Plán na čistší Česko se rodí ztuha

Odpůrci rozcupovali koncepci, jež má v zemi zajistit potřebné snížení emisí. Není jasné, jak a za co se plánované stamiliardy utratí

PRAHA Menší spotřeba uhlí, víc jaderné energie a vyšší vyžití obnovitelných zdrojů – slunce, vody či větru. K tomu další zdokonalování úsporných systémů vytápění, účinnější zateplování a ekologická doprava.

Tak by to mělo vypadat v České republice roku 2030 podle Národního klimaticko-energetického plánu, který zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu. Výroba elektřiny, vytápění či doprava se tak v blížící se dekádě výrazně změní.

Stovky připomínek

Hladce se ale plán nerodí. Byl už sice odeslán ke zhlédnutí do Bruselu, stále se na něm však pracuje a hotový má být do konce tohoto roku. K návrhu se sešly stovky připomínek z mnoha stran, přičemž mezi nejhlasitější odpůrce patří Svaz průmyslu a dopravy.

„Dohodli jsme se, že materiál z ministerstva pro Brusel je jen výkop pro vyjednávání. Musí se dopracovat údaje o nákladech i o technických možnostech,“prohlásil Bohuslav Čížek, který na Svazu průmyslu a dopravy vede sekci hospodářské politiky.

Jde o ožehavé téma, protože ve změnách přístupu k energetice se může podle některých odhadů točit až bilion korun, a je proto nutné určit ve všech směrech a ohledech optimální podmínky. Svaz průmyslu se snaží bojovat za to, aby byly ony stovky miliard utraceny efektivně.

„Stát si musí uvědomit, že se náklady na splnění cílů budou pohybovat ve stovkách miliard. My odhadujeme 500 až 1000 miliard, ministerstvo průmyslu 400 až 700 miliard,“říká Čížek.

Na materiálu kritizuje svazový šéf sekce hospodářské politiky hlavně to, že u řady výpočtů není vůbec jasné, jak se k uvedeným údajům došlo – plán například počítá s určitým kurzem eura, cenou ropy nebo spotřebou elektřiny na úrovni roku 2040. Svaz průmyslu a dopravy chce, aby bylo jasné, o co jsou tyto odhady opřeny. Proč? „Někdo to bude muset zaplatit. Chceme, aby toho co nejvíce uhradil stát. I firmy si však budou muset něco připravit, přičemž nedokážeme říct, jak to na ně dopadne,“dodal Čížek.

Snaha „ozelenit“českou ekonomiku se taktéž určitě odrazí i v cenách energií, takže dopad nového plánu pocítí rovněž domácnosti. Ve výsledku si tak připlatí prakticky všichni. Evropských peněz už bude méně, vyšší tíha spočine hlavně na státním rozpočtu. V horizontu deseti let přijdou na řadu podobné typy výdajů, jaké jdou na boj proti globálnímu oteplování už nyní – tedy například peníze na obnovitelné zdroje energie, dotace na zateplení či nové kotle nebo na podporu ekologických forem dopravy.

Dostavba Dukovan nepostačí Na rozdíl od dřívějška, kdy se zateplení či nový kotel rychle zaplatily v úsporách, už se však nadále mnohá ekologická opatření nebudou moci pochlubit brzkou návratností.

Zjednodušeně řečeno: budou se například zateplovat jednou zateplené budovy a vylepšovat už tak úsporné systémy vytápění. Pokud se nové investice vyplatí, tak ve velmi vzdáleném horizontu a takové investice nejsou pro firmy zpravidla zajímavé.

Svaz průmyslu navíc upozorňuje, že v minulosti byly podmínky schválení dotací na energetické investice tak složité, že o ně prakticky nikdo neměl zájem. „Jeden z programů naprosto selhal, protože byl příliš složitý a kostrbatý a firmy jej nevyužívaly,“popisuje Čížek.

Jedno je rozhodně jisté, Česko se bude muset ve výsledku stát energeticky výrazně efektivnějším státem. Podle stávajících plánů budou potřeba nové bloky jaderných elektráren; chystaná dostavba Dukovan rozhodně nebude stačit.

Otázkou je, zda je ale možné v dohledné době něco takového uskutečnit. Stavby jaderných elektráren se nyní v Evropě potýkají s problémy, prodlužují se a prodražují. Spory se nadto vedou o množství solárních elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu s nimi příliš nepočítá, ekologové, ale i české obce naopak tvrdí, že právě teď nastává jejich doba.