Katalánsko: stávka neuspěla
Generální stávka v odbojném španělském regionu Katalánsko, jež byla vyhlášena na protest proti procesu s dvanácti separatistickými lídry, sice místy narušila dopravu, ale celkově měla menší účinek, než pořadatelé doufali.
BARCELONA/PRAHA Měla to být velká manifestace dokládající, že Katalánsko jednotně podporuje své „mučedníky“– bývalého katalánského ministra zahraničí Raüla Romevu a dalších jedenáct místních politiků. Ti minulý týden stanuli před tribunálem španělského nejvyššího soudu v Madridu a čelí obžalobě za to, že 1. října 2017 uspořádali referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku; hrozí jim mnohaleté tresty vězení. Plebiscit se tehdy konal navzdory tomu, že ústavní soud v Madridu jej předem zakázal.
Jenže účast na včerejší generální stávce i její efekt na fungování veřejných služeb a soukromých podniků byly v Katalánsku mnohem menší, než se předpokládalo. Protest totiž pořádal menšinový odborový svaz CSC, a ačkoli jej podpořila katalánská vláda (ta na znamení protestu přerušila veškerou práci), hlavní odborové centrály se akce neúčastnily. Oficiálně požadovala stávka zlepšení sociální politiky, včetně 35hodinového pracovního týdne a vyšší minimální mzdy, ale ve skutečnosti byl její cíl jasný. Viditelný efekt mělo několik blokád hlavních dopravních tahů, organizovaných vesměs tzv. Výbory na obranu republiky (CDR). Například nedaleko Girony demonstranti přerušili provoz na hlavní dálnici vedoucí do Francie a v Barceloně byl krátce zablokován jeden z tamějších bulvárů – Gran Vía. Policejní složky ale vždy provoz dokázaly záhy obnovit. Místy docházelo ke střetům s protestujícími, zraněno bylo několik desítek lidí.
Podle Katalánského dopravního úřadu fungovala veřejná doprava v Barceloně téměř na stejné úrovni jako v běžný pracovní den. O něco větší odezvu měl protest ve státních školách, některé univerzity odřekly přednášky. Hlavní průmyslové podniky včetně obří automobilky Seat v Martorellu však pracovaly v běžném režimu. V blízkosti nádraží Plaza Catalonia v centru Barcelony policisté použili obušky proti velké skupině většinou mladých demonstrantů poté, co někteří z nich na ně vrhali kameny. Nebyla však hlášena žádná zranění ani zatýkání. Večerní demonstrace v Gironě pak přilákaly na 70 tisíc lidí a v Barceloně 40 tisíc, podle organizátorů dokonce 200 tisíc účastníků.
Nezávislost chce jen menšina Silné separatistické tendence se v regionu projevují již několik let navzdory tomu, že Katalánsko požívá ve srovnání s jinými španělskými správními celky vyšší autonomie. Úplné odtržení od Španělska a vznik samostatného státu však aktivně podporuje jen menšina obyvatel. Prokázalo to jak tzv. nezávazné hlasování o nezávislosti, zorganizované v listopadu 2014, tak „ostré“referendum v říjnu 2017. V obou případech se sice pro nezávislost vyslovila většina hlasujících (80, respektive 90 procent), volební účast ovšem byla nízká, kolem 42 procent. Je tak zřejmé, že většina Katalánců si odtržení nepřeje, případně se o téma nezajímá. Katalánsko představuje jeden ze sedmnácti správních celků Španělska a na španělském hrubém domácím produktu se podílí 18 procenty.