Pracující penzisté odvádějí míň
Pro práci v řádném důchodu neplatí žádná omezení Jinak je tomu ovšem v případě předčasné penze
Jen důchod od státu na komfortní živobytí velké části penzistů nestačí. A někteří prostě jen kvůli důchodovému věku nechtějí skončit „ve starém železe“. Mnoho z nich chce proto v práci pokračovat, i když už pobírají penzi.
Možnosti jejich přivýdělku se ovšem liší v závislosti na tom, zda jsou v předčasném, nebo už v řádném starobním důchodu. V předčasném důchodu totiž penzista nesmí mít žádný příjem, který by zakládal povinnost platit si sociální pojištění. „To znamená, že může pracovat na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do deseti tisíc korun včetně nebo na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou nižší než 2500 korun,“popisuje Jan Mašek, daňový poradce ze společnosti KODAP.
Rovněž u příjmů z podnikání nesmí daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) překročit minimální limit pro účast na sociálním pojištění ve výši 71 950 korun. Sociálnímu pojištění nepodléhají ani příležitostné příjmy do 30 tisíc korun za rok, příjmy z kapitálového majetku a příjmy z nájmu.
Pokud už však penzista pobírá řádný starobní důchod, jeho možnosti přivýdělku nejsou nijak limitované. Případná povinnost podat daňové přiznání se pak odvíjí od toho, jaká byla výše vyplaceného starobního důchodu za celý rok nebo zda mimo důchodu dosáhl ještě jiných příjmů.
„Pokud výše pravidelně vypláceného důchodu za celý rok nepřesáhla v roce 2018 částku 439 200 korun – tedy 36násobek minimální mzdy 12 200 korun – a penzista nedosáhl jiných příjmů, nemá povinnost podávat daňové přiznání,“vysvětluje Mašek. Penzista, jehož důchod by uvedený limit překročil (může se týkat především těch, kteří mají důchod ze zahraničí), by musel částku nad tento limit zdanit.
Naopak se tato povinnost nebude vztahovat na poplatníka, který požádá ČSSZ o vyplacení důchodu zpětně a tento důchod je mu jednorázově vyplacen. Ten se totiž do rozhodné částky pro zdanění důchodu nezapočítává. V případě danění dalších příjmů pak i pro penzisty platí stejná pravidla jako pro ostatní poplatníky.
V důchodu jen část roku
Platí to i tehdy, když poplatník odchází do penze v průběhu kalendářního roku. „V takovém případě se opět postupuje podle obecných pravidel pro podání daňového přiznání,“potvrzuje Mašek. Vysvětluje, že poplatník, tedy ani penzista, nemusí podávat daňové přiznání, pokud měl příjmy pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, podepsal u nich prohlášení k dani a neměl jiné příjmy přesahující šest tisíc korun.
Jeho poslední zaměstnavatel ale musí provést roční zúčtování daně, což znamená, že do 15. února následujícího roku musí penzista u svého posledního (bývalého) zaměstnavatele podepsat žádost o provedení ročního zúčtování daně a předložit všechny nezbytné podklady (zejména potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů v daném roce a podklady potřebné pro uplatnění případných slev a odpočtů).
Nic však nebrání tomu, aby si penzisté i za takových okolností podali daňové přiznání sami. Tato pravidla platí i pro penzisty, kteří jsou stále vedeni jako zaměstnanci.
Danit i dohody je výhodné Kromě práce na základě klasické pracovní smlouvy si důchodci k penzi přivydělávají často prostřednictvím dohod o provedení práce. Pokud příjem z dohody nepřekročí částku deseti tisíc korun za měsíc a důchodce zároveň u zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů nepodepsal prohlášení k dani, zdaní se automaticky srážkovou daní. Daňové přiznání tím pádem podávat nemusí.
„Přesto v takovém případě doporučujeme daňové přiznání podat, protože v jeho rámci lze uplatnit základní slevu na poplatníka, případně i ostatní slevy. Daň z příjmů nebo její část pak může být poplatníkovi vrácena,“radí Mašek. Do daňového přiznání je ale třeba zahrnout veškeré příjmy z takových dohod o provedení práce.
Jak danit příjmy z podnikání
A výhodné je i podnikání v důchodu. Podnikatelská činnost je totiž u těch, kterým byl přiznán řádný starobní důchod, považována za vedlejší činnost, což má vliv na platby sociálního pojištění.
„Povinnost platit sociální pojištění nastává až tehdy, je-li překročen minimální limit pro účast na sociálním pojištění ve výši 71 950 korun,“říká Jan Mašek. A i poté mohou být zálohy nižší než u hlavní činnosti. Zdravotní pojištění se z příjmů z podnikání platí vždy, zde není žádný minimální limit příjmů stanoven. Pravidla pro zdanění příjmů z podnikání jsou u důchodců stejná jako u ostatních OSVČ.
Pro důchodce také neplatí žádná omezení v uplatňování slev na dani či nezdanitelných částí základu daně. Zde platí stejná pravidla jako pro ostatní poplatníky. I penzisté si tedy mohou uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši až 24 840 korun, slevu na manžela/ku ve stejné výši, slevu na invaliditu (2520 korun, respektive 5040 korun dle stupně invalidity) či slevu na držitele průkazu ZTP/P.
Mohou si též uplatnit nezdanitelné části základu daně v podobě bezúplatných plnění (dary), úroků z hypoték nebo úvěru ze stavebního spoření či zaplacené příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění.
Autorka je spolupracovnice redakce