Chybí slovo. Doplň ho!

Synonyma, pořekadla nebo rčení: rozšiřování slovní zásoby ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

Vdnešním díle se budeme věnovat krásám českého jazyka v oblasti jeho slovní zásoby (lexika). Čeština nám totiž nabízí mnoho možností vyjádření, neboť slova vzájemně vstupují do mnoha vztahů a své významy mění podle kontextu či významu ustálených spojení (frazeologismů), jejichž jsou součástí.

Naše sdělení je často velmi závislé na volbě konkrétních slov, která ho mohou naprosto změnit.

A právě proto si dané téma představíme na tzv. doplňovacích úlohách, při nichž doplňujeme do textu určité slovo či spojení slov, a to na základě vlastní volby nebo podle nabízených možností A, B, C, D.

Význam slov je dvojí – věcný neboli lexikální, který určuje, jaký jev slovo označuje v praktickém životě (pero – věc sloužící k psaní), a mluvnický neboli gramatický, jenž určuje jeho jazykový charakter (pero – podstatné jméno středního rodu atd.).

Slova v souvislosti se svými významy vstupují do řady vzájemných vztahů. Pojďme se na ně podívat ve formě doplňovací úlohy: Jaké slovo můžeme doplnit na vynechané místo (____) v textu, tak abychom pokračovali v řadě synonym?

Vždy po procházce se náš Azor těší, že přijde čas a dostane stravu, jídlo, mňamku, (_____).

A) pochvalu

B) hračku

C) baštu

D) pohlazení

Vybrali jste možnost C? Potom jste volili správně.

Jedním ze základních vztahů mezi slovy je synonymičnost. Synonyma jsou slova stejného či podobného významu, ale různého tvaru a postrádající rys příbuznosti (nesmí mít stejný kořen). Jsou to tedy slova jako míč a balon, dívka a holka.

Jejich opakem jsou antonyma

– slova opačného, protichůdného významu jako den a noc, zdravý

a nemocný.

Dalším specifickým typem slov jsou homonyma – slova, která stejně znějí, mají stejný tvar, ale různé významy, mezi nimiž není žádná věcná souvislost – rys, kolej.

Nezaměňujme je se slovy mnohoznačnými, pro něž platí totéž, ale mezi jejichž věcnými významy je souvislost z hlediska podobnosti. Mnohoznačnost slov vznikla přenesením významu slov na základě vnější podobnosti či vnitřní souvislosti. Na příklad slovo oko se z významu oka lidského

přeneslo na oko na punčoše, na polévce, na provazu apod.

Zvláštní významy získávají slova v ustálených slovních spojeních – na příklad v případě spojení (frazeologismu) malovat čerta na zeď, což neznamená kreslit na zeď ďábla, čerta, ale vidět vše v nejhorších variantách. Mezi frazeologismy patří přísloví, která nesou morální poslání, rčení, jež vystihují obecnou situaci, pořekadla, označující životní zkušenost, a pranostiky, které pojmenovávají přírodní cykly.

A cvičení? Pojďme na něj: Napište slovo, které patří na vynechané místo (_____) v ustáleném slovním spojení obsaženém v textu.

Vždycky když jsem dostal peníze z brigády a mohl jsem si koupit vysněnou věc, vzpomněl jsem si na svoji babičku, která říkala, že bez (______) nejsou koláče.

Víte? Ano, toto slovo je práce. A ta se vám jistě vrátí i při přijímacích zkouškách. Utekl vám začátek seriálu? Předplatné si můžete objednat na tel. 225 555 533 nebo na internetové stránce www.lidovenoviny.cz/prijimacky. V ceně předplatného je i přístup do digitálního archivu Lidových novin, o žádný díl tak nepřijdete.