Přechodník na přechodu

slovním druhem a ustrnuly v konkrétní formě (například předložka kolem vznikla z podstatného jména kolo v sedmém pádě jednotného čísla). U výrazu vyjma jsme dále svědky toho, že v češtině ustrnula téměř už nepoužívaná podoba přechodníku přítomného utvořeného od dokonavého slovesa.

Pro osvěžení znalostí – přechodník přítomný tvoříme od sloves nedokonavých, tedy např. nést – nesa/nesouc/nesouce,

a přechodník minulý od sloves dokonavých, např. přinést – přines/přinesši/přinesše. Od dokonavého slovesa vyjmout bychom tím pádem v mužském rodě měli utvořit přechodník minulý vyňav

či vyjmuv.

Ze stejného slovesa vzešla také předložka nevyjímaje (též ji najdeme v podobě nevyjímajíc), která má význam opačný, tedy ‚včetně‘: Vše jednou končí, nevyjímaje vegetační období zeleniny a květin pěstovaných v nevytápěném skleníku. Tento výraz bychom ale mohli označit i za „záložku“, často totiž následuje až za jménem, jehož tvar určuje: Smysly jsou pro živočichy, člověka nevyjímaje, oknem do okolního světa.

Z jiných slovních druhů pak třeba vsedě (či sedě) není spojení podstatného jména sed a předložky v, jak by se snad mohlo zdát, ale opět ustrnulý přechodník, stejně jako v dalších spřežkách vleže a vestoje.

Chtě nechtě narazíme i na přechodníky, které sice svou formou jsou shodné s výrazy jiného slovního druhu, ale nejsou příkladem ustrnutí. Vezměme si například přechodník v mužském rodě od slovesa jistit: jistě.

Jistě tak může plnit dokonce tři funkce: částice ve významu ‚určitě‘, příslovce ve významu ‚bezpečně‘ a funkci přechodníku slovesa jistit. Ve větě Muž jistě jistě kamarádku napnul lano tedy nehledejte chybu, ale přechodník.

Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR