Někdo čte z ruky, já z nemovitostí
Daniela Šustrová (51)
Katastr nemovitostí je vůbec nejstarší českou fungující evidencí. Dvaadvacet let pro úřad pracuje právnička Daniela Šustrová. „Vždy zbystříme, když máme před sebou smlouvu, kdy 80letý člověk převádí veškerý majetek mimo rodinu,“řekla LN.
Ve foyer sídla pražského katastrálního úřadu je rušno od ranních hodin. Vyvolávací systém co minutu pozve k jedné z třicítky přepážek dalšího návštěvníka. Kancelář Daniely Šustrové, ředitelky kanceláře ředitele pražského katastrálního úřadu, je situována ve druhém patře budovy. Okno, do kterého se v dopoledních hodinách ostře opírají sluneční paprsky, nabízí pohled na rušnou tepnu pražských Kobylis. Doprava je však jediný nepředvídatelný prvek, jenž se poblíž sídla zeměměřických a katastrálních úřadů nachází. Jinak budovu prostupuje zvláštní aura klidu a pořádku. Náš rozhovor je veden v útulné, uklizené kanceláři, v níž strávila čerstvá držitelka ocenění Právník roku v oblasti správního většinu svého profesního života.
„Prostě někdo čte z ruky a já čtu z nemovitostí,“vyjadřuje s nadsázkou právnička, která na úřadě pracuje již 22 let, svůj vztah k pracovní agendě. Původně se věnovala advokacii, složila i profesní zkoušky, ale pak ji souhra náhod přivedla na katastrální úřad. „Rozhodně jsem tehdy netušila, že tady strávím většinu svého profesního života,“vzpomíná Šustrová. Když na úřad nastoupila, dva roky už probíhala digitalizace, kdy se listinné dokumenty převáděly do elektronické podoby. „Bylo to období, kdy se vlastníci začali o svůj majetek zajímat. Lidé si uvědomovali, jak je důležité dát do souladu zápis v katastru se skutečným stavem. Nejdříve šlo o velké podniky, až později o fyzické osoby. Některá řízení byla skutečně velmi složitá, protože vlastnické vztahy byly u mnoha subjektů dlouhodobě v nepořádku,“vzpomíná na začátky kariéry.
Tlak při změně zákonů Katastrální evidence je vůbec nejstarší evidencí v Česku. Úplně první zmínka o snaze sepsat ucelený soupis nemovitostí pochází již z doby vlády knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců. První takový dochovaný zápis u zemského soudu v Praze je však až z konce 13. století. Zemské desky, jak je tehdejší rejstřík vlastnictví označen, pak byly roku 1989 prohlášeny za národní kulturní památku. Později systém nahradily pozemkové knihy, jež jsou dosud uloženy v útrobách katastru a na prohlášení kulturní památkou teprve čekají.
Institucionální paměť, ale i rozsáhlý archiv jsou pilíři, o které se úřad pevně opírá. „Bez těchto evidencí by nebyly možné velké majetkové přesuny, ke kterým došlo po demokratizačních změnách po roce 1989,“vysvětluje Šustrová. Úředníci katastru mají podle jejích zkušeností pravidelně více práce, zejména když dochází ke změnám právní úpravy. „Třeba když se začátkem roku 2013 měnila výše DPH, byl cítit větší nápor,“konstatovala.
Naopak se nenaplnila očekávání, že k otřesu soustavy dojde po účinnosti občanského zákoníku v roce 2014. „Na novou právní úpravu jsme se dlouhodobě připravovali. Žádná katastrální katastrofa tak skutečně nenastala,“pochválila si práci celé instituce. Úřad změnu občanského kodexu podle ní ustál i proto, že řadu institutů, jako je superficiální zásada (zásada, kdy povrch ustupuje půdě), nájem, pach či služebnosti, znalo již právo první republiky, proto s nimi katastr uměl pracovat.
„Hlídáček“hlavně pro banky Podání ke katastrálnímu úřadu je noční můrou laiků i řady právníků. Katastrální úřad totiž neodpouští jakoukoliv chybu při vyplňování dokumentů. „Katastr má svá přísná pravidla a ta platí bez výjimky pro všechny. Katastrální zákon říká, z jakých důvodů je možné přezkoumat listinu, a z tohoto pohledu je velmi předvídatelný a každý se může dopředu připravit na to, co bude zkoumáno,“obhajuje přísné postupy Šustrová, podle které se kvalita podání setrvale zlepšuje. Jsou ale výjimky. „Bohužel na některých podáních je vidět, že ti, co při přípravě smluv či podání nevyužijí služeb profesionála, mnohdy používají neautorizovaný vzor z internetu. Tato podání ale bývají tak nekvalitní, že nemůže být vklad proveden,“dodala.
Katastr nemovitostí se pyšní suverénně nejoblíbenější aplikací celé státní správy – webovým rozhraním, které nabízí nahlížení do katastru nemovitostí. „Měsíčně tuto naši službu využije přes dva miliony návštěvníků,“řekla právnička. Nejvíce ale vyzdvihla službu sledování změn, již k dnešnímu dni využívá přes 36 tisíc uživatelů a ročně jejich počet roste o další tři tisíce.
Službu lze zřídit na každém katastrálním úřadu, nehledě na to kde je nemovitost evidována. Každému, kdo má ke konkrétní nemovitosti právní vztah, pak tento „hlídáček“pošle oznámení formou SMS, e-mailu či zprávy do datové schránky, pokud má dojít v evidenci k jakékoliv změně na příslušné nemovitosti. Může si jej pořídit vlastník, zástavní věřitel, oprávněný z věcného břemene nebo nájemník. „Velmi často služby využívají právě banky v roli zástavního věřitele, který chce mít o nemovitosti podrobný přehled,“vysvětlila.
Podezřelá podání
Na pražském katastrálním úřadě pracuje 300 zaměstnanců, z toho 50 právníků. U návrhů na vklad při prověřování listin probíhá důsledný vkladový test, do kterého spadá přezkoumávání všech listin přiložených k návrhu i prověřování
Absolvovala Právnickou
■ fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Své pracovní zkušenosti začala sbírat v advokacii, složila i advokátní zkoušky. Úspěšně složila rigorózní zkoušku a drží i titul LL.M. Od roku 1996 působí na Katastrálním úřadu pro hlavní město Prahu, kde od té doby prošla několika posty ,od roku 2005 je ředitelkou kanceláře ředitele úřadu. V únoru obdržela prestižní ocenění Právník roku v oboru správního práva. Soutěž pořádá Česká advokátní komora a skupina Epravo.cz.
Věnuje se rovněž lektorské
■ a publikační činnosti a v současné době přednáší též na Právnické fakultě UP v Olomouci a CEVRO Institutu v Praze.
doložek u ověřovaných podpisů. Na některé smlouvy jsou ale úředníci obzvláště obezřetní. „Když řešíme smlouvu, kde je převodci přes 80 let a převádí veškerý majetek mimo rodinu, pak si to vždycky vyžádá větší pozornost,“uvedla.
Šustrová vzpomněla na případ, který v nedávné době pražský katastr řešil. „Žena, narozená v roce 1926, převáděla lukrativní nemovitost v Praze tak, že k ní domů přijel notář a sepsali spolu smlouvu o převodu nemovitostí za nápadně nevýhodných finančních podmínek,“popsala. Později se však díky rodině prokázalo, že žena měla omezenou svéprávnost. Šustrová však upozornila, že katastr není nijak oprávněn zkoumat, zda je výše kupní ceny přiměřená, či nikoliv.
Právnička znalosti a zkušenosti dál předává na odborných seminářích pro právní profesionály, přednáší ale i na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. „S katastrem se během svého života setká úplně každý,“konstatovala odbornice na katastrální zákon. Ten podle jejího názoru není v současné době nutné nijak zásadně měnit. Pokud však nějaké novinky budou, pak to bude ve vztahu k uživatelům, elektronizaci a lepší dostupnosti.
Skleněnou cenu Právník roku, na které je vyobrazen svatý Yvo, patron všech právníků, má Šustrová hrdě vystavenu v kanceláři. Prestižní ocenění převzala začátkem února na slavnostním galavečeru v pražském TOP Hotelu. „Ocenění mě velice potěšilo a moc si ho považuji. Velice ráda jsem byla v přítomnosti všech oceněných. Je to pro mě znamení, že svoji práci dělám dobře, a také velký závazek, abych ve své práci dál pokračovala,“shrnula.
Úředníci vnímají větší nápor podání, když se mění právní úprava. Třeba když se začátkem roku 2013 měnila výše DPH. Katastr provozuje nejoblíbenější aplikaci státní správy. Do veřejné evidence vlastnictví nahlédne měsíčně přes dva miliony lidí.