V Kladně se bojuje o „nonstop večírek“

Největším městem Středočeského kraje zmítá spor mezi primátorem Danem Jiránkem a jeho předchůdcem Milanem Volfem

KLADNO Tvrdé politické boje v „komunálu“si obvykle spojujeme s největšími městy – Prahou, Brnem, Ostravou. I na podstatně menší scéně však může být pořádně živo. Jako v bezmála sedmdesátitisícovém Kladně, kde se po loňských komunálních volbách rozjela zákopová válka mezi novým a starým vedením města.

Primátor Dan Jiránek (ODS) vytáhl v novém roce proti svému předchůdci Milanu Volfovi (Volba pro Kladno). Jako munice mu slouží faktury za občerstvení vyúčtované v éře minulé městské vlády, konkrétně během let 2017 a 2018. Výdaje z rozpočtu na kulturu měly směřovat do občerstvení a rautů, kterých však bylo podle současného vedení radnice nadstandardně mnoho.

„Během dvaadvaceti měsíců bylo jen za občerstvení utraceno z městské kasy 5,3 milionu korun. V Kladně se vlastně nepřetržitě slavilo. Není mi jasné, kdo mohl vydržet tohle zdrcující tempo,“řekl Jiránek. „Většinou se objednávalo občerstvení či pohoštění týdně, v létě měsíčně. Každý den po dva roky se tak vybraná skupina lidí občerstvovala za městské peníze v průměru za víc než sedm tisíc korun denně,“dodal primátor.

Jeho předchůdce na magistrátu slova o kladenské nonstop párty odmítá. „Pan Jiránek, který nevyhrál volby, a přesto se ujal vedení města, potřebuje uměle posílit svou pozici. (...) Žádný mejdan se v posledních čtyřech letech nekonal. Tím celá senzace končí,“reagoval na dotaz LN Volf.

Podle bývalého primátora pořádalo třinácté největší město v republice každoročně okolo sta kulturních a společenských akcí. „Na kulturu bylo vyčleněno zhruba 35 milionů korun ročně, a to včetně výdajů na občerstvení,“dodal Volf.

LN mají k dispozici dokumenty, které současné vedení přineslo koncem ledna na jednání kladenského zastupitelstva. Jsou v nich desítky položek nadepsaných jako „pohoštění“. Například na období od osmého do patnáctého října 2017 bylo objednáno občerstvení za 48 539 korun. Od šestnáctého do dvaadvacátého října činila objednávka pohoštění dalších 39 966 korun a od třiadvacátého do šestadvacátého října 26 482 korun.

Redakce pro srovnání oslovila podobně velká města; cílem bylo zjistit, jak často pořádají rauty jinde a kolik peněz za ně vydají. „Většinou se jedná o vernisáže či premiéry. Obvykle jde jen o číše vína. Náklady do jednotek tisíc korun,“sdělil LN mluvčí Opavy Roman Konečný.

„Rauty se dělají jen u velkých akcí, jako je například setkání zástupců města s podnikateli či zahájení významných festivalů. Cena za jeden bývá do 15 tisíc korun. Počet těchto akcí je maximálně pět ročně,“doplnil Konečný.

Co s bývalým kinem?

V Havířově, který má o zhruba čtyři tisíce obyvatel víc než Kladno, pravidelné rauty a občerstvení neobjednávají. Výjimkou jsou každoroční městské oslavy.

„Náklady na raut, který patří k Havířovským slavnostem, překračují částku 100 tisíc korun,“napsala LN Romana Bartošková z tamního magistrátu.

Mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák pak za celý rok 2018 vypsal pouhých šest položek, které se

dají řadit mezi kulturně-společenské akce s občerstvením. Částky za jejich uskutečnění se pohybují v tisících, maximální položka dosahuje pětadvacetitisícové výše.

Současné vedení Kladna řeší ještě jedno „dědictví“po svých předchůdcích. Minulá koalice totiž koupila od soukromého podnikatele objekt bývalého kina Oko. Za zrušený biograf, v němž posléze fungovala ubytovna pro sociálně slabé, zaplatilo město 36 milionů korun. „Chtěli bychom, aby tam byl kulturní sál, konala se zde zasedání zastupitelstva, aby tam bylo divadlo,“líčil před dvěma lety tehdejší primátor Volf.

Budova je však v tristním stavu a spolyká na nutných nákladech další desítky milionů, než ji bude možné vůbec využít. Někdejší sál kina je navíc podle Jiránka pro kulturní akce nevhodný. Kvůli přístavbě, v níž je ubytovna, byl totiž vyztužen množstvím sloupů, které narušily kompaktnost původního prostoru. V „kině“je aktuálně v pronájmu obchod s asijským zbožím.