Dobré spaní šetří srdce

Nedostatek spánku způsobuje onemocnění srdce a cév. Vědci nyní odhalují nové mechanismy skrývající se v pozadí tohoto chorobného procesu.

Lékaři varují: Zemi zachvátila pandemie spánkové deprivace. Miliony lidí vnímají prospaný čas jako promarněný a spánek šidí ve prospěch práce i zábavy. Další nezamhouří oko kvůli různým starostem. Mnozí trpí některou z mnoha poruch spánku, a i když spí, ráno se cítí unavenější, než když večer uléhali do postele.

Ospalý svět

Svět je nevyspalý. V ekonomicky vyspělých zemích se plné tři čtvrtiny obyvatel přiznávají k ospalosti během dne a třetina připouští, že to má nepříznivý dopad na jejich výkony v zaměstnání i na soukromý život. Spánek zanedbávají i obyvatelé třetího světa a ekonomicky vyspělé země v tomto ohledu rychle dohánějí.

S denní ospalostí bojujeme kávou či energetickými nápoji. Jen málokdo je ochoten připustit, že jediným účinným lékem na ospalost je spánek. Epidemiologové přitom jasně prokázali, že nedostatek spánku významně přispívá ke vzniku onemocnění srdce a cév, k obezitě, cukrovce druhého typu a dalším závažným zdravotním problémům. Protože tyto choroby zhusta narušují kvalitu spánku, ocitáme se v začarovaném kruhu. Jsme nemocní, protože málo a špatně spíme, a nemoci nám pak ze spánku dál ukrajují.

Z velké části neprozkoumány zůstávají mechanismy, jimiž nás spánek chrání před civilizačními chorobami, i děje, které v těle naopak spouštějí nevyspání. Proto odborníci přivítali důkladnou studii publikovanou v předním vědeckém časopise Nature. Tým pod vedením Filipa Swirskiho z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v Bostonu v ní ukazuje, jak nedostatek spánku poškozuje cévy a přispívá ke vzniku aterosklerózy.

Nevyspání pohání tvorbu bílých krvinek

Při ateroskleróze pronikají bílé krvinky do stěn tepen, zadržují tam cholesterol a další látky a spouštějí ve svém okolí zánětlivé reakce. Stěna tepny pak v tomto místě ztrácí pružnost a ztlušťuje se. Průtok krve zúženým místem slábne a tkáň za ním je hůře zásobována kyslíkem a živinami. Postupující ateroskleróza tak narušuje funkce mnoha orgánů. Jakou roli přitom sehrává spánek?

Na to hledal Filip Swirski se svým týmem odpověď v pokusech s myšmi zvýšeně náchylnými k ateroskleróze. Tato zvířata nespavostí netrpí. Vědci je opakovaně vytrhávali ze spánku tyčkou, která přejížděla po dně klece z jedné strany na druhou. Myška byla nucena tyčce uhnout z cesty zvednutím pacek a to ji dokonale probralo z dřímot.

Nevyspalé myši pak měly cévy v mnohem horším stavu než zvířata, která spala nerušeně a tyčce se musela vyhýbat v době plné denní aktivity. Pokus tak potvrdil, že nevyspání zesiluje příznaky aterosklerózy. Na vině byla zvýšená produkce bílých krvinek v kostní dřeni. Týkalo se to hlavně krvinek z třídy monocytů a neutrofilů.

Klíč k odhalení mechanismů skrývajících se v pozadí zvýšené produkce bílých krvinek leží v mozku, přesněji v jeho části známé jako hypotalamus. Tady sídlí řídicí centra celé řady životně důležitých funkcí včetně metabolismu. V hypotalamu vzniká hormon orexin, který navozuje stav bdělosti a vzbuzuje chuť k jídlu. Hypotalamus nevyspalé myši produkci orexinu zanedbává. V reakci na to stoupá v kostní dřeni tvorba bílkoviny CSF-1, která pohání do vyšších obrátek množení bílých krvinek. Ty pak pronikají do stěn cév a startují tam aterosklerózu.

Pokles produkce orexinu potlačuje u myší chuť k jídlu. Nevyspalá zvířata však nehubla a navzdory nižšímu přísunu kalorií si udržovala svou tělesnou hmotnost. Ani lidé trpící spánkovým deficitem obvykle nehubnou. Často dokonce přibývají na váze, což jejich zdravotní problémy dále prohlubuje.

Také do téhle záhady vnesl Filip Swirski se svými spolupracovníky jasno. Ve zdravém organismu produkuje tuková tkáň hormon leptin a ten tlačí hypotalamus ke snížení příjmu potravy. Při nedostatku spánku však tvorba leptinu v tukové tkáni klesá. Hypotalamus potom hromadění tuku v těle snáze „přehlédne“a nereaguje na něj.

Řada procesů, jež Filip Swirski a jeho spolupracovníci pozorovali u nevyspalých myší, je charakteristická také pro těžkou poruchu spánku známou jako narkolepsie. Postižení lidé nebo zvířata, například psi, při ní i během dne zcela nekontrolovaně usínají. Některé typy narkolepsie propukají proto, že v hypotalamu zanikají neurony produkující orexin a produkce hormonu následkem toho významně klesá. Nevyspání ale naštěstí neurony produkující orexin v mozku nezabíjí.

Spánek jako prevence aterosklerózy

Náprava rozsáhlých škod na zdraví vznikajících v těle nevyspalého člověka je komplikovaná. Recept na prevenci je však jednoduchý. Stačí nám „jen“zdravě spát. Pokusy týmu Filipa Swirskiho neprokázaly zvýšené poškození cév aterosklerózou při krátkodobých poruchách spánku. K výraznému zesílení aterosklerózy docházelo až u myší, které se pořádně nevyspaly dlouhých dvanáct týdnů. S ohledem na délku života myší by to u člověka odpovídalo nedostatečnému spánku táhnoucímu se po dobu devíti let. Pro řadu nespavců je ale jen otázkou času, kdy tuto hranici překonají.

Lékaři z newyorské Columbijské univerzity Allan Tall a Sanja Jelicová v komentáři pro časopis Nature upozorňují, že mechanismy odhalené týmem Filipa Swirskiho mohou stát v pozadí komplikací provázejících některé nové způsoby léčby nespavosti. Například nedávno schválená léčivá látka suvorexant zahání nespavost tak, že potlačuje v mozku tvorbu hormonu bdělosti orexinu. Navozuje tak v organismu stav podobný tomu, v jakém se ocitají lidé v důsledku nevyspání. Při klinických testech se neprokázalo, že by suvorexant zvyšoval množení bílých krvinek. Tall a Jelicová se přesto přimlouvají za to, aby lékaři věnovali u pacientů léčených z nespavosti tímto preparátem zvýšenou pozornost jejich kardiovaskulárnímu systému a příznakům nastupující aterosklerózy.

Autor je spolupracovníkem redakce