Anatomie pozvání
Schůzka Babiš–Trump jako lekce z reálpolitiky
Vláda Donalda Trumpa si vybrala: jejím hlavním partnerem v Česku je Andrej Babiš. Pozvání do Bílého domu je symbolickým potvrzením této pragmatické volby. Amerika jednoduše vsadila na šéfa exekutivy a politika s nejsilnější voličskou podporou. Na toho, koho její diplomaté a především velvyslanec Stephen King vyhodnotili jako „alfa samce“české politické scény.
Pro Babišovy domácí kritiky je jeho pozvání do Washingtonu vzkazem, že pro Američany nejsou rozhodující lokální politické šarvátky a skandály, ideologie či moralizování, ale reálná síla a národní zájmy. Ty americké. A bude tomu tak, alespoň dokud bude v Bílém domě sedět Donald Trump.
V Babišův prospěch u Američanů mluvila i jeho podnikatelská minulost – nikdy neměl obchodní zájmy v Rusku a v Číně se spálil –, ale především kroky jeho vlád v pro USA klíčových otázkách. Česko vydalo hackera Nikulina, vyhostilo ruské diplomaty po útoku na Skripalovy, uznalo jako prezidenta Venezuely Juana Guaidóa. A jako bonus uprostřed americké obchodní války s Čínou přišlo varování českého úřadu pro kybernetickou bezpečnost před Huaweií a ZTE.
Pozvání do Bílého domu ale není poděkováním za dosavadní spolupráci. Pragmatický a transakční přístup k politice v podání Donalda Trumpa znamená, že výsledkem setkání musí být jasný a hmatatelný „deal“: v energetice, nákupu zbraní či bezpečnosti. Podle toho, jak si s tímhle Babiš poradí, bude jeho návštěva hodnocena.
Trumpovo pozvání má i zajímavé vnitropolitické dopady na vztahy premiéra s Černínským palácem a Hradem. Vezměme si je po pořádku. K Babišově velké nelibosti ministr zahraničí Petříček už několik týdnů živil dojem, že právě on domluví premiérovu cestu při své návštěvě USA. Jinými slovy, že on (a v pozadí jeho „tvůrce“Miroslav Poche) jsou klíčovými partnery pro americkou vládu. Oznámení pozvánky pro Babiše ještě před Petříčkovým přistáním tento dojem nadobro zničilo.
Pro Babiše je tak návštěva Bílého domu potenciálně nebezpečná pouze ve vztahu k Miloši Zemanovi. Kdo chce, může věřit ujištění Hradu, že prezidentovi nijak nevadí, že kýženou pozvánku nedostal on. Ostatní by měli sledovat, jak tento starší a zkušenější „alfa samec“české politiky zvýší tlak na toho mladšího. Například prostřednictvím komunistů.