Moskva: Chceme jednat o MH17
MOSKVA/PRAHA Rusko je podle své diplomacie připraveno debatovat o jednom z nejtemnějších míst ve své novodobé historii, sestřelení malajsijského boeingu v červenci 2014 nad východní Ukrajinou. „Dotýkáme se těchto otázek, jsme připraveni k jednáním,“prohlásil náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško. „V centru pozornosti těchto jednání však nebude přiznání právní zodpovědnosti za katastrofu, ale soubor otázek spojený s tímto incidentem,“mírní mluvčí resortu Marija Zacharovová na Facebooku očekávání, že by snad Moskva obrátila a svou vinu přiznala.
Přesto tu určitý pokrok je, agresivní slovník se mění na umírněnější tón a s ním se objevuje i naděje, že někdy v budoucnu třeba Rusko sestřelení letu MH17 skutečně věrohodně vysvětlí.
Vyšetřování versus mlžení
V Rusku i na separatistickém území Ukrajiny stále mnoho lidí věří tomu, že za sestřelením boeingu s 298 oběťmi je Ukrajina. Velmi pečlivé nizozemské vyšetřování ale zřetelně ukazuje naopak na ruskou armádu. Haagem vedená mezinárodní komise (JIT) spustila dosud největší vyšetřování v dějinách Nizozemska, pracuje pro ni 200 místních a desítky zahraničních vyšetřovatelů. Tato komise došla loni v květnu ke zjištění, že raketa byla vypálena ze systému Buk ruské 53. protiletadlové brigády. Část této jednotky s několika Buky totiž měla vyjet v červnu 2014 bránit separatisty před leteckými útoky.
Prakticky se tím potvrdila předchozí zjištění žurnalistů skupiny Bellingcat, kteří jsou před oficiálním šetřením několik kroků v předstihu. Žurnalisté dokonce určili okruh lidí, kteří měli se sestřelením něco společného, včetně velitele brigády a obsluhy systému. Nikdo zatím neřekl, co vedlo konkrétního operátora k tomu, že zamířil a zmáčkl tlačítko. Zřejmě šlo o omyl a obsluha si cíl spletla s ukrajinským vojenským strojem.
Oproti tomu z ruské strany zaznělo hned několik verzí, například že boeing sestřelil ukrajinský bitevník Su-25 (jeho pilot Vladislav Vološin byl v březnu 2018 nalezen mrtvý, údajně spáchal sebevraždu) nebo ukrajinský Buk. Otazníky tu ale přece jenom jsou. Perimetr, odkud mohla být raketa vypálena, obsahuje i část území kontrolovaného v červenci 2014 ukrajinskými silami. Stejně tak je nelogické, proč Kyjev vzdušný prostor na východě země včas neuzavřel, jeho tajné služby totiž mají o situaci v Donbasu dokonalý přehled a o ohrožení protiletadlovými systémy velmi pravděpodobně věděly.
Moskva hraje právě na tuto notu a požaduje po Ukrajině doložit například záznamy rozhovorů mezi letovými dispečery, radiolokační data nebo evidenční listy použité munice. To ale nanejvýš přiživí konspirační teorie a na výsledcích nizozemského vyšetřování to nic nezmění. Závěry komise JIT směřují k soudu, před nímž by podle náměstka ukrajinského generálního prokurátora Dmitrije Storožuka mohlo stanout až 120 lidí. Není pravděpodobné, že by Moskva vydala tribunálu své vojáky. Za pokrok ale lze označit skutečnost, že se Moskva o věci vůbec hodlá bavit s Nizozemskem a Austrálií, jež nedávno roli Ruska v sestřelení letu MH17 jasně deklarovaly.