Zvládne Rumunsko předsedat EU?
BUKUREŠŤ/PRAHA Rumunská metropole Bukurešť se dnes a zítra stane středobodem Evropy. S projevy vystoupí evropská „velká trojka“: šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda europarlamentu Antonio Tajani a Donald Tusk, který stojí v čele Evropské rady.
V pátek se Juncker plánuje sejít s prezidentem Klausem Iohannisem, premiérkou Vioricou Dăncilovou a předsedou dolní komory i šéfem sociálních demokratů Liviem Dragneou. Po obou setkáních by měly následovat tiskové konference a bude zajímavé sledovat, jaká slova na nich padnou. Liberální rumunský prezident na jedné straně a premiérka spolu s šéfem sněmovny, oba ze sociální demokracie (PSD), totiž stojí na odlišných pólech politického spektra. Dělí je názor na boj proti korupci a vyjádřili i odlišné prognózy na úspěšnost budoucího předsednictví.
Zemí zmítá spor o korupci Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007 a od té doby učinilo obrovský kus cesty vpřed. Mnozí si pamatují proslulost rumunských celníků a policistů, kteří ještě v devadesátých letech zcela otevřeně vyžadovali úplatky. Nic takového se dnes neděje, boj proti úplatkářství byl v zemi dlouho jasnou prioritou. To se ale změnilo po volbách v prosinci 2016, které vyhráli s 45 procenty hlasů sociální demokraté a začali měnit protikorupční zákony.
Poslanci tak fakticky zlegalizovali třeba případy, kdy má z korupce prospěch třetí strana. To by přineslo beztrestnost značnému množství politiků včetně předsedy PSD Dragney, který byl v létě odsouzen za zneužití pravomoci na tři a půl roku vězení. Kontroverzní změny zákonů pak přivedly do ulic desetitisíce lidí, protesty zazněly i z Bruselu a ústavní soud v říjnu desítky sporných ustanovení zrušil.
V červnu 2018 vláda odvolala pro údajné chyby šéfku protikorupční prokuratury DNA Lauru Corduţu Kövesiovou a koncem prosince ministr spravedlnosti Tudorel Toader předložil prezidentovi žádost na zbavení funkce generálního prokurátora Augustina Lazara kvůli „špatnému řízení prokuratury“. Prezident Iohannis se ale za prokurátora postavil a odvolání nepodepsal. Stejně tak dříve odmítal dát svůj podpis pod návrh na odchod Kövesiové a nařídil mu to až ústavní soud.
Obavy z českého scénáře
Kvůli sporům o boj proti korupci přišel Iohannis s kritikou své země. „Už není ani za pět minut dvanáct a my jsme naprosto nepřipravení,“řekl v polovině listopadu na adresu předsednictví. „Je politicky nezbytné tuto vládu vyměnit,“dodal prezident.
Připravenost Rumunska pak zpochybnil i Juncker, podle nějž je Rumunsko nachystané sice technicky, nikoli ale po stránce politické. „Myslím, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota naslouchat ostatním a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou,“uvedl Juncker.
„Jsme trestáni jenom proto, že jsme východoevropská země,“reagovala podle agentury DPA Dăncilová. Rumunsko se podle ní vynasnaží poradit si s předsednictvím, jak nejlépe bude moci.
Evropu ale v následujícím půl roce čeká složité období, 29. března má proběhnout brexit a v květnu se budou konat volby do Evropského parlamentu. Naopak ve třech dalších tématech má Bukurešť šanci vyniknout. Jde o diskuse o víceletém rozpočtu EU, rozšíření o země západního Balkánu
Lídři Evropské unie dnes a zítra v Bukurešti slavnostně zahájí rumunské předsednictví EU. Ceremonie ale provázejí obavy, jak se země zmítaná spory o boj proti korupci s náročným úkolem vypořádá.
a boj proti dezinformacím. Vše pak vyvrcholí začátkem května summitem EU ve městě Sibiu.
Úspěch předsednictví bude velmi záležet na vnitropolitické situaci v Rumunsku. Příkladem budiž Česko, které si v březnu 2009 předsednictví zkomplikovalo tím, že parlament „položil“vládu Mirka Topolánka (ODS). Rumunský ministr pro evropské záležitosti George Ciamba si problémy nepřipouští. „Prostě každá země má pulzující politický život,“řekl ministr.