Zaměstnanci si můžou víc diktovat
Ondřej Preuss (34)
Firmy se snaží obejít vyplácení odstupného. Často zastřou skutečný důvod, proč zaměstnanec v práci končí, říká autor seriálu Právo a bydlení advokát Ondřej Preuss.
LN Kdy se zpravidla klienti obracejí na advokáta s otázkami ohledně pracovněprávních vztahů?
Když jsme budovali službu Dostupnýadvokát.cz, chtěli jsme se zaměřit zejména na prevenci. Představa, že si nechá zaměstnanec zkontrolovat pracovní smlouvu ještě, než ji podepíše, se ale později ukázala jako romantická. Děje se to, ale jen velmi ojediněle. Jsou to spíš zaměstnavatelé, již s námi dopředu konzultují některé kroky. Zaměstnanec v drtivé většině přichází, až když řeší konkrétní problém, a to spíš na konci pracovního vztahu. Nejčastěji se zaměstnanci řešíme výpovědi či nějaké výtky, které dostanou od zaměstnavatele.
LN Může vůbec zaměstnanec v praxi reálně dosáhnout změny v obsahu pracovní smlouvy ještě před jejím podepsáním?
Ještě před několika lety by byla moje odpověď rezervovaná a spíš negativní. V poslední době se ale situace razantně změnila. Zaměstnavatelé se snaží získat zaměstnance skoro za každou cenu, a tak mají dnes zaměstnanci daleko větší vliv na podobu pracovního vztahu než dříve. Pokud jde o obsah práv a povinností, tak se vztah zaměstnavatele a zaměstnance velmi vyrovnává. Firmy dnes nabízejí širokou paletu různých motivačních nástrojů, aby je přitáhly a umožnily jim flexibilní výkon zaměstnání. Většinou tak nejde ani o text pracovní smlouvy, protože to je spíš taková administrativní tečka za celým procesem.
LN Jaký má na obsah pracovních smluv vliv hospodářská konjunktura nebo naopak recese?
Když srovnám situaci se stavem před hospodářskou krizí v roce 2008, tak dnes zaměstnanci i na nižších pracovních pozicích mají mnohem vyšší nároky, a to nejen finanční. Nepojí se to ale jen s otázkou hospodářské konjunktury nebo recese. Hovoří se o nových generacích mileniálů a obecně lidí, kteří kladou větší důraz na kvalitu života před kariérou. Lidé jinak uvažují a chtějí mít více volného času. To se pak promítá do textu pracovních smluv, ale i do novinek, se kterými přichází zákonodárce – třeba lepší úprava home office nebo nový institut sdíleného pracovního místa. Současné legislativní novinky tak reflektují právě tento vývoj ve společnosti. Časem se však dočkáme ještě větších změn s příchodem dokonalejší virtuální reality simulující coworkingová prostředí, rozšíření samořídicích aut a umělé inteligence. LN Zastavme se právě u sdílených pracovních míst. Kdo bude mít největší zájem je využít?
Nejvíce je využijí lidé, kteří mají specifickou odbornost, ale zároveň chtějí mít více času třeba na rodinu. Institut není rozhodně univerzálně použitelný pro jakéhokoliv zaměstnavatele. Přistupovat k němu budou pravděpodobně spíše větší korporace. Řekl bych, že to bude zejména otázka větších měst. Mezi zaměstnavateli totiž stále převládá pocit, že potřebují mít zaměstnance na plný úvazek, protože se bojí, že když umožní dlouhodobou úlevu, tak bude odvádět nižší pracovní výkon nebo toho jinak zneužije.
LN Co považujete kromě sdíleného pracovního místa za další významné změny, které přinese novela zákoníku práce, jež bude účinná od poloviny roku?
Změnou projde i doručování, což je sice technická otázka, ale dobře se na ní ukazuje nový směr úpravy. Podstatně se totiž zjednodušuje doručování mezi stranami, zejména doručování zaměstnanci – jde právě o významné skutečnosti, jež se týkají třeba typicky výpovědi, kdy je obtížné ji řádně zaměstnanci doručit, pokud se třeba odmítá dostavit na pracoviště a doma nepřebírá poštu. Celkově je novela krok správným směrem, protože narovnává pracovní vztahy se současnou realitou. V praxi bude pracovní právo smysluplnější.
LN Jsou naopak nějaké instrumenty pracovního práva na ústupu? Co třeba konkurenční doložka?
Nemohu říci, že by tento instrument nějak vymizel, na druhou stranu je velmi obtížné jakýmkoliv nástrojem úplně zamezit tomu, aby z firmy uniklo know-how. Obecně klientům vždy doporučuji uzavřít minimálně dohodu o mlčenlivosti. Takové opatření působí i na zaměstnance psychologicky.
LN Neplatí tedy, že by zaměstnavatelé dávali konkurenční doložku do pracovních smluv nadbytečně?
Období, kdy zaměstnavatelé dávali konkurenční doložku téměř do každé pracovní smlouvy, je už dávno pryč. Vlastně to ani nejde, protože musí jít o specifickou pracovní činnost, kdy zaměstnanec pracuje se specifickými informacemi, aby bylo vůbec spravedlivé po něm žádat konkurenční doložku. Na druhou stranu je konkurenční doložka velmi drahá pro zaměstnavatele, takže o ní uvažují jen tam, kde má skutečně smysl. Judikatura totiž dovodila, že bez toho, aniž by tak bylo ujednáno, nemůže zaměstnavatel jednostranně od konkurenční doložky odstoupit.
LN Na webu nabízíte revizi výpovědi do dvou dnů. Avizujete, že 60 procent vašich klientů dostane odstupné. Znamená to, že většina výpovědí je neoprávněná či se zaměstnavatelé snaží obejít vyplácení odstupného?
Je pravda, že velká část výpovědí či dohod o rozvázání pracovního poměru, které se k nám dostanou, se podaří obrátit tak, aby zaměstnanci nakonec získali nějaké prostředky. Klienti často vůbec nevědí, jaká jsou jejich práva. Zaměstnavatelé pak často z původní výpovědi ustoupí a poskytnou nějaké odstupné. U výpovědi pro nadbytečnost je často diskutabilní jestli vůbec o nadbytečnost jde. Zaměstnavateli hrozí, že by šlo o neoprávněnou výpověď, proto je ochoten zaplatit o několik průměrných výdělků navíc, aby nedošlo ke sporu. Zaměstnavatelé nám to ale usnadňují, protože úroveň výpovědí je často velmi nízká.
LN Uvádíte, že zaměstnanci pomůžete i s neférovým skončením pracovního poměru dohodou. Není ale pozdě, když se na vás zaměstnanec obrátí až poté, co ji podepsal? A co je v praxi nejčastěji „nefér“?
Často je možné u dohody o rozvázání pracovního poměru dovodit, že jejím skutečným důvodem byla právě nadbytečnost. Tím pádem zaměstnanci náleží alespoň zákonné odstupné. Případně lze používat i nějaké další argumenty a zaměstnavatelé v touze vyhnout se soudnímu sporu přistoupí na revizi dohody. Většinou to ale nevede k tomu, že se zaměstnanec vrátí na svou pracovní pozici.
LN V rámci pracovněprávního seriálu se budete věnovat také
Absolvent Právnické fakulty
■
Univerzity Karlovy v Praze, studoval rovněž ve francouzském Nancy. Založil advokátní kancelář, která se zaměřuje na
poskytování právních služeb na internetu – službu Dostupný advokát. Klienti si mohou vybrat z balíčků právních služeb za pevně danou cenu.
Věnuje se hlavně pracovnímu ■ právu a právu nemovitostí, působí také jako odborný asistent na katedře ústavního práva pražské právnické fakulty.
švarcsystému – tedy zastřenému výkonu práce. Jak moc je tento systém stále rozšířený?
Někteří komentátoři uvádějí, že švarc systém je mrtvá záležitost, protože jej kompetentní úřady už tak aktivně nepotírají. Pro zaměstnavatele je to ale stále aktuální problém, protože při případné kontrole se přezkoumávají i údaje řadu let zpátky. I když kontrolní orgány dnes nestíhají v takovém množství zaměstnavatele kontrolovat, tak není vůbec jisté, že se situace za několik let nezmění. Protiprávního jednání se totiž dopouští i zaměstnanec, který na podmínky švarc systému přistoupil. Je to rozhodně důležité téma právě v situaci, kdy se velmi rozšířily smlouvy či dohody o externí spolupráci, které jsou často uzavírány i s dobrou vírou. Pokud je ale smlouva formulována špatně či je vztah mezi dodavatelem a poskytovatelem služby pevnější, tak se může také jednat o švarc systém.
Zaměstnanci mají velkou šanci změnit podmínky pracovní smlouvy. Firmy se snaží pracovníky najmout téměř za každou cenu.
LN Pracovněprávní poradenství zabírá velkou část agendy služby Dostupnýadvokát.cz. Plánujete službu ještě rozšířit?
Je to jedna z klíčových oblastí, kterými se zabýváme. Větší podíl ale tvoří třeba právní poradenství v oblasti nemovitostí. Do budoucna plánujeme přístup klienta k naší službě ještě zjednodušit a zlepšit. Za tím účelem jsem se na konci roku spojili s konzultantem a investorem Janem Urbanem, který sbíral zkušenosti ve Spojených státech a u mnoha různých projektů. Výhodou však je, že je zároveň i právník a rozumí třeba tomu, že zaměstnanci se v oblasti pracovněprávních vztahů často obávají na advokáta vůbec obrátit. Nevěří tomu, že by jim to mohlo reálně pomoci. Do právních služeb se bojí investovat prostředky, ale tím se paradoxně často připraví o daleko větší částku, kterou by mohli získat třeba na odstupném.