Putinův křest stále budí dohady
PETROHRAD/PRAHA Ruské pravoslavné Vánoce provázelo v severněji položených oblastech země množství sněhu a patnáctistupňový mráz. Prezident Vladimir Putin, který měl v minulých letech ve zvyku jezdit po celé federaci a jedny svátky strávil i v sibiřském Jakutsku, tentokrát navštívil rodný Petrohrad. Na vánoční mši zašel do Spaso-preobraženského chrámu a připomněl, že právě tady ho šest týdnů po narození v listopadu 1952 pokřtili. „Matka vyprávěla, že mne přinesla spolu se sousedkou pokřtít. Udělaly to potají před otcem, který byl členem komunistické strany,“řekl Putin.
Historka o tajném křtu se objevila v minulosti v různých variacích. O tom, že je pokřtěn, se prý Putin dozvěděl až v roce 1993, kdy ještě jako funkcionář petrohradské radnice jel s delegací na služební cestu do Izraele. „Před odjezdem mu jeho matka prozradila zřejmě největší tajemství a dala mu maličký křížek,“napsal v roce 2001 časopis Sobesednik.
Pravoslavní jdou s ním
Podle Putinovy bývalé tiskové mluvčí Natalije Timakovové se vztah ruského prezidenta k náboženství radikálně změnil, když v srpnu 1996 vyhořela Putinovi chata a prostý hliníkový křížek od matky zůstal ve spáleništi neporušený. Timakovová ale také tvrdila, že si Putin už nepamatoval místo svého křestu. Vzpomněl si o řadu let později a zrovna na Spaso-preobraženský chrám, který je spojen se současným vedením ruské pravoslavné církve. V dokumentárním filmu Patriarcha z roku 2016 Putin vyslovil domněnku, že ho křtil pop Michail Gunďajev, otec současného moskevského patriarchy Kirilla. Gunďajev starší tu v dobu Putinova křtu skutečně působil, později tu sloužil i jeho syn a Kirillův starší bratr Nikolaj, který má stále čestnou funkci opatrovatele chrámu.
Putinovo pozdní rozvzpomenutí a mnoho náhod nejednou vzbudilo už v minulosti podezření, že tu něco nesedí. „Je divné, proč se nikdo nezajímá o matriky Spaso-preobraženského chrámu, které jsou v centrálním archivu města,“píše například blog muzea Andreje Rubljova.
Vztahy mezi pravoslavnou církví a vedením státu nebyly v posledních sto letech od pádu carského režimu nikdy tak dobré jako dnes. Putin jde církvi na ruku a pravoslavní kněží jsou vesměs oporou Kremlu. Úplně jiné to bylo za sovětských dob, kdy bolševici prohlásili náboženství za tmářství, bořili chrámy a kněžstvo posílali do gulagů.
Málem utopený Jelcin
Bezmála všichni sovětští vůdci byli sami pokřtění, i když o tom nemluvili – například u Leonida Brežněva (vládl 1964–1982) se záhadně ztratily všechny matriky, které by to mohly doložit. Josif Stalin (u moci 1922–1952) v mládí téměř vystudoval bohoslovecký seminář, v počátcích svého vládnutí ale církev tvrdě potíral. Obrátil však během těžkých chvil druhé světové války, když potřeboval podporu obyvatelstva. Uvolnění se však týkalo jen pravoslavné církve, která směla obnovovat kostely a zvolit si patriarchu. Po Stalinově smrti nastoupil Nikita Chruščov (1953-1964), absolvent tří ročníků venkovské církevní školy, který se občas mimoděk pokřižoval. Na nejvyšším postu opět sáhl ve vztahu k náboženství k represím.
Tajný křest prodělal i první ruský prezident Boris Jelcin (1991–1999). Pop prý tehdy za každé dítě dostával od rodičů sklenku vodky, a to se ani ne dvouletému Borisovi málem stalo osudným. „Došla na mě řada až někdy odpoledne, kdy se pop jen s námahou držel na nohou. Ponořil mě do kádě s vodou, jenže pak se zapovídal a úplně na mě zapomněl,“popisoval Jelcin průběh obřadu, který neskončil tragicky jen díky rychlému zákroku matky: „Báťušku to ale nijak nerozházelo. Jen řekl: vydržel jsi takovou zkoušku, znamená to, že budeš silný,“vzpomínal první ruský prezident, který sám později čelil výtkám kvůli přílišnému pití.
Ruský prezident Vladimir Putin při oslavě pravoslavných Vánoc připomněl svůj tajný křest v petrohradském chrámu. Kolem celé události ale panuje řada pochybností.