Kontroly kotlů: nejvíc zabírá „modrý pruh“
Na chronické znečišťovatele vzduchu kouřem z komína platí i oznámení od sousedů a hrozba pokutou
PRAHA „V naší vesničce v údolí všichni topí uhlím. Ty staré domy ničím jiným ani nevytopíte. Komíny strašně kouří a v zimě tady bylo nedýchatelno,“popisuje Jindřich Müller, starosta severočeské Malíče.
Jeho obec se každou zimu skutečně topila ve štiplavém dýmu z kamen. Až si zastupitelé řekli dost a rozhodli se vyčistit ve vsi vzduch. Pomohly jim v tom takzvané kotlíkové dotace – státní program na výměnu starých kotlů za nové a ekologičtější, jehož třetí vlna právě startuje.
„Žádosti o dotace jsou jednoduché, ovšem lidé, kteří nikdy nic podobného nepodávali, s nimi i tak měli problém. Proto jsme se rozhodli jim s tím pomoci. U starších obyvatel to bylo těžší, nakonec ale všude zabodoval argument, že si všichni užijeme čistší ovzduší,“říká Müller.
Takový přístup chválí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Lidé jsou dnes šťastní, protože mají nový kotel, do něhož nemusejí chodit pořád přikládat. A obec je šťastná, protože se tam lépe dýchá,“míní politik.
Čistému vzduchu pomohla i změna zákona, díky níž mohou obce s rozšířenou působností kontrolovat, čím lidé topí, a notorické „čoudily“pokutovat. Podle Brabce ale není finanční postih často potřeba; stačí napomenutí. „Starostové nám říkali, že mnozí obyvatelé přestali čmoudit poté, co přišel první upozorňující dopis s modrým pruhem,“říká ministr.
Data za loňský rok mu dávají za pravdu. Obce rozeslaly 460 písemných upozornění, jen 208 lidem ale kotle čoudily i poté. Domů jim proto přišla kontrola.
Ani přístup kontrolorů přitom není drakonický. Lidem často poradí, čím by měli topit. A pokud si dají říct a nadále neházejí do kamen, cokoli jim přijde pod ruku, pokutě ujdou. Z dostupných dat za loňský rok vyplývá, že sankcí za opakované překračování zákona padlo v celém Česku pouhých 32. „Suma sankcí činila za celou republiku 86 500 korun,“řekl LN mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Necelých 90 tisíc korun uložených na pokutách připadá na více než 700 podnětů, které lidé podali od září 2017 do srpna 2018 na sousedy, jimž se z komínů linul smradlavý kouř. „Dle ohlasů z obcí je preventivní účinek kontrol významný,“dodal Charvát.
Poslední státní injekce Kontroly a pokuty mají podobně jako dotace na výměnu kotlů přispět k výraznému pročištění ovzduší. To je zvlášť důležité v době, kdy evropská agentura EEA odhaduje, že emisemi promořený vzduch každoročně zahubí v Česku až jedenáct tisíc lidí. Jiná zpráva, tentokrát od českého ministerstva životního prostředí, zase hovoří o tom, že v zemi předloni předčasně zemřelo vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí.
Třetí, už poslední vlna „kotlíkových“dotací startuje právě teď. Stát rozdělí mezi jednotlivé kraje přes tři miliardy korun. Právě regionální samosprávy budou lidé o příspěvky žádat. Počítá se s tím, že nové kotle si díky programu pořídí okolo 30 tisíc lidí.
S výměnou by neměly otálet hlavně domácnosti, které topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. V Česku je jich podle některých odhadů v provozu dokonce až 300 000. Za tři roky však bude jejich užívání zakázáno. Kdo je přesto bude používat dál, může dostat až padesátitisícovou pokutu.
„Petkou“už nezatopíte Poslední vlna dotací přichází s novinkou. Tentokrát už si lidé nebudou moci zažádat o příspěvek na kotle, v nichž se topí uhlím. Stát se totiž rozhodl s tímto druhem pevného paliva v domácnostech postupně skoncovat. „Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie,“zdůvodnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
I nadále budou podporovány kotle na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení lze získat dotaci v maximální výši 127 500 korun.
V předchozích dvou dotačních vlnách si lidé dohromady vyměnili okolo 60 000 kotlů. Ty ekologičtější dnes už neumožňují, aby se v nich topilo nechvalně proslulými PET lahvemi, nezatopíte v nich ani nekvalitními palivy. Jak je však patrné v praxi, ne každý si dokáže vyřídit dotační žádost úplně sám. Starosta Jindřich Müller popsal, že v jeho malé obci Malíč ležící pod severočeským vrchem Radobýlem měli s nezbytnou úředničinou problém mladí i staří a rozdíl nebyl ani mezi profesemi.
S vyplněním a podáním žádostí jim starosta pomohl. Některé však musel ke změně nejprve přesvědčit. „Aby mi věřili, musel jsem se naučit detaily o vytápění, kotlích a podobně. Nakonec se to ale povedlo,“řekl Müller.