Brusel je pro jednodušší změnu daňových zákonů

BRUSEL Evropská komise má dnes navrhnout členským zemím EU, aby při rozhodování o daňových otázkách od roku 2020 přestaly používat jednomyslné rozhodování. Návrh, který loni v září zmínil ve svém projevu o stavu EU i předseda Komise Jean-Claude Juncker, ale nejspíš narazí na odpor některých členských zemí bloku.

Kvalifikovaná většina

Státy dosud v ministerské radě k rozhodnutí o daňových otázkách potřebují souhlas všech zemí, jeden stát tedy může určitý návrh svým odmítavým postojem vetovat. Podle Komise by nově měla k přijetí návrhu stačit takzvaná kvalifikovaná většina členských zemí, což je už nyní nejběžnější způsob, jak státy o návrzích rozhodují. Kvalifikovanou většinou je návrh přijat, souhlasí-li s ním alespoň 55 procent států reprezentujících 65 procent obyvatel Unie.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici bude podle informací agentury ČTK návrh zdůvodňovat tím, že umožní modernější a integrovanější EU lépe společně reagovat na globální výzvy, ale také tím, že trvání na jednomyslnosti už znemožnilo přijetí některých podle Komise významných návrhů.

To ale některé země rozporují s tím, že odmítnuté návrhy byly podle nich špatně připravené. „Francouzský komisař se pouští do oblastí, u kterých u výrazné většiny členských zemí nemá podporu,“citovala včera ČTK nejmenovaného diplomata informovaného o této záležitosti.

Česká páka

Členské země využívají někdy potřebu jednomyslného souhlasu u daňových otázek k prosazení svých témat. Komise by mohla připomenout například český postup, kdy Praha kvůli své snaze prosadit možnost využívat přenesený systém daňové povinnosti známý jako reverse charge po řadu měsíců blokovala možnost přesunu elektronických publikací do nižší sazby DPH.

Komise má dnes nabídnout jakýsi „jízdní řád“, jak se k většinovému rozhodování o daních dostat. S představou, že by jej v květnu na summitu v rumunském Sibiu mohli schválit šéfové států a vlád zemí Unie.

V první fázi by se změnilo jen rozhodování u věcí bez přímého dopadu na daňové systémy států, ale zásadních pro boj s podvody. V druhé fázi by pak šlo o daňová opatření určená na podporu unijních politik, jako je ochrana zdraví či životní prostředí, ve třetí pak o už harmonizované oblasti, které bude třeba přizpůsobit, jako je třeba daň z přidané hodnoty nebo daně spotřební.