravotního pojištění potěší zejména ty, kteří ke svému životu potřebují pomůcky, jako jsou vozíky, ortézy, kompresní punčochy či naslouchátka. Od ledna budou všechny zdravotní pojišťovny platit za jednotlivé pomůcky stejnou částku, doposud jich okolo pěti set hradily různě. Vyšší příspěvek získají například ti, kteří žádají o mechanický vozík či naslouchátka. O proplacení kterých pomůcek a v jaké výši je pojišťovny možné o něj žádat, bude jasné ze seznamu pomůcek, na nějž budou nově moci přibývat pomůcky každý měsíc, nikoli jednou za půl roku, jako tomu bylo dříve.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění reaguje na nález Ústavního soudu, kterým došlo ke zrušení ustanovení, jež určovala, že nárok pojištěnce na úhradu zdravotnických pomůcek je realizován v ekonomicky nejméně náročném provedení, které zjišťuje průzkumem trhu zdravotní pojišťovna. Ústavní soud konstatoval, že taková ustanovení nejsou dostatečně určitá, aby bylo možné na jejich základě dovodit, na poskytnutí kterých prostředků má pojištěnec právo.

Manželství pro všechny?

Rok 2019 by mohl být přelomový zejména pro občanské právo. V Poslanecké sněmovně totiž v současné chvíli leží novela občanského zákoníku, která navrhuje zavedení manželství také pro homosexuální páry. Navrhovatelé upozorňují, že mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existuje řada rozdílů, a to nejen v rovině symbolické, ale zejména praktické.

U registrovaných partnerů například nedochází ke vzniku společného jmění, majetek nabytý za trvání partnerství nabývají partneři do podílového spoluvlastnictví. Registrovaní partneři se také nemohou při vstupu do partnerství rozhodnout o užívání společného příjmení, o změnu musí požádat na matrice z vážných důvodů, což přináší administrativní zátěž. Problémy dále nastávají v případě osvojení dítěte, o nějž může požádat pouze jeden z registrovaných partnerů, nikoli oba společně, jako je tomu v případě manželů.

„Nejde pouze o obsah, ale i o formu, v níž jsou daná práva a povinnosti zachycena. Není třeba vymýšlet vlastní, české řešení, když v zahraničí institut stejnopohlavních manželství funguje. Nadto je taková úprava legislativně jednodušší a předloha již leží na stole,” uvedl jeden z předkladatelů změny zákona Dominik Feri, poslanec za TOP 09. Transparentní vlastnictví firem a povinná účast zaměstnanců ve vedení Novinky v obchodním právu se dotkly zejména velkých akciových společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. V polovině ledna totiž uplyne dvouletá lhůta, kterou novela zákona o obchodních korporacích stanovila k úpravě stanov a složení dozorčí rady v souladu se zákonem. Novelou totiž došlo k zavedení tzv. kodeterminace neboli povinné participace zaměstnanců v orgánech obchodních společností.

V případě, že akciová společnost zaměstnává více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit i vyšší počet členů volených zaměstnanci, pokud nepřevýší počet členů volených nejvyšším orgánem.

„Novela bohužel nepostavila najisto, zda se výše uvedená povinnost vztahuje i na akciové společnosti s tzv. monistickým systémem řízení, ve kterých na místo představenstva a dozorčí rady figuruje statutární ředitel a správní rada,” uvedl Ondřej Florián, advokát a partner advokátní kanceláře Havel & Partners. Florián se ovšem domnívá, že kodeterminace se na správní radu nepoužije. „Původní návrh novely s aplikací na správní radu počítal a byl zákonodárcem před přijetím vypuštěn,” odůvodnil.

Pokud ze strany akciové společnosti nedojde ke změně stanov a následnému praktickému provedení, rejstříkový soud vyzve společnost k nápravě, k čemuž stanoví lhůtu. „Pokud by ani po této lhůtě společnost příslušné kroky nerealizovala, může rejstříkový soud uložit opakovaně společnosti pokutu a v krajním, věříme, že spíše teoretickém případě společnost i zrušit,” uvedl Florián.

Obchodní korporace by si měly být také vědomy toho, že k 1. lednu uplynula lhůta týkající se zápisu do evidence skutečných majitelů. Dle novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu má každá společnost povinnost zapsat do evidence skutečných majitelů svého konečného vlastníka, tedy osobu, jež má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv. „Jde o fyzickou osobu, která vlastní 25procentní podíl v dané společnosti. Pokud taková fyzická osoba není, musí společnost zapsat všechny členy svého statutárního orgánu,” upozornil Florián.

Ke dni uplynutí této lhůty, která se vztahovala pouze na právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku, šlo o bezplatnou registraci. Soudní poplatek dnes činí tisíc korun, platbě se ale i nadále vyhnou právnické osoby, které se nezapisují do obchodního rejstříku, a svěřenské fondy. Těm lhůta pro zápis uplyne k 1. lednu 2021. „V případě porušení této povinnosti prozatím neexistuje přímá sankce, nicméně zápis do registru skutečných majitelů mohou vyžadovat některé banky či zadavatelé veřejných zakázek,” doplnil Florián.

GDPR

Obecné nařízení Evropské unie s názvem General Data Protection Regulation (GDPR) v loňském roce zamotalo hlavu mnoha subjektům. Navázat by na něj měl zákon o zpracování osobních údajů, který již schválili poslanci. Nyní se čeká na verdikt Senátu. Zákon by měl zejména pomoci zaměstnancům úřadů, které dohlíží na dodržování nařízení. Do jeho účinnosti nemohou za porušení nařízení udělovat pokuty.

Poslanci při hlasování o zákonu mimo jiné schválili maximální možné pokuty pro školy a většinu obcí a jimi zřizovaných organizací, a to na 15 tisíc korun. Taktéž rozhodli o maximální možné pokutě pro veřejnou správu, která by neměla překročit deset milionů korun.

Nový zákon by také neměl ztížit práci médiím, jak se někteří novináři obávali. GDPR totiž zakazuje zpracovávat a uchovávat citlivé údaje bez souhlasu dotčených osob. Osobní údaje bude možné zpracovávat jako doposud, v případě, že budou přiměřeným způsobem sloužit pro novinářské, akademické nebo literární účely.

Nová podoba oddlužení

Nová pravidla by mohla přinést také novela insolvenčního zákona, kterou Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Novela počítá především se změnou pravidel pro vstup do oddlužení, tedy jednoho z možných řešení úpadku.

Nově by bylo možné rozhodnout o oddlužení také za předpokladu, že dojde ke splacení nejméně 60 procent dluhů během tří let. V případě pětileté varianty, kterou zná insolvenční právo dnes, dojde při dosažení hranice 30 procent splacených dluhů k naplnění vyvratitelné domněnky, že dlužník vynaložil veškeré úsilí a splnil své povinnosti, v opačném případě čeká dlužníka zevrubné zkoumání průběhu splácení soudem.

Aby však dlužník mohl vstoupit do pětiletého oddlužení, bude nutné, aby prokázal, že je schopen platit každý měsíc odměnu insolvenčnímu správci a stejnou částku také svým věřitelům. Celkově půjde o něco málo přes dva tisíce korun. Takový přístup ovšem kritizovali senátoři během projednávání novely. Senátor Marek Hilšer během senátní debaty například poukázal na to, že při snížení vyžadované částky se zvýší počet dlužníků včetně nízkopříjmových seniorů, kteří by do oddlužení mohli následně vstoupit.

Maření spravedlnosti

Novinky čeká také trestní právo. Od února přibude nový trestný čin maření spravedlnosti, jehož účelem je postihnout ty, kteří vědomě předloží padělaný či pozměněný důkaz v úmyslu, že bude použit před soudem jako pravý. Takové osoby se ovšem mohou dočkat až dvou let vězení. Stejný osud čeká i na ty, kteří důkaz se stejným úmyslem padělají či pozmění.

V budoucnu by naopak mohlo dojít k dekriminalizaci pomluvy. Vláda v prosinci minulého roku podpořila návrh sociálních demokratů Jana Chvojky a Ondřeje Veselého, aby pomluva již nadále nebyla trestným činem. Dle navrhovatelů je ochrana cti a dobré pověsti v současnosti již vhodněji chráněna občanským zákoníkem.