„Obrýlení alergici“se do armády nehrnou

Snížené nároky na zdraví branců se zatím neprojevily v počtu přijímaných lidí do vojenské služby.

PRAHA „Když je nedokážete porazit, přidejte se k nim.“Armáda se před dvěma lety inspirovala známým britským příslovím. Ne že by snad čeští vojáci masivně dezertovali do ozbrojených sil mocnějších států. Vojenské špičky si pouze uvědomily, že některé nepřátele nepřemůžou. V tomto případě se v roli mocné Nemesis objevila dlouhodobě tristní kondice řady uchazečů o službu v uniformě. Armáda novou krev potřebuje, přísné zdravotní testy a psychotesty ovšem každoročně vystavily stopku zhruba dvěma pětinám až polovině zájemců.

Ministerstvo obrany proto na podzim 2016 rázně snížilo nároky na zdraví branců. Ne plošně, ale u specializací, které nevyžadují stoprocentní tělesnou připravenost.

O 26 měsíců později se LN přeptaly, jestli změna pomohla. Výsledek není takový, jaký si politici a velitelé představovali. „Nová zdravotní vyhláška se zatím na počtu přijímaných lidí výrazně neprojevila,“připouští Jan Pejšek, který na ministerstvu obrany řídí odbor komunikace. „Věříme ale, že v příštích letech toto procento už nebude zanedbatelné z důvodu zvýšené informovanosti veřejnosti,“dodává.

Armádním náborem předloni úspěšně prošlo 2173 lidí, loni pak 1977. Kolik z nich bylo „druhojakostních“branců, není z dat jasné. Náboráři přesný počet neposkytli. Z dalších odpovědí je ale zřejmé, že se díky snížení nároků alespoň nějací dříve nepřijatelní odvedenci v uniformě přece jen objeví nebo již objevují.

„Připravují se opatření k zařazování uchazečů se sníženou zdravotní klasifikací na příslušné pozice. Jedná se převážně o technické, logistické a další speciální pozice – právníky, psychology, IT specialisty, zdravotnický personál,“popsal Pejšek. A dodal, že hlavními handicapy lidí nabraných díky sníženým nárokům jsou alergie, oční vady nebo kompenzovaný vysoký tlak.

Každý nemusí být výsadkář Právě výše zmíněné profese potřebuje vojsko naléhavě posílit. A je pravda, že právník nebo „ajťák“může klidně nosit brýle nebo kýchat na rozkvetlé louce. Hlavně když dobře dělá svoji práci. To ostatně před časem zmínila i poslankyně Jana Černochová (ODS), která sedí ve sněmovním výboru pro obranu. „V průměru je v každých ozbrojených silách přibližně pětina armády bojová. Zbytek připadá na podporu, kde vždy není zapotřebí mít klasifikaci A – výsadkář,“sdělila LN.

Více než dva roky stará změna vyhlášky umožňuje obléknout uniformu lidem, kteří u odvodní komise dostali razítko s písmenem B nebo C. Tedy „schopen s výhradou“nebo „schopen s omezením“. První termín znamená, že voják může vykonávat svou službu, ale nesmí být zařazen tam, kde nasazení vyžaduje zvýšené nároky na fyzickou zdatnost, duševní odolnost nebo přesnost a pohotovost smyslů. „Schopen s omezením“pak dává uniformovanému člověku možnost krátkodobých či dlouhodobých úlev v plnění služebních povinností.

Armáda dnes může přijmout i člověka, který má zhoršený zrak, trpí sennou rýmou, mírnými poruchami štítné žlázy nebo má zhojené žaludeční vředy. Překážkou už nejsou ani ojedinělé patologické laboratorní nálezy v moči nebo krvi, zhojené nemoci trávicí či močové soustavy.

Peníze na prvním místě

Jenže schopné počítačové odborníky či znalce práva je třeba také adekvátně zaplatit. Právě to může představovat větší překážku než uvolněnější nároky na tělesnou kondici. Znalci problematiky upozorňují na to, že soukromé firmy dokážou experty na těchto pozicích honorovat o poznání lépe než státní aparát.

Na přelomu roku se navíc vynořily zprávy o tom, že by německá armáda ráda řešila vlastní podstav nabíráním rekrutů z jiných zemí Evropské unie. Platy u západních sousedů jsou s českými neporovnatelné, bundeswehr má přitom zájem zrovna o IT odborníky, experty na kybernetiku nebo vojenské lékaře.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata koncem minulého roku zdůraznil, že se vojsko musí vypořádat s celkovým stárnutím populace. Jako výzvy opět zmiňoval špatnou kondici zájemců o službu v armádě a konkurenci na trhu práce. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) pak vyzval k „rekrutační ofenzivě“na sociálních sítích.

Cílem je nabírat ročně okolo dvou tisíc vojáků. Do roku 2025 by velitelé pod sebou chtěli mít 30 tisíc uniformovaných mužů a žen. Podle posledních údajů je dnes v Česku 25 104 vojáků z povolání. Navíc je potřeba počítat s tím, že dvě tisícovky nováčků neznamenají, že se o stejný počet lidí navýší armádní stavy. Jen za rok 2017 totiž zároveň odešlo přes osm set vojáků do civilu.