Daň pro obry láká i českou kasu

PRAHA Miliardu korun do státní kasy by v Česku mohly přinést peníze od internetových obrů, jakými jsou Google, Facebook, Apple nebo Amazon. Ti inkasují zisky z reklamy v Česku, ale daně platí v cizině.

Už od loňska usiluje ministerstvo financí o jednotný evropský postup při zdanění nadnárodních korporací. Zatímco Rakušané nebo Francouzi s takzvanou digitální daní nehodlají váhat, český stát vyčká na jednotná pravidla Bruselu.

V Evropě se nejčastěji diskutuje o zavedení tříprocentní daně z příjmů, které generují velké internetové korporace na území členských států.

Počkáme na shodu v EU Podobná tříprocentní sazba by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohla platit také v České republice. Daň se má týkat společností s globálním obratem nad 750 milionů eur, což je přes 19 miliard korun.

Jednotná strategie v rámci Evropské unie je ale zatím v nedohlednu. Státy, jako je Švédsko, Irsko nebo Dánsko, požadují nejprve sjednocení pravidel v globálním měřítku, tedy alespoň v rámci nejvyspělejších ekonomik zemí OECD neboli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Podobně opatrně mluví i české ministerstvo financí. „V současné době je oblast zdanění poskytování digitální cílené reklamy řešena na úrovni Evropské unie a dosud nebyla jednání ukončena. Česká republika považuje za žádoucí počkat na definitivní výsledek,“reagoval včera Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

I Česku by se ale nová daň hodila co nejdřív. Ekonomika už tolik netáhne, stát najednou potřebuje akutně škrtat výdaje a hledat nové příjmy, aby se podařilo aspoň dodržet na letošek plánovaný čtyřicetimiliardový schodek rozpočtu. Termín zavedení digitální daně ale není v tuto chvíli v zemi jasný – na rozdíl od sousedů. Rakousko chce, aby jejich digitální daň platila od roku 2020.

Počátkem prosince ministři financí členských zemí nedospěli ke shodě a budou téma řešit i letos. Spory se vedou například o to, zda budou v dani zohledněny pouze příjmy z reklamy na internetu, nebo i prodej uživatelských údajů.

Rakousko na vlastní pěst Rakušané chtějí ještě počkat na další, březnové zasedání ministrů, a pokud na něm nedojde ke shodě, digitální daň spustí po svém. Daňová pravidla Evropské unie to umožňují.

Tři procenta z reklamních příjmů v Rakousku mají našim jižním sousedům přinést od technologických nadnárodních obrů 200 milionů eur.

„Podnikneme vlastní národní krok,“oznámil už koncem roku rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Pochopení pro zavedení digitální daně mají v Česku ekonomové i nemalá část politiků.

„Je to téma, které rozhodně stojí za zvážení. Firmy odvádějí daně jinde, přitom zisky generují také u nás. Je žádoucí, aby příjmy byly zdaněny i na území, kde vznikají,“uvedl pro LN například analytik ČSOB Petr Dufek.

Bylo by podle něj ale vhodné, aby se na pravidlech digitální daně shodla celá Evropská unie.

Se zavedením digitální, tedy jakési obdoby sektorové daně, nemají problém koaliční politici ANO a ČSSD, v zásadě nejsou proti Piráti, lidovci nebo komunisté. ODS a TOP09 varují před zaváděním dalších daní nebo jejich zvyšováním.

Firmy, kterých se nový uvažovaný odvod daní týká, většinou téma příliš konkrétně nekomentují. Až na výjimky, jakou je třeba internetový gigant Google. Ten loni utržil globálně přes 136 miliard dolarů (z toho drtivou většinu z reklamy) a vydělal skoro 31 miliard dolarů čistého.

Česko hledá nové zdroje do rozpočtu a chce co nejdřív zdanit tuzemské příjmy internetových gigantů. Na rozdíl od Rakouska nebo Francie ale počká na jednotný postup Evropské unie.

Google: Reformu podporujeme

„Efektivní zdanění celé společnosti se posledních deset let pohybuje na úrovni 26 procent. Je pravda, že to platíme hlavně ve Spojených státech. Činíme tak proto, že nám to jako nadnárodní společnosti ukládá mezinárodní daňový systém,“řekl v pátečním rozhovoru pro MF DNES výkonný ředitel Googlu Sundar Pichai. „Ale v této věci jsme se zapojili do procesu na fóru OECD, kde se tento problém řeší. Daňovou reformu podporujeme a chceme být v této oblasti konstruktivní.“

Víc peněz než z digitální daně však očekává ministerstvo ze zvýšení inkasa spotřebních daní z tabáku – prý až o čtyři miliardy korun proti loňskému výběru 58,8 miliardy. Letos přitom sazbu po mnoha letech vůbec neměnilo.

V příštím roce by ale mohla narůst sazba, a tedy i cena za jednu krabičku o čtyři až pět korun. A paradoxní je, že ještě nedávno zdůvodňovalo ministerstvo nezvýšení tabákové sazby pro letošek argumentem, že vládní programové prohlášení se zvyšováním daní nepočítá. Teď tvrdí, že v programovém prohlášení vlády je daný závazek třeba vnímat jen u daní, které znamenají zátěž pro občany a podnikatele. Takže v případě komodit, jako je tabák, lihoviny nebo hazard je zvýšení daně, a tedy i koncové ceny pro zákazníky žádoucí.

„Pokud jde o daň z tabákových výrobků, ministerstvo uvažuje o zvýšení sazeb. Na návrhu se v tuto chvíli intenzivně pracuje,“potvrdil mluvčí ministerstva.

V Evropské unii se diskutuje o zavedení tříprocentní daně z příjmů, kterou mají velké internetové korporace na území členských států