Pět let od Majdanu: rozhodla střelba do lidí
KYJEV/PRAHA „Byl to šok, když najednou začali střílet na neozbrojené lidi,“líčí pro LN účastník událostí na Majdanu Oleg Sobčenko okamžik, kdy před pěti lety zasáhli do událostí na kyjevském náměstí Nezávislosti odstřelovači. Střelba do lidí znamenala přelom, po kterém už nebylo návratu, a vše nakonec skončilo svržením režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Památku 104 obětí Majdanu, z nichž většina zahynula právě v důsledku palby odstřelovačů, včera uctil v Kyjevě předseda Evropské rady Donald Tusk. Ukrajinský prezident Petro Porošenko při té příležitosti podepsal zákon, který zakotvuje cestu do Evropské unie a Severoatlantické aliance přímo do ukrajinské ústavy.
Kolem střelby panuje dodnes řada otazníků a konspiračních teorií, přestože prokuratura půldruhý měsíc po tragických událostech ukázala na viníka. Střílet měli policisté z kyjevské speciální jednotky Berkut za podpory oddílu Alfa tajné služby SBU. Rozkaz prý vydal Janukovyč a vše režírovali ruští agenti. „Mělo to proběhnout podle putinovského scénáře, kdy by střelba vyústila do masivní odvety národa a následného krveprolití. K tomu díky soudnosti našich politiků nedošlo,“říká Sobčenko.
Definitivně ale činy Majdanu vyšetřeny nebyly a ze 4700 epizod, kterými se policie zabývala, vzešlo jen devět rozsudků vězení. „Stát by měl chránit vyšetřovatele před politickými tlaky a poskytnout jim materiální podporu i pravomoci, aby mohli plnit své úkoly,“kritizovala pomalý postup šetření nevládní organizace Amnesty International.
Úctu obětem vyjádřil přímo na Majdanu také Donald Tusk. „Chci vám poděkovat za vaši odvahu. Chlapci vstoupili do panteonu nejen ukrajinských, ale i evropských hrdinů,“prohlásil následně v ukrajinštině při projevu v parlamentu.
Na parlamentní schůzi zasvěcené pátému výročí událostí na Majdanu pak prezident Porošenko slavnostně podepsal zákon, který včleňuje do ústavy směřování do NATO a EU. „Ne později než v roce 2023 bychom chtěli podat žádost o členství v Unii a obdržet plán pro přičlenění k Severoatlantické alianci,“prohlásil.
Trnitá cesta do Evropy
Že cesta do EU nejde Ukrajině úplně hladce, se lze přesvědčit třeba při přejezdu hranice Ukrajiny se státy Unie. Pro Ukrajince sice už rok a půl platí bezvízový styk, ale přechodů je málo, čekají se mnohahodinové fronty, vlaků jezdí minimum. Infrastruktura je na Ukrajině v neutěšeném stavu, potíže má legislativa, velmi rozšířená je korupce. Přesto země navzdory černým předpovědím drží pohromadě. „Vaše reputace je velmi vysoká nejen v Bruselu, ale i ve všech metropolích EU,“potěšil Ukrajince Tusk. Ukrajinská ekonomika se v poslední době orientuje na Západ a veřejnost tuto cestu podporuje. Proevropskou orientaci projevuje podle nejnovějšího výzkumu společnosti GfK Ukrajina 54 procent lidí, euroskeptiků je necelých deset procent. Přitom téměř dvě třetiny oslovených prozápadní směřování ještě nijak nepocítilo. Možná příznačné je, že ze zahraničních lídrů má mezi lidmi největší sympatie běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Ukrajinská média to interpretují tak, že lidé chtějí vládce s autoritou Lukašenka, který by je dovedl do Evropy.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10