Opomíjené partyzánství bude trestné
PRAHA Není dobrovolník jako dobrovolník. Markéta Všelichová s Miroslavem Farkasem si to ověřili na vlastní kůži, když je loni turecký soud poslal do vězení za to, že se přidali ke kurdským milicím. Doma v České republice však byli vůči postihu imunní – tuzemské paragrafy nepamatují na situace, kdy se někdo vydá bojovat v nestátních ozbrojených silách. To se změní.
K nutnosti doplnit zákon dospěla analýza ministerstva spravedlnosti, nyní se začne pracovat na novele. „Dnes je trestná jen služba v cizím vojsku skutečného státu, ne u samozvaných státních struktur. Taková činnost může být někdy kvalifikovaná podle ‚teroristických‘ ustanovení trestního zákoníku, což ale nemusí platit vždy,“vysvětluje Ondřej Štastný, mluvčí Unie státních zástupců. Vedle separatistů je typickým příkladem, který v nynější úpravě prokluzuje, Islámský stát.
Na službu ve vojsku cizí země se vztahuje až pětiletá základní sazba odnětí svobody, u nestátních složek by to mělo být analogické. Ministerská analýza dospěla k závěru, že se na to dá dívat jako na stejný „akt nevěrnosti“vůči České republice jako na již trestné žoldáctví. Debatu o potřebném zpřísnění akceleroval právě případ Všelichové, když se před třemi lety přidala ke kurdským partyzánům a podrobně o tom informovala na internetu.
Markéta Všelichová se přidala k Lidové obranné jednotce, která bojovala na severu Sýrie proti Islámskému státu. Na Facebook si věšela fotografie s kurdskými partyzány a do médií přiznávala, že je klidná právě proto, že nejde o ozbrojenou složku uznávaného státu. „Mám známého, který je právník, a dřív jsem to s ním konzultovala. Přistupuji k tomu tak, že za tím, co dělám, si stojím, a nechtěla bych to skrývat, ani kdyby v tom měl být nějaký právní problém,“uváděla v roce 2016 Všelichová. Nakonec se jí i Miroslavu Farkasovi vymstilo, že turecký zákon to vidí jinak, a právě facebookové fotografie oslabily jejich obhajobu, že směřovali coby humanitární pracovníci postavit polní nemocnici v Iráku.
Nicméně ohledy na skutečné humanitární pracovníky povedou legislativce při ladění nových paragrafů, aby nevznikl stín pochybnosti nad výjezdy Červeného kříže nebo třeba Lékařů bez hranic. Podkladový materiál uvádí, že se musí jednat o případy vázané na ozbrojený konflikt.
„Jde v zásadě o situace, kdy se osoba zapojí do činnosti nestátní ozbrojené entity, kterou však není možno označit bez dalšího za teroristickou. Postihovat tyto osoby je jistě možné za činy, kterých by se dopustily přímo na místě konfliktů – vražda, ublížení na zdraví, poškození věci, nicméně prokázání těchto jednání konkrétní osobě je velmi problematické,“sdělila LN Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Dokaž úmysl
Když se zavede trestný čin samotného vstupu do služeb separatistických nebo jiných nestátních sil, odpadne částečně problém s náročným dokazováním teroristických motivací. Prokázání takových úmyslů je klíčové už teď v případech, kdy nikdo ještě nic trestného nespáchal, ale vycestoval do ciziny, aby se proškolil a k teroristickým akcím vytrénoval. Má-li být takový člověk stíhán, je to zásadní, protože se vždycky bude moct hájit tím, že sice jel na území, které ovládají teroristé, ale s cílem humanitární pomoci.
Potíž je v tom, že u soudu se prakticky nedají využít poznatky tajných služeb a policie se musí spolehnout na to, co dokáže zjistit vlastními silami. Dělá se to svízelně, když se podezřelá aktivita odehrává daleko od české jurisdikce. „Obecně platí, že důkazem může být všechno, co přispěje k objasnění trestné činnosti. Typicky půjde například o obsah komunikace na sociálních sítích, e-maily nebo svědectví lidí v České republice, kterým se pachatel se svým plánem svěřil,“vypočítal Ondřej Šťastný z Unie státních zástupců.
Se soudním užitím informací od zpravodajců to není snadné ani proto, že většina toho, co v těchto případech vědí, pochází od jejich zahraničních soukmenovců, a tuzemské tajné služby nemohou vydávat žalobcům cizí tajemství, ani kdyby chtěly.
Chybí definice
V tomto momentě se odhalování pachatelů dostává do kruhu. Protože když už není možné prokázat, co daný člověk prováděl přímo v místě konfliktu, teoreticky se dá stíhat už za to, že se k teroristické skupině vůbec přidal. „Tento trestný čin je dokonán ve chvíli, kdy se pachatel stane členem teroristické skupiny, k čemuž postačuje faktické včlenění se do teroristické skupiny, jakkoli neformálně provedené. Činnosti teroristické skupiny se tak účastní i osoby vykonávající v ní určité pomocné funkce, třeba právě kuchaře či ošetřovatele,“popsala Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
A teď přijde příslovečné „ale“: aby se dal tento postup uplatnit, musí se prokázat teroristický charakter takové skupiny, jenomže neexistuje mezinárodně uznaná, platná a sdílená definice terorismu. V praxi se s tím státy vyrovnávají výčtem zločinů s přívlastkem teroristický, aniž by někde bylo jasně vysvětleno, co se tím rozumí. Každá taková mezírka je přirozeně náchylná k erozi prací šikovného advokáta.
„V důsledku toho pak hrozí, že vnitrostátní právo kvalifikuje na základě všech svých pravidel a vztahů mezi trestnými činy určité jednání jako teroristické, nicméně z pohledu mezinárodního humanitárního práva se bude jednat o otázku více než kontroverzní,“nastiňuje obtíže podkladová analýza resortu spravedlnosti.
Přípravou novely se dovršuje tříletá debata o mezeře v zákoně. V rámci precedentu „Všelichová“chtěl už v roce 2016 prosadit změnu zákona tak, aby trestné bylo i partyzánství, sněmovní Úsvit, na jehož troskách vznikla nástupnická SPD Tomia Okamury. Vláda tehdy poslanecký návrh odmítla, třebaže se k argumentům přidávali i právníci, a nyní sama dospěla ke stejnému závěru. Všechny úpravy se budou vztahovat na Čechy v zahraničí i cizince v České republice.