Rusko zbrojí: realita, či Potěmkin?
Rusové představují stále novější a modernější zbraně, jejich výsledky ale za blyštivými prezentacemi silně zaostávají.
MOSKVA/PRAHA V říjnu 2015 se ruská armáda ukázala v dosud neobvyklém světle. Zveřejnila efektně sestříhaný videozáznam útoku raketami Kalibr z lodí kaspické flotily na objekty Islámského státu v Sýrii. „Potvrdila se vysoká účinnost při použití na cíle vzdálené skoro 1500 kilometrů,“komentoval tehdy nálet z moderně vypadajícího řídicího centra ministr obrany Sergej Šojgu.
V těchto dnech hrají ten samý ministr a ta samá raketa druhé dějství: Šojgu nařídil vyvinout do dvou let pozemní verze raket Kalibr, které by se měly stát odpovědí Spojeným státům kvůli odstoupení od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 (INF).
Ohlášený projekt tak zapadá do dlouhodobé snahy Moskvy demonstrovat stále nové a nové sofistikované zbraně. Objevují se ovšem vážné pochybnosti o tom, zda nejde více či méně o Potěmkinovy vesnice.
Půlkilometrová tsunami
V případě Kalibru má jít o úsporné řešení. „Bude možné modernizovat již existující systémy umístěné na lodích,“řekl listu Moskovskij komsomolec vojenský expert Vladimir Jevsejev. Smlouva INF, kterou USA i Rusko vypověděly, totiž z moře odpalované rakety této kategorie připouští a tak jen stačí přizpůsobit je pozemnímu použití.
Rusko přichází i s dalšími novinkami. Státní zpravodajská agentura TASS informovala o završení zkoušek podmořského torpéda Poseidon, které dle výrobce pluje rychlostí až 200 kilometrů za hodinu v tisícimetrové hloubce a díky atomovému pohonu má prakticky neomezený dosah. Podle vojenského experta Alexeje Leonkova má poseidon útočit ve skupinách, přičemž první vyřadí výbuchem všechny námořní miny a další mohou zvednout gigantickou, údajně až pětisetmetrovou vlnu tsunami. Testy prý tyto vlastnosti potvrdily a poseidony tak mohou být umístěny na ponorkách severomořské a tichooceánské flotily v počtu 32 kusů.
Podobně ničivé účinky má mít i nová balistická raketa Sarmat. „Ke zničení všeho obyvatelstva USA by stačilo deset střel,“píše Leonkov v článku pro týdeník Zvezda.
Sarmat, Posedion i další škálu nových zbraní představil ruský prezident Vladimir Putin ve velkolepě pojaté show loni na jaře ještě před prezidentskými volbami. A přibývají další. Koncem ledna se například objevily první snímky dvacetitunového úderného dronu Ochotnik (Lovec), který využívá některé prvky z nejmodernějšího bojového letadla Su-57, které letos má dostat do výzbroje ruské letectvo.
Zkoušky ohněm nevycházejí Ruské zbraňové exhibice ale provázejí pochybnosti, nakolik jsou všechny předváděné exempláře schopné obstát ve skutečné válce. Jakýmsi zkušebním polygonem se stal konflikt v Sýrii, kde ale jen některé zbraně mohly být nasazeny v opravdu válečných podmínkách. Patřily mezi ně protiletadlové baterie Pancir-S1, obsluhované íránskými revolučními gardami; dvě z nich ovšem doslova rozmetal izraelský útok, aniž by obsluha měla šanci si vystřelit. Pancir-S1 také neuspěl v důležitém tendru pro indickou armádu, kde při testech předvedl dle hodnotitelů daleko lepší výkon konkurenční jihokorejský K30 Biho.
Ruské letectvo potrápily během letošního ledna dvě tragické nehody. Tři letci zahynuli při nezdařeném přistání strategického bombardéru Tu-22M3 v Murmanské oblasti a další tři přišli o život při srážce dvou stíhacích bombardérů Su-34 nad Japonským mořem. V obou případech byly příčinou chyby pilotů v náročných povětrnostních podmínkách.
Poměry v ruské armádě totiž za mediálními prezentacemi stále zaostávají, i když stát do ozbrojených sil vkládá obrovské prostředky. Ministerstvo obrany například podle listu Krasnaja zvezda nakoupilo další transportní letadla – proslulý, sedmdesát let starý typ dvojplošníku An-2 „Kukuruznik“. Ten má sloužit k nácviku seskoků padákem i k dopravě vojáků. „Jiná věc je, jestli k tomuto pracantovi existuje modernější alternativa,“píše list.