Zvládáme specifické poruchy učení
Praktické rady, jak si poradit s dyslexií, dysortografií a dysgrafií, nabízejí psycholožky Lenka Krejčová a Zuzana Hladíková v knize, z níž přinášíme dnešní ukázku
Zpočátku to může být obyčejná záložka na čtení, díky které se lépe podaří zaměřit pozornost na text, lépe se daří písmena spojit ve slabiky, slova a věty, a tak se i lépe čte. Později to mohou být sešity s pomocnými linkami, různé vhodné psací potřeby – které zajistí, že zápisy budou čitelnější a přehlednější – nebo přehledy učiva. A ve vyšším věku se přidávají různé pomůcky z oblasti moderních technologií, některé zcela banální, ale efektivně využívané (např. psaní na počítači a kontrola pravopisu, což dělá kdekdo), jiné poměrně sofistikované (např. hlasový výstup z počítače nebo program pro převod mluveného slova na psaný text).
Několik tipů na rozvoj a trénink, ale i podporu při práci naleznete v posledních kapitolách této knihy. Každopádně při veškeré práci ve škole, doma i při doučování nebo reedukacích je vhodné se zamýšlet nad všemi třemi uvedenými oblastmi. Pak se vše lépe usadí – abychom nezapomněli na podobnost s trojnožkou.
Technika čtení
V následujícím úkolu se budeme věnovat čtení samostatných slov. Bude se jednat o slova, která jsou součástí textů určených na procvičování čtení s porozuměním a tvorbu výpisků v následujících kapitolách.
Při čtení slov můžete využít nabízené strategie, které vám mohou dopomoci k rychlejšímu osvojení slova: • opakované čtení
• čtení nahlas
• čtení se záložkou, pravítkem (oddělení dalších řádků a dalších slov na řádce, posouvání po slabikách)
• zvýraznění slabik (např. lokomotiva) • opakované vyslovování slova • opakované zapsání slova
• přemýšlení o slovu prostřednictvím zodpovězení otázek (k těmto otázkám se vrátíme i při tréninku práce s pojmy):
– Už jsem takové slovo někde slyšel(a)?
– Co mi to slovo připomíná?
– Odkud ho znám?
– Není podobné nějakému jinému slovu, které znám? A jestli ano, mohou mít i podobný význam?
– Když je slovo dlouhé, není náhodou složené z více slov, která sama o sobě znám?
– Zní to slovo česky, nebo bude spíše odvozené z cizího jazyka?
– A když vypadá odvozené, neznám nějaké podobné slovo třeba z angličtiny?
– Proč se tomu říká zrovna takhle? Má to nějakou logiku?
Pokud nebudete slovo znát, zkuste zapátrat po jeho významu (např. ve slovníku, na internetu, zeptejte se rodičů/prarodičů) a zaznamenejte ho.
Trénování paměti
Myšlenková mapa
Co to je? Někdy se říká také pojmová mapa. Jednoduše řečeno je to schéma určitého tématu v podobě jakési sítě nebo „pavouka“. V centru je vždy uvedeno hlavní téma, které se větví do podtémat, která se opět mohou větvit do dalších podtémat. Když postupně od hlavního tématu procházíme další informace, vznikne nám ucelený obrázek učiva nebo jiného problému, který je takto vyjádřen. Okamžitě chápeme hierarchii informací, jasně vidíme, co s čím souvisí.
Jak na to?
• Stanovte si centrální téma.
Jak na to?
• Slyšíte nějaké informace, které si nemůžete zapamatovat? Zkuste si je představit napsané.
• Slyšíte nebo čtete nějaké údaje, které mají konkrétní podobu. Zkuste si slova představit – např. v představách si vybavit zvíře, o kterém čtete, místo, o němž se hovoří, nebo člověka, o kterém se učíte. Někdy může pomoci, že si předtím obrázek příslušného jevu najdete v knize nebo na internetu.
• Jde o méně určitá slova a názvy, těžko si dokážete představit konkrétní obraz? Pak se zkuste zamyslet, jestli vám slovo nepřipomíná nějakou barvu, tvar, symbol, znak. Pokud ano, uložte si ho v hlavě společně s takovým jednoduchým obrázkem.
Redakčně kráceno a upraveno