Zeman chystá atomovou návštěvu

ZJIŠTĚNÍ LN: Prezident si v Maďarsku prohlédne jadernou elektrárnu, kterou dostaví ruský Rosatom

PRAHA Při nedávném setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem plédoval Miloš Zeman za „maďarskou cestu“v dostavbě jaderných bloků elektráren v Česku. Budapešť zadala budování dalších reaktorů ruské společnosti Rosatom. Udělala to bez výběrového řízení, formou mezistátní dohody. Na stavbu dvou nových bloků elektrárny ležící u města Paks si navíc půjčila částku deset miliard eur od Moskvy, kterou bude 21 let od spuštění prvního ze dvou bloků splácet.

Přístup Budapešti Zemana zaujal natolik, že si chce elektrárnu Paks osobně prohlédnout během své cesty do Maďarska. Podle informací LN bude hlava státu u partnerů z visegrádské čtyřky od 14. do 16. května. Poslední den hodlá navštívit jaderné zařízení a osobně obhlédnout, jak „maďarská cesta“funguje v praxi.

Prohlídka jednoho z neuralgických bodů maďarské energetiky je citlivá záležitost. Snad proto Hrad odmítá několik měsíců předem potvrdit, že se prezident do elektrárny skutečně podívá.

„Program budeme teprve detailněji připravovat,“odpověděl na dotazy LN mluvčí Jiří Ovčáček. Jeho nadřízený ale jistě udělá vše pro to, aby se do elektrárny podíval. Zeman je fandou jádra, zastání u něj najde i ruský Rosatom, který bloky v Paksi postaví.

Naopak premiér Andrej Babiš po setkání s Orbánem na konci listopadu řekl, že Praha nezvolí stejný způsob dostavby jádra, jaký vybrali partneři z V4. „Neuvažujeme o podobné mezivládní dohodě, jakou má Maďarsko,“řekl tehdy Babiš. O stavbu jaderných bloků v Česku se pere hned několik vážných zájemců, v Praze si proto podávají kliku významní světoví politici. Nedávno zemi navštívil americký ministr energetiky Rick Perry, aby lobboval za zámořský Westinghouse. Krátce po něm u Babiše prezident Mun Če-in horoval za jihokorejskou společnost KHNP.

Kolem tendru na dostavbu jaderných bloků v České republice brousí i konsorcium francouzské firmy Areva s japonským podnikem Mitsubishi Atmea nebo čínská státní společnost China General Nuclear Power. Rvačka o „české jádro“je pochopitelná, jde totiž o vysoce lukrativní byznys. Spodní hranice nákladů na jeden blok se pohybuje kolem sta miliard korun.

V otázce dostavby se může rýsovat potenciální rozkol mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Milošem Zemanem. Ačkoli oba vysocí politici platí za spojence, energetický tendr by je mohl postavit proti sobě. Zeman má dlouhodobě blízko k Rusku, za což bývá kritizován. Ve velké východní zemi dlouhá léta podnikal i Zemanův hlavní poradce přes energetiku Martin Nejedlý, který ho doprovázel i při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Babiš naopak po setkání s americkým ministrem průmyslu Rickem Perrym prohlásil, že při investicích do jádra musí Česko vnímat svou geopolitickou orientaci. V polarizovaném světě je pro Prahu přitom důležitá vazba na západní partnery, zejména Evropskou unii a USA. Právě z Bruselu přitom zaznívala varování poté, co Budapešť zadala dostavbu elektrárny Paks napřímo Rosatomu. Některé členské státy se obávaly zvýšení maďarské závislosti na Rusku.

Premiér Viktor Orbán při schůzce se Zemanem v Praze koncem listopadu českému prezidentovi sdělil, že spolupráce s Ruskem ohledně dostavby dvou jaderných bloků není bez problémů. Server HlídacíPes.org získal diplomatický zápis z jednání obou delegací a citoval z něj Orbánovo vyjádření: „Projekt je už nyní dva roky ve skluzu, a to především proto, že hodně času zabralo jeho prosazování na evropské úrovni. Ruská strana není zvyklá, že je potřeba tyto projekty nějakým způsobem obhajovat a prosazovat vůči třetím subjektům, tj. vůči Bruselu.“

Poprvé do Afriky

Květnová návštěva Maďarska, i když důležitá, není jedinou zajímavou cestou, kterou má český prezident v termínové listině na letošní rok. Už tradičním se pro Zemanovo hradní angažmá stalo létání do Číny. V Říši středu byl zatím naposledy koncem roku 2018, už v dubnu však do ní zamíří znovu. Na dubnový summit o novodobé Hedvábné stezce Zemana pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.

Vrcholná schůzka bude podle české hlavy státu příležitostí pro české stavební a železniční firmy. Základem budovaného obchodního koridoru, který má propojit Asii, Evropu a Afriku, totiž bude vysokorychlostní železnice.

Projekt Hedvábné stezky prezident propaguje, kudy chodí. Stejně tak je Zeman velkým zastáncem byznysu s Čínou a právě za jeho „panování“na Hradě se naplno otevřely dveře pro příliv investic z asijské velmoci do Česka. Bratříčkování s komunistickou mocností s sebou však nese také rizika; před čínskou iniciativou nové Hedvábné stezky varovalo například Vojenské zpravodajství. Podle zpravodajců se z projektu může stát jablko sváru mezi Pekingem a Bruselem. Zeman však podobné úvahy odmítá.

„Zájmem ČR je co nejširší ekonomická spolupráce. V tomto směru nesmíme zaostat za našimi partnery v EU, kteří právě s Čínou velmi úzce spolupracují v ekonomické oblasti,“řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman se letos chystá také na dosud blíže neupřesněnou cestu do Afriky. Tento horký kontinent navštíví v roli prezidenta vůbec poprvé. Má to svou logiku, Česko se po letech útlumu hodlá na tento region znovu více zaměřit. Mezi priority ho řadí i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Právě Afrika je často zmiňována mezi podnikatelskými příležitostmi budoucnosti. Jedna z tras Čínou prosazované Hedvábné stezky má vést právě podél východního pobřeží tohoto světadílu. Africký kontinent je však zároveň i zdrojem migrace, která směřuje převážně do západní Evropy. Zeman přitom platí za silného kritika přistěhovalecké vlny.

Prezident v roli hostitele Během svého prvního prezidentského mandátu Zeman navštívil české vojáky sloužící na misi v Afghánistánu. V Africe by mohl pro změnu potěšit příslušníky armády, kteří působí v maliském hlavním městě Bamako jako součást výcvikové mise EU. V metropoli Mali navíc Česko letos otevře zastupitelský úřad, který by měl podpořit úsilí o stabilizaci a zajištění bezpečnosti africké země. Ambasáda by v budoucnu měla přispět také k posílení rozvojové a humanitární pomoci i ekonomické spolupráce a mohla by se stát ústředním bodem české diplomacie pro region Sahelu, tedy jižního okraje Sahary.

Zemana letos čeká i jedna cesta na Balkán. Doma v Česku bude naopak hostit zahraniční politiky a delegace, které přiletí na oslavy 20. výročí vstupu naší země do Severoatlantické aliance. Výročí připadá na březen. „Věříme, že nás při této příležitosti poctí návštěvou také několik zahraničních hostů,“řekl LN Ovčáček.

Na podzim Zeman přivítá pro změnu vrcholné představitele zemí visegrádské skupiny, do které kromě Česka patří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Země úzce spolupracují v řadě bodů, spojuje je například postoj k migraci. Na sólovou návštěvu Prahy by pak měl dorazit blíže neurčený státník z jihu Evropy.