Po daních pojištění. Za pár týdnů
Více než milion podnikatelů a živnostníků musí už za pár týdnů odevzdat daňové přiznání. Tím však povinnosti zdaleka nekončí. Jen o měsíc později musí být odevzdané i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Řadu administrativních povinností přináší osobám samostatně výdělečně činným neboli OSVČ první polovina roku. Jednou z nich je i podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu. Přehledy je třeba podat do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání – letos tedy nejpozději do 2. května.
Pouze v případě, že vám zpracovává přiznání daňový poradce, máte na vypracování přehledu o tři měsíce více. Musíte to ovšem zdravotní pojišťovně oznámit, a to nejpozději do 30. dubna. Odlišný termín platí rovněž pro poplatníky, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání vůbec. Ti musí zdravotní pojišťovně přehled doručit do 8. dubna.
„Pravidla pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění nedoznala v uplynulém období výrazných změn, postup pro sestavení přehledu bude tedy obdobný jako v minulém roce,“konstatuje Jan Kašpar, daňový poradce ze skupiny KODAP.
Pojistné se v přehledu stanoví podle vyměřovacího základu. „Tím je pro ně 50 procent příjmu z jejich samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení,“říká Oldřich Tichý, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Přesto nemusí být tento vyměřovací základ stejný jako dílčí základ daně ze samostatné činnosti. „Základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění totiž nepodléhá navazujícím úpravám základu daně, například při změně uplatňování výdajů,“vysvětluje Kašpar.
V přehledu OSVČ zohlední pouze příjmy ze samostatné činnosti, další příjmy (příjmy ze zaměstnání, kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní příjmy) uvedené v daňovém přiznání do výpočtu celkového pojistného nevstupují. Pojistné se vypočte následně jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu.
„Pokud je dosažený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovaní základ stanovený pro OSVČ, musí – až na výjimky – odvést pojistné z tohoto minimálního vyměřovacího základu,“uvedl Tichý.
Jinými slovy tak musí zaplatit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální částky, která je pro rok 2018 stanovena ve výši 179 874 korun.
Nezapomeňte na zálohy
„Platí, že OSVČ musí už v roce zahájení činnosti platit zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu s výjimkou situace, kdy byla po celý měsíc uznána práce neschopnou,“upozorňuje Jan Kašpar.
Důležité je přitom sledovat každoroční zvýšení průměrné mzdy. Spolu s ní se totiž zvyšuje také minimální záloha na pojistné, a to vždy již od ledna. V roce 2019 se jedná o zvýšení na 2 208 korun měsíčně.
V podaném přehledu pak podnikatel započte tyto zaplacené zálohy na celkové vypočtené pojistné a výsledkem je přeplatek nebo nedoplatek.
„Nedoplatek na pojistném je splatný do osmi dnů po podání přehledu, nikoliv po uplynutí lhůty pro jeho podání,“zdůrazňuje Kašpar.
O přeplatek si podnikatel musí požádat, přičemž zdravotní pojišťovna ho vyplatí pouze za předpokladu, že neeviduje u dotyčného žádný dluh. Nová výše zálohy je splatná již v měsíci podání přehledu.
To ovšem neplatí v případě státních pojištěnců, což je okruh osob, které vzhledem ke svému společenskému postavení požívají určitých úlev. Jedná se například o starobní a invalidní důchodce, studenty či ženy na mateřské dovolené. To, že byl poplatník po celý měsíc státním pojištěncem, uvede v přehledu tím, že zatrhne možnosti „V roce 2018 pro mne nebyl stanoven minimální vyměřovací základ v měsících“a kód a) pro státní pojištěnce. „V prvním roce tito poplatníci zálohy platit nemusí, nicméně přehled po skončení roku podávají,“říká Kašpar. V dalších letech výkonu samostatné činnosti musejí platit měsíční zálohy na pojistné na základě přehledu z předchozího roku (podle skutečných příjmů), třebaže mohou být velmi nízké.
Zaměstnání a podnikání Minimální vyměřovací základ neplatí ani pro ty, kteří jsou současně vedle samostatné výdělečné činnosti také zaměstnanci a odvádějí pojistné právě z tohoto zaměstnání (vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, respektive minimální
Přehled zohlední pouze příjmy ze samostatné činnosti, další příjmy uvedené v daňovém přiznání do výpočtu celkového pojistného nevstupují
mzdy). Pokud poplatník dosáhl minimálního vyměřovacího základu jako zaměstnanec, zaškrtne v přehledu možnost „V roce 2018 pro mne nebyl stanoven minimální vyměřovací základ v měsících“a kód b) pro osoby, u kterých bylo v daném měsíci odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Jestliže je pro tyto osoby zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné. „Zda se jedná o hlavní zdroj příjmů, nezávisí na výši příjmů v zaměstnání a v samostatné činnosti, důležité je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu za uplynulé období,“upozorňuje Jan Kašpar. Pojistné (vypočtené ze skutečných příjmů) je splatné až následně, jednorázově do osmi dnů po podání přehledu.