Strop na lichvu má odpůrce

Ministerstvo financí nechce, aby se cena úvěrů dál regulovala. Výše úroků podle něj lidi do exekucí nesráží

PRAHA Termín lichva už se používá od starověku. Přesná povaha aktivit takového lichváře a míra jeho společenského vyčlenění se v průběhu staletí měnily, ale jedno měly vždycky společné. Profese se pohybuje nebezpečně blízko šedé zóny, kam žádný zákon nedosáhne. Právě z obavy, aby se lichva nerozbujela, odmítá gesční ministerstvo financí politické ambice nasadit na úroky nebo celkovou cenu dluhu – RPSN – zákonný strop. Potřeba lidí rychle si vypomoci do výplaty nebo při nenadálém výdaji tím nezmizí, na rozdíl od legální možnosti úvěru pro klienty se špatnou bonitou.

„Regulace ceny spotřebitelských úvěrů by ve svém důsledku problém neférového úvěrování neomezila, pouze by jej přesunula ze zóny legálního a státem dohlíženého podnikání do zóny ilegální, ke skutečným lichvářům, pro které neplatí žádná pravidla,“sdělil LN Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Jak LN již informovaly, sociální demokraté, konkrétně předseda jejich poslaneckého klubu Jan Chvojka, chtějí během léta předložit novelu, která by právě strop na úroky zaváděla. Podle představ oranžových by se za lichvu zpravidla považoval více než dvojnásobek běžných sazeb u srovnatelných půjček. Zájem regulovat lichvu má i premiér Andrej Babiš (ANO) i provládní komunisté a minimálně premiér očekává návrh regulace od ministerstva financí.

Nedočká se – podle resortu už zásadní zkultivování trhu s nebankovními půjčkami přinesla dva roky stará novela zákona o spotřebitelském úvěru; další omezení by byla kontraproduktivní, protože to podle ministerských podkladů není výše úroku, co žene lidi do dluhové či rovnou exekuční pasti.

Pohrobci starých pravidel

„Z analýz a diskusí vyplynulo, že hlavní příčina problémů zadlužených lidí, přičemž zhruba 890 tisíc osob je v exekuci, nespočívá ve výši úroků, ale v tom, že v minulosti byla oblast úvěrů velmi málo regulována. Zákony umožňovaly, aby se dlužná částka navyšovala o vysoké smluvní sankce a nepřiměřené odměny advokátů, exekutorů a podobně, což mělo za následek ohromný nárůst příslušenství nesplácených dluhů,“dodal Vojtěch.

Většina smutných příběhů tak pochází a přechází do dnešních dní z dob, kdy ještě novela neplatila a bylo běžné, že za pětitisícovou rychlopůjčku ručil člověk rodinným domem. Poskytovatel mu peníze často dával s plným vědomím, že nezvládne splácet a dům změní majitele. Těmto dlužníkům už zákonné zastropování lichvy nepomůže. Ministerstvo spravedlnosti ale pro ně chystá novelu insolvenčního zákona, aby ti, kdo se ke svým problémům postaví čelem, snáze dosáhli bezdlužného stavu.

Ministerstvo ke svým závěrům došlo poté, co mu začátkem loňského roku zadal úkol Babiš – bylo to v reakci na jeden ostravský příběh, v němž krajský soud rozhodl, že úročení 114 procenty znaky lichvy nenaplnilo a klient věděl, co podepisuje. Soudy se sice většinou přiklánějí k názoru, že čtyřnásobek obvyklých tržních sazeb už odporuje dobrým mravům a nadměrně obohacuje jednu stranu na úkor druhé (neboli že jde o lichvu), ale ustálené pravidlo není, protože v zákoně pro to není opora.

Česká národní banka (ČNB), která bdí nad licencovanými subjekty, sdílí pozici ministerských úředníků a zástupců dluhových poraden: nasadit strop na úroky nebo RPSN není dobrá cesta. Od loňského června naplno účinkuje novela, která nebankovní poskytovatele úvěrů nahnala pod dohled ČNB a nastavila přísná pravidla – efekt je doložitelný čísly. Z asi padesáti tisíc firem, co se takto živily, zbylo necelých devadesát.

Pětice nápadů

Nějaké stropy už navíc platí od konce roku 2016 – zastropování nákladů na předčasné splacení úvěru, úroků z prodlení, smluvních pokut nebo sankčních nákladů. Kdo chce půjčovat, musí si pořádně prověřit, že klient se svými příjmy a výdaji půjčku zvládne. Když to odbude nebo úmyslně přehlédne, výsledkem už není vydražení domu, ale ustanovení, že smlouva je od začátku neplatná a člověk splatí jenom jistinu – tedy sumu, kterou si půjčil, bez úroků nebo poplatků.

Vládní a provládní politici i tak považují osekání mimobankovních půjček za nedostatečné. Sociální demokraté navrhují úrokový lichvářský strop jako jedno z balíku opatření, která společně mají dosáhnout žádoucího cíle. Tím je podle levice větší ohled na návrat dlužníka do normálního života než na umoření dluhu vůči věřiteli.

Zbylé čtyři změny spočívají v úpravě institutu oddlužení, aby ho mohlo využít podstatně víc lidí – cíl je shodný s ministerstvem spravedlnosti, ale konkrétní provedení se může lišit. Další změnou podle ČSSD má být pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor, zvýšení takzvaných nezabavitelných částek, na které ani exekutor nesmí sáhnout, a dluhová amnestie neboli generální pardon na vlekoucí se závazky do sta tisíc korun.