Projde Severní Makedonie i v Řecku?
Republika Severní Makedonie – takový by měl být nový název státu na mapě Evropy. Makedonie už změnu ratifikovala, teď je na řadě Řecko, které za to má odblokovat svému sousedovi cestu do EU a NATO.
SKOPJE/ATÉNY Téma vztahů se severním sousedem zastínilo v Aténách všechno ostatní dění, diskutovalo se jen o jednom: makedonský parlament schválil změnu ústavy, která mění název země z Makedonie na Severní Makedonii. Vláda v Aténách na výsledek hlasování netrpělivě čekala a je připravena odblokovat svůj nesouhlas se vstupem sousední země do EU a NATO.
Makedonský sociálnědemokratický premiér Zoran Zaev přitom ještě v pátek několik hodin před hlasováním nevěděl, jestli ústavní změna projde. Musel získat kvalifikovanou většinu, poslanci nacionalisticky naladěné hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE ale byli ostře proti.
Vládě pomohly dvě politické strany etnických Albánců, kteří v zemi tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Aliance pro Albánce a hnutí Besa přišly s řadou požadavků, včetně zavedení albánského jazyka jako úředního. Nakonec se dospělo ke kompromisu a ruku pro zákon zvedlo 81 ze 120 poslanců.
„Hořkost necháváme v minulosti a teď se hrdě díváme dopředu,“komentoval přijetí zákona Zaev. Během hlasování před parlamentem demonstrovalo několik tisíc odpůrců dohody a 81 poslanců, kteří hlasovali pro, dostalo kvůli kolujícím výhrůžkám policejní ochranu. Odhlasovaná ústavní změna totiž citelně rozděluje společnost a dlouhodobě se proti ní vymezuje i prezident Ďorge Ivanov: „Dělá tečku za Makedonskou republikou jakou známe, a právně likviduje makedonský národ,“řekl o novém názvu.
Spor s Řeckem má kořeny už v roce 1945, kdy název Lidová republika Makedonie dostala země v rámci jugoslávské federace. Po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 vznikla Republika Makedonie, Řecko ale takové pojmenování vnímalo jako skrytý nárok na svou stejnojmennou provincii na severu země.
OSN Makedonii přijalo pod zkratkou FYROM (Bývalá jugoslávská republika Makedonie), Atény pak Makedonii zablokovaly cestu ke členství v EU a NATO.
Mírnit vzájemné napětí se daří od prosince 2016, kdy sociální demokraté zvítězili ve volbách a přerušili desetileté období vlády VMRO-DPMNE. Jedním z prvních kroků bylo přejmenování letiště v metropoli Skopje a hlavního dálničního tahu směrem do Řecka, které předchozí kabinet původně pojmenoval po antickém vojevůdci Alexandru Velikém (Makedonském), jehož si obě země nárokují. V červnu se pak vlády obou zemí dohodly na změně názvu Makedonie a navázání normálních sousedských vztahů. Smlouvu ale musí ratifikovat parlamenty – makedonský tak učinil poprvé už v říjnu a minulý týden hlasování dokončil, řecký rozhodování teprve čeká.
Skončili už dva ministři
V Řecku je spor o Makedonii otázkou velmi citlivou, kvůli níž demonstrují tisíce lidí a dva ministři už rezignovali na své posty. V říjnu to byl hlavní vyjednavač a ministr zahraničí Nikos Kotzias poté, co se přímo na jednání kabinetu pohádal s kolegou z obrany Panosem Kammenosem. Ten ho následoval včera, když se kvůli rozhodnutí parlamentu ve Skopji rozhodl vystoupit i se svou stranou Nezávislí Řekové (ANEL) z koalice. „Otázka Makedonie mi však nedovolí nevzdat se svého postu,“prohlásil Kammenos.
Ve 300členném řeckém parlamentu měla dosud koalice 153 hlasů, po odchodu ANEL to bude o sedm méně. Řecký premiér Alexis Tsipras je přesvědčen, že potřebnou většinu sežene, podle řeckého webu Ekathimerini by ale mohlo stačit i 120 hlasů, pokud by se někteří z poslanců zdrželi hlasování.
Dohoda Makedonie s Řeckem odráží také globální rozložení sil. Jednoznačně pro jsou EU, Spojené státy a NATO. Naopak proti se staví Rusko, které se stále snaží rozšířit vliv na Balkáně a změnu názvu Makedonie vnímá jako diplomatickou porážku. „Je to otevřené porušení všech norem, z právního i morálního hlediska,“uvedla už po prvním, říjnovém hlasování parlamentu ve Skopji ruská diplomacie.