Klaus: Kandidují druhořadí politici

Navíc je toho názoru, že by v unijních strukturách neměl dostatečný prostor prezentovat svůj pohled. „Role jednotlivých poslanců je tam tak marginalizována tím, jak mají šanci, respektive antišanci vůbec promluvit, vystoupit, něco říci. Jak mají vteřinová vystoupení a nikoli seriózní. Tak nevím, jestli tam je prostor něco seriózního říci,“dodal Klaus.

Proti populistům

Pirátský lídr Ivan Bartoš si ale naopak myslí, že v Evropském parlamentu lze reagovat na nárůst extremistických a populistických stran či hnutí. „Podívejme se na brexit a jeho možné dopady. Je ale nutné zmínit i zvyšující se vliv nadnárodních korporací a především nezájem lidí o dění v Bruselu. Tomu všemu chtějí Piráti v Evropském parlamentu čelit,“prohlásil Bartoš.

Eurovolby se uskuteční na konci května. Češi disponují 21 mandáty, které si mezi sebe rozdělí nejúspěšnější strany. Průzkumy voličských preferencí dosud ukazovaly, že favority na zisk křesel v Evropském parlamentu jsou vládní hnutí ANO a opoziční Piráti spolu s pravicovou ODS.

„Za nás budou v evropských volbách kandidovat opět Dita Charanzová a Martina Dlabajová, dvě ženy, které byly oceněny jako nejlepší europoslankyně,“chlubí se předseda ANO a vlády Andrej Babiš.

Lídr občanských demokratů Petr Fiala zase sází na bývalého Klausova poradce Jana Zahradila. Ani on, ani další kandidáti ODS podle Fialy nejsou druhořadými politiky, jak uchazeče o křesla v europarlamentu nazval Klaus.

„Kandidáti, jako je místopředseda strany Evžen Tošenovský nebo poslankyně Veronika Vrecionová, tuto tezi nepotvrzují,“namítá předseda ODS.

Vstupenka na Hrad?

Evropské volby v Česku pravidelně nepřilákají příliš mnoho voličů. Před pěti lety jich k urnám přišla necelá pětina. Výsledek voleb má ovšem vliv na náladu v jednotlivých stranických sekretariátech. Může totiž potvrdit dlouhodobější kurz, jímž se stranické preference ubírají. Ať již pozitivní nebo negativní.

Mandát europoslance navíc znamená atraktivní zboží vzhledem k množství peněz, které díky němu lze získat. Unijní instituce proplácí kromě čistého platu poslance v přepočtu kolem 155 tisíc korun i štědré příspěvky na provoz. Politik si může nechat měsíčně posílat také zhruba 620 tisíc korun na asistenty.

Bývá častým jevem, že politici platí z peněz EU své stranické kolegy, čímž získávají větší vliv doma. Ne nadarmo se proto o úspěchu v evropských volbách hovoří jako o výborné základně pro budoucí další politické výboje, například pro kandidaturu v přímé volbě prezidenta.