O kontroly, co obsahuje umělý sníh, nikdo nestojí

LN Jakým způsobem se zkoumá vliv umělého zasněžování na přírodu?

V současnosti jedou v Česku dva projekty, které se tím zabývají, oba jsou z grantových agentur. Ten, který se týká Krkonoš, měří a hodlá optimalizovat spotřebu vody pro zasněžování. Čili kde je dost vody, kde je potřeba, kde by to šlo. Jde o čtyřletý projekt, který běží asi druhým rokem.

Letos na jaře začal další, který se zabývá vlivem na geologické složky vodního prostředí.

Pak je tu ještě jeden projekt, který byl těsně před vypsáním a týkal se analýzy vlivu zimních středisek na hydrologický režim. Souvisel se zasněžováním. Agentura ho zrušila tři dny před spuštěním. Tak dlouho to zkoumali, až našli v zadání formální chyby.

LN Co z projektů vyplývá?

Problém je v tom, že lyžování v nynější hustotě a s takovou technickou podporou horám příliš neprospívá. A to ani ochraně přírody, ani vodnímu režimu, protože ničí vodní toky, z nichž se bere voda na zasněžování. Když je málo sněhu, je problém voda a její zajištění z toků. Pak jsou problémy ochrany přírody a zvířat. Na sjezdovkách se svítí, je tam rámus, zasněžovadla jsou nasvícená, aby se o ně noční lyžaři nezabili. A to zvířata vyloženě ruší. Ostatně velká část těch sjezdovek je v Krkonoších na hranicích národního parku. Takže když to zjednoduším – buď máme klidný národní park, nebo osvětlený stadion.

LN Hovoří se o tom, že se při výrobě sněhu používají aditiva. Je to pravda?

V případě, že je teplota těsně pod nulou a vlhkost vzduchu stoprocentní, nemůže voda zmrznout na sněhové vločky. Vodu přivedete do sněžného děla pod tlakem a v okamžiku, než dopadne na zem, stačí zmrznout. A teď je hra, jestli a jak se dá udělat sníh bez aditiv a s nimi, když je kolem nuly. U nás vlekaři tvrdí, že se to nepoužívá a že důvodů je několik. Je to prý drahé a nikdo to nechce. Ale nikdo se k tomu nepřizná, i kdyby to měl.

Čili my jsme netvrdili, že to naši vlekaři používají, nicméně fyzika jaksi říká, že by to takhle mělo nebo mohlo fungovat. Netvrdíme, že to používají, a myslím, že nemá v tuto chvíli smysl tím argumentovat. Ale aditiva existují, publikací o tom je po světě spousta. LN To nikdo nedělá kontroly, z čeho se umělý sníh skládá?

Ne, protože nejde o standardní znečištění. Jakmile aditiva použijete, přežijí ve sněhu celou zimu. Nejsou ale vedena jako znečištění, takže takto jednoduché to není. Stojí to peníze, nikdo to nechce. Musíte mít někoho, kdo by se rozhodl, že kontroly chce. Ale problém takto ještě nedozrál. V tuto chvíli jde o akademickou záležitost. Skoro bych řekl, že to odvádí pozornost od toho, zda se voda spotřebuje, či ne. Jestli se má platit za odběr vody a jestli se má měřit.

„Lyžování v nynější hustotě a s takovou technickou podporou horám příliš neprospívá,“tvrdí Josef K. Fuksa, který se problematice dlouhodobě věnuje ve Výzkumném ústavu vodohospodářském. Vlekaři u nás tvrdí, že aditiva nepoužívají. Je to prý drahé a nikdo to nechce. Ale nikdo se k tomu nepřizná, i kdyby to měl.

LN Vlekaři tvrdí, že čerpání vody nemá na sucho žádný vliv, protože jde o malé množství, které se pak vrací do toku...

To mají pravdu jen částečně. Jednou někdo vymyslel, že to je zásoba. Zásoby uděláte, když toho máte hodně, a použijete je v krizi. Když ji použijete na zásobu vody v krajině, měla by se používat v době sucha. Kdežto takhle jen protáhnete zimu o měsíc. Odteče tam kupříkladu místo dubna až v květnu. To je ještě pořád vody dost a nikdo ji ještě nepotřebuje.

Ta kvanta vody opravdu nejsou z hlediska její zásoby v krajině nijak podstatně velká. Mají smysl jenom v těch územích, kde jsou sjezdovky. Mají zničující vliv na potoky, ze kterých se voda odebírá. Teče tam málo vody a v ní přezimují organismy. V zimě, když ji odeberete, potok vymrzne na kost. A to je ten problém z hlediska ochrany potoků a z hlediska ochrany odběru vody, který považuji za zásadní pro složku horských ekosystémů. S roční spotřebou to nemá nic společného.

Navíc dostanete nahoru na kopec vodu, která už jednou tekla v řece, což znamená pro horské systémy něco jako hnojení.