I koncipienta musí kancelář hýčkat
Jana Sedláková (30)
LN Během dvou let se vaší kanceláři podařilo udělat si mezi právníky jméno. Čím to je?
Myslím, že je to tím – a nemám to sousloví ráda –, že děláme věci jinak. Věděla jsem, že advokacii potřebuji trochu změnit, a nemůžete ji úplně změnit ve vztahu ke klientovi. Můžete mít ale jiný přístup k zaměstnancům – advokacie není zaměstnanecky nejvíc příjemná profese. Koncipienti mají těžký život, studenti taky – mají málo peněz, pracují hodně hodin, vyžaduje se od nich preciznost a odborné znalosti. Ve chvíli, kdy se rozhodnete, že dáte víc prostoru zaměstnancům, nebudete si honit vlastní ego a budete nechávat lidi kolem sebe růst, vám to zaprvé vrátí zaměstnanci a zadruhé se strašně rychle rozkřikne, že jste jiní. To, čím se dokážete odlišit, je přístup k zaměstnancům. Díky tomu se o nás začalo mluvit i mezi advokáty, a jakmile se o vás mluví mezi advokáty, už to jde docela rychle.
LN Kancelář je velmi aktivní na sociálních sítích. Považujete to za právní marketing? Funguje to?
Určitě. Už od začátku kanceláře ten marketing nebyl zaměřený na klienty, ale právě na zaměstnance. Myslím, že advokátní kancelář je jenom tak dobrá, jak dobří jsou lidé, kteří v ní pracují. Můžete mít špičkové klienty, ale pokud vaši zaměstnanci nebo spolupracující advokáti nedokážou odvést dobrou práci, odejdou a v životě si to jméno nevybudujete. Všechno, co jsme prezentovali na Facebooku, bylo zaměřené na to, aby k nám šli kvalitní lidé. Aby chápali, že i když jsme mladí, začínající a nemůžeme jim nabídnout adresu na Národní a nemáme deset nadnárodních klientů, lidem se tady chce pracovat a investovat do nás své mládí, energii a čas.
LN Jsou naopak věci, které se vám v marketingu nevyplatily?
Zatím ne. Hodně lidí nás hodnotí slovy, že jsme start-up, že jak rychle jsme začali, tak rychle zase skončíme. Že způsob, jakým děláme advokacii, nemá budoucnost a že jsme přepálili start. Já si říkám, že pokud se jim vyplatí nás negativně hodnotit, tak nad námi přemýšlejí. A i to je svým způsobem úspěch – že vůbec komukoli stojíme za tu energii.
„Jako začínající kancelář si nemůžete dovolit říct klientovi, že na něj nemáte kapacity,“říká v rozhovoru advokátka Jana Sedláková, která kancelář v Brně založila hned po zkouškách a během dvou let zaujala značnou část právnické obce.
LN Když jsme u start-upů: sídlíte v Technologickém parku. Ovlivnilo to směřování vaší kanceláře?
Není to tak, že by to místo ovlivnilo nás. Šli jsme sem cíleně, věděli jsme, co chceme. Odjakživa mě bavily moderní technologie, a když si řeknete, že chcete změnit svět – a chcete to udělat jako advokát –, máte docela limitované možnosti. Přemýšlela jsem, jak bychom mohli přispět k tomu, aby svět byl lepší. Zjistila jsem, že můžeme podporovat start-upy, lidi, kteří tyhle nápady mají, proto jsme hledali místo, kde těmhle lidem budeme blíž. Tehdy jsme oslovili Jihomoravské inovační centrum a Technologický park, kde sídlíme a který nám umožnil tady fungovat. Jsem jim hrozně vděčná – nejen proto, že nám tu umožnili začít, ale i proto, že nám umožnili růst. My už bychom se jinak museli desetkrát stěhovat, neboť co dva měsíce sháníme větší kancelář.
LN Liší se potřeby start-upů a zavedených firem?
Máme oba typy klientů. Rozdíl je v tom, že start-upy potřebují pomoc v začátcích, ale zároveň si nemohou dovolit nadstandardní služby. Myslím si, že to, v čem jsme jiní, je, že dokážeme vidět budoucnost v těchto firmách a jít trochu na úkor vlastního zisku. Dokážeme pro ně udělat maximum s tím rozpočtem, který mají. Umíme jim stanovit priority, říct jim: Vy si musíte dovolit tohle, to je klíčové, tohle necháme na jindy. Ve chvíli, kdy k nám jdou lidi, kteří už advokáta měli, jsou zvyklí na určitý standard. Jsou zvyklí, že smlouva má třicet stránek, a jak to nemá třicet stránek, tak to přece není „směroplatné“. Kdežto u start-upů to neplatí a oni sami to po nás chtějí.
LN Vaše kancelář nedávno oznámila, že smlouvy se musí zkrátit a očistit od zbytečného balastu. Setkala jste se kvůli tomu nebo jiným inovativním postupům s kritikou z řad advokátů?
Věkový průměr u nás v kanceláři je 27 let. Oni se na nás dívají jako na takovou lepší advokátní školku a já bych to hrozně chtěla změnit. Přesně proto, že my ty věci chceme dělat jinak – chceme zkracovat, chceme ten život dělat klientům lehčí. Ve výsledku když mi klient řekne, že to pochopil, že už to umí celé sám, budu šťastná. Myslím, že i kvůli tomu se na nás lidé občas dívají skrz prsty.
LN Vadil někdy vašemu klientovi mladý věk právníka?
Jeden pán mi řekl, že jsme sice rychlejší, levnější, možná i lepší, ale on radši zvolí jinou advokátní kancelář, protože oni jsou zavedení. Je to úplně legitimní. Chápu firmy, které odmítnou naše služby. Málokdy je to vlastník firmy, s kým jednáme, obvykle tak činíme s managementem. Ve chvíli, kdy vybíráte právníky a vyberete si začínající firmu a něco se povede, nikdo vás nepochválí. Když se to ale nepovede, uslyšíte, jak jen jste mohli vybrat začínající kancelář...
LN
Je nějak ekvivalentní to, že vás znají právníci, s tím, zda vás znají i klienti?
Já jsem zjistila, že ano. Jsou kolegové, kteří za námi pošlou klienta s věcí, kterou oni nedělají. To znamená strašně moc. Advokáti nás sledují na sociálních sítích, sdílí naše příspěvky. Díky tomu se naše jméno dostává do povědomí širší veřejnosti.
LN Kancelář jste založila hned po advokátních zkouškách. Nechyběly vám nějaké zkušenosti v roli advokáta?
Na jednu stranu ano, hodně času jsem strávila slepými uličkami – od pojištění po zřízení leasingu. Na druhou stranu si nejsem jistá, zda vás v advokátní kanceláři někdy pustí k těmto věcem. Děláte právní práci, ale to, jak kancelář eviduje finanční toky, práci, jak počítá výnosy, s vámi jako s řadovým advokátem málokdy někdo řeší. Nám tou dobou pomohl cloudový nástroj Single Case: je tak intuitivní, že mi pomohl se vším, co jsem potřebovala vědět. Jako advokát dáte dopis do obálky a on odejde, nepotřebujete vědět, zda má kancelář nějakou rámcovou dohodu. Když vedete kancelář, je to nutné.
LN Během jednoho roku jste vytvořila tým o deseti lidech. Kdy je podle vás ta správná chvíle přijmout nového zaměstnance?
Vždy jsem šla tou cestou, že jsem měla nejdřív zaměstnance
Vystudovala Právnickou fakultu ■
Masarykovy univerzity. Po tříleté koncipientuře úspěšně složila advokátní zkoušky. Záhy si v Brně založila vlastní kancelář Sedláková Legal. Kancelář sídlí v Technologickém parku. Po dvou letech od založení kanceláře pracuje v týmu 25 lidí. Věkový průměr zaměstnanců kanceláře je 27 let. Kancelář se věnuje nemovitostem, občanskému právu, ochraně osobních údajů, IT právu i insolvencím či exekucím.
Sedláková se specializuje
■ na právo duševního vlastnictví, obchodní právo a právo nemovitostí. Je vdaná a má tři děti.
LN Lze advokacii dělat moderně se dvěma sty právníky?
Určitě. Časem každá kancelář, která je dobrá, sice bohužel sklouzne k tomu, že work-life balance v ní není ideální, ale myslím, že dělat advokacii jinak neznamená jen nepracovat dlouho a nesedět na Národní. Mně se hrozně líbí automatizace – teď chceme pracovat se společností Legito, aby za nás předvyplňovala smlouvy. Dále je tu nasazená umělá inteligence na vyhledávání chyb ve smlouvách... Chtěla bych posunout advokacii od toho, že právník otrocky sedí a přepisuje a vepisuje slova do vět, k tomu, že bude svůj čas trávit s klienty, že jim bude vysvětlovat, že s nimi ty projekty bude žít, bude jejich nejlepší kamarád.
LN Kolik stojí založení kanceláře?
Když pomineme poplatek ČAK a pojištění, jako advokát potřebujete platit nájem, vlastní počítač, základní programy, svoji vlastní mzdu, sociální a zdravotní. Záleží, s čím jste jako advokát ochoten žít, ale řekla bych, že nejméně dvacet třicet tisíc na měsíc je potřeba mít.