Sporné výroky, ale správné video
Video v české lize
Kdy mohou videorozhodčí ve fotbalové lize zasáhnout a kdy naopak ne? Verdikty v posledních kolech vzbudily řadu vášní, nicméně video vždy rozhodlo správně a stejně tak se zachovali sudí.
PRAHA Do konce pondělního malého pražského derby zbývaly necelé tři minuty a Sparta držela těsné vedení 3:2 na hřišti Dukly, která je v tabulce na posledním místě a každý bod zoufale potřebuje. V tu chvíli se snesl těsně před pokutovým územím hostů míč, jenž velice nejistě odehrál stoper Dominik Plechatý a z pohledu domácích hráčů i televizní kamery si přitom pomohl rukou.
Jenže hlavní rozhodčí Pavel Královec neposoudil hraní rukou hostujícího hráče jako přestupek proti pravidlům a nařídil jen rohový kop. Potom už málem nestačil uhýbat rozhořčeným domácím hráčům, kteří ukazovali na obrazovku vedle hrací plochy, aby se sudí podíval na video a opravil svůj verdikt. Jednoho z nejostřílenějších tuzemských arbitrů však kolegové u videa jen ujistili, že výrazně nepochybil, tedy že správně neodpískal penaltu. I když se to často divákům nelíbí, podle pravidel to stačí, víc ani nelze.
„Videorozhodčí se využívá jen na závažná pochybení, tedy fauly v pokutových územích, červené karty a tak podobně,“říká člen komise rozhodčích Martin Wilczek. Snahou je zamezit tomu, aby se kouskovala hra a nezkoumal se každý obrácený aut nebo neodpískaný faul na polovině hřiště. Kromě toho fotbal nemá takové možnosti jako například hokejová NHL, kde si trenéři mohou nechat situaci před gólem prozkoumat.
Když ani sudí nejsou jednotní Výhoda zhlédnutí záznamu se dá ve fotbale využít jen v přesně stanovených situacích, které určila Mezinárodní pravidlová komise IFAB. Pokud si rozhodčí při nich radu videorozhodčího (VAR) vyloženě nevyžádá nebo VAR neodhalí závažnou kontroverzi či přímo pochybení, stačí ujištění, že zásadně nechyboval, takzvaný silent check. Jediný případ, kdy by se Dukla dočkala slibné standardní situace, mohl nastat v případě, že Královec by mylně nařídil pokutový kop, případně udělil mladému stoperovi Letenských červenou kartu. Poté by jej kolega k obrazovce zavolal a rozhodčí by musel svůj verdikt plně upravit podle pravidel. Kupříkladu nařídit přímý volný kop a udělit žlutou kartu.
Obecně je vedení tuzemských rozhodčích zatím s projektem VAR spokojeno. „Mohu říci, že jsem rád, že tu video máme, že se rozvíjí, a podle mě je to ve prospěch fotbalu,“podotýká šéf sudích Jozef Chovanec. Ani arbitři samotní proti videu neprotestují. „Podle mého je to pro rozhodčího dobré, protože má zpětnou kontrolu a hned ví, zda vyřešil danou situaci správně, či špatně. Pokud špatně, tak mu kolega pošle záběry a hlavní sudí může v klidu na základě pohledů z kamer rozhodnout,“říká ligový sudí Zbyněk Proske.
Také kvůli situaci v zápase Dukla–Sparta je jasné, že ani video nemůže vyřešit všechny rozpory, navíc když i rozhodčí leckdy mají na stejné situace odlišné názory. Diskusi například vzbudil zákrok v prvním jarním kole, když obránce Sparty Alexandru Chipciu vražením zastavil těsně před pokutovým územím záložníka Bohemians Jana Závišku. Klokani se zlobili a dožadovali se minimálně penalty. „Mrzí mě, že při takové situaci, když je video k dispozici, se rozhodčí na něj podívat nejde,“říkal trenér Bohemians Martin Hašek. „K čemu pak to video je, když se rozhodčí nejde podívat? Ať se jde podívat a pak rozhodne podle svého nejlepšího svědomí.“
Sudí Proske však kontakt jako faul neposoudil a navíc k němu došlo před vápnem, tudíž postupoval podle pravidel. „Pokud by rozhodčí odpískal faul, VAR by ho potvrdil (ne však penaltu, kterou žádali Bohemians – pozn. red.). Naše diskuse okolo toho byla bouřlivá, a když jsme o tom hlasovali na komisi rozhodčích, dopadlo to čtyři ku třem ve prospěch výroku sudího,“konstatoval člen komise Martin
K čemu se smí vyjádřit asistent ■
sudího u videa (VAR)? Komunikace mezi sudím a VAR probíhá prakticky po celý zápas. Asistent u videa však může do rozhodování hlavního sudího zasáhnout ve čtyřech případech.
1. Regulérně dosažený gól: jestli míč přešel brankovou čáru, zda při gólové akci nedošlo k přestupku útočícího týmu, jestli nebyl ofsajd nebo zda míč nepřešel do autu.
2. Penalta: zda došlo k provinění bránícího mužstva v pokutovém území, jestli se útočící tým předtím nedopustil přestupku či nebyl míč před klíčovým soubojem ze hry.
3. Přímé vyloučení: jestli došlo k surové hře či hrubému nesportovnímu chování, za což se uděluje rovnou červená karta.
4. Záměna identity: kontrola, zda sudí udělil osobní trest – žlutou či červenou kartu – správnému hráči.
V české 1. lize se videorozhodčí
■
smí využívat od minulé sezony,
kdy byl v prosinci 2017 poprvé nasazen při utkání Sparta – Mladá Boleslav. V aktuálním ročníku je využíván na třech utkáních každého kola, v nadstavbové části by měl být přítomen na všech střetnutích ve skupině o titul.
Wilczek. „Z trávníku byla tahle situace pro mě jasná a čitelná, běžel jsem za těmi hráči, měl jsem dobrý výhled na danou situaci a okamžitě jsem rozhodl, že se podle mého jednalo o zákrok tělo na tělo, a proto nešlo o nedovolený zákrok. Následně to potvrdil i VAR,“uvedl k momentu Proske.
Někdy může asistent u videa rozhodnout za sudího, a to ve „faktických situacích“, což jsou například ofsajdy nebo verdikty, zda byl faul v pokutovém území, či vně, a dají se tak objektivně zhodnotit. Tehdy hlavní arbitr k obrazovce nemusí a může se spolehnout na svého kolegu.
Přes zjevný prospěch přineslo zavádění videa i kontroverze. Jako když VAR v duelu Zlína s Plzní při vstřeleném gólu Viktorie kvůli absenci technologie nedokázal odhalit těsný ofsajd plzeňského Radima Řezníka, přestože O TV Sport jej neoficiálně ukázala.