Kvůli léku nemusíte vždy ke specialistovi

Praktičtí lékaři v průběhu tohoto roku budou moci předepisovat mnohem více druhů léků. Usnadní se tím život pacientům i specialistům.

Od příštího roku řadě pacientů odpadnou zbytečné návštěvy specialistů, za nimiž se vydávali jen kvůli léku, který jim jejich praktický lékař nemohl předepsat. Tedy mohl, nicméně pacient by si jej musel celý hradit sám.

„Toto omezení je ve vyspělých zemích už jen v Česku a na Slovensku. Na západě mohou praktičtí lékaři předepisovat jakékoliv léky s výjimkou hyperdrahých léků, jako je například biologická léčba, které by měly zůstat v rukou specialistů,“vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Komu uvolnění léčiv pro praktické lékaře prospěje? Podle Šonky všem.

„Představte si, že jste praktik někde na venkově, pacient má zánět oka a vy mu nemůžete předepsat antibiotické kapky do očí tak, aby je hradila pojišťovna. Pacient si ale raději nechá kapičky za 50 korun předepsat a zaplatí si je, než aby jel do okresního města ke specialistovi. Takové absurdní situace jsou běžné dnes a denně,“dává příklad praktický lékař Šonka.

Příliš mnoho návštěv lékaře

Je to podle něj jeden z důvodů, proč má české zdravotnictví o tolik větší počet kontaktů pacienta s lékařem, než je tomu u dalších evropských zemí. Praktičtí lékaři sice mnohdy umějí daný problém léčit, ale nemají oprávnění předepsat na pojišťovnu potřebné léky, a proto musí pacienty posílat ke specialistům.

„Čísla hovoří jasně. Zatímco ve Švédsku se pacient ročně setká s lékařem třikrát, v tuzemsku je průměrný počet návštěv jedenáct. Přitom lidé ve Švédsku jsou zdravější. Je to jasný důkaz o nižší efektivnosti českého zdravotnictví, přičemž tohle je ale jen jedna z několika dalších příčin,“podotýká předseda Sdružení praktických lékařů Šonka.

Úleva pro specialisty

Uvolnění řady léků pro praktiky pomůže i specialistům, jimž nebudou zbytečně plnit čekárny pacienti, které umějí léčit praktičtí lékaři. Jenže kvůli nemožnosti předepisovat určité léky je museli odkázat právě na specialistu.

„Asi nejzářnějším příkladem jsou diabetici II. typu. Brzy jich bude v Česku milion a stále přibývají. Zatímco specialistů je 500 a nepřibývají. Jenže když praktický lékař usoudil, že jeho pacient potřebuje účinnější lék, který nemá tolik vedlejších dopadů, musel jej delegovat ke specialistovi, i když onen pacient neměl žádné další zdravotní problémy. U specialisty se tak plnila čekárna lidmi, kteří jeho vysoce specializované schopnosti nepotřebují. Jen kvůli předepsání léku,“podotýká Petr Šonka.

Praktici navíc dle něj mají doporučený postup, na jehož tvorbě se diabetologové podíleli. Ten říká, jaká vyšetření má praktik diabetikům provádět a jak často to má dělat.

Sdružení praktických lékařů chtělo zrušit toto omezení u stovky léků, nakonec po řadě jednání s pojišťovnami a odbornými společnostmi se dohodly na změně u šedesáti preparátů. Jde například o umělé slzy, léky na osteoporózu, kožní masti, léky na inkontinenci, na dráždivý močový měchýř, na astma a další plicní obstrukce, na léčbu dislipidémie, tedy poruchy metabolismu, při nichž má pacient zvýšené hodnoty cholesterolu. Opatření však nezačne platit na všechny léky ve stejnou chvíli, jde o byrokraticky složitý proces.

Praktik nebude léčit rakovinu, ale hlídat vyléčené Do péče praktických lékařů budou nově spadat i onkologičtí pacienti, u nichž byla úspěšně ukončena léčba.

„Je to velmi potřebné opatření, které zcela zbytečně vyvolává u některých lidí pocit, že nebudou pod dostatečným dohledem. Obecně se onkologický pacient považuje za vyléčeného ve chvíli, kdy se u něj pět let od ukončení aktivní léčby neprojeví žádné potíže. I nadále však musí být sledován. Takových pacientů přibývá ročně obrovské množství, přičemž počet onkologických center je stále stejný. Logicky jsou tak tato specializovaná pracoviště přetížena,“říká praktický lékař Roman Houska z Mostu.

U vyléčených onkologických pacientů je vyšší riziko, že se u nich objeví nádor někde jinde, více jsou také zatíženi kardiovaskulárními potížemi, což spadá do běžné praxe praktického lékaře.

„Praktičtí lékaři mají od onkologických pracovišť k dispozici přesný doporučený postup, jaká vyšetření a jak často mají takovému pacientovi provádět,“dodává doktor Houska. Je tedy podle něj zbytečné, aby pacienti absolvovali daná vyšetření v onkologickém centru. „Odběr krve, kolonoskopii, ultrazvuk a další vyšetření ani v těch centrech nedělá sám onkolog. Ten jen dostane do ruky výsledky a provede zhodnocení aktuálního stavu. Toto nyní zajistí praktický lékař a v případě jakékoliv odchylky od normálního stavu odešle bezodkladně pacienta opět k onkologovi. Těm tak bude zbývat více času na akutně onkologicky nemocné pacienty, kteří se zákeřnou chorobou právě bojují,“uzavírá praktický lékař z Mostu.

Zatímco ve Švédsku se pacient setká s lékařem třikrát za rok, v tuzemsku je průměrný roční počet návštěv lékaře jedenáct