V novém europarlamentu oslabí německý vliv

Evropský parlament si zadal u společnosti Kantar průzkum, který mapuje, jak by po květnových volbách mohl budoucí europarlament vypadat. Přináší odhad toho, jak by mohla vyhlížet nová kompozice bruselské a štrasburské parlamentní krajiny, a to především s ohledem na potenciální nárůst pravicových a hlavně krajně pravicových stran. Samozřejmě je zajímavé vědět, jaké jsou celkové širší politické trendy.

Nejdůležitější je, že i příští Evropský parlament bude jasně ovládán silami, které jednoznačně chtějí udržet projekt Evropské unie při životě a ne jej rozkládat či oslabovat zvenčí. Toto uskupení proevropských frakcí ovšem bude vypadat jinak.

Nový Evropský parlament bude zásadně a kruciálně odlišný od toho současného v tom, že potvrdí skoro celoevropský úpadek sociální demokracie a socialistické ideologie. V Británii je tomu jinak, ale ta, jak známo, z EU odchází. Sociální demokraté sdružení v socialistické frakci a křesťanští demokraté patřící do takzvané lidovecké frakce EPP (European People’s Party) přijdou o většinu, jíž dosud Evropský parlament a jeho „hlasovací stroj“ovládali.

Zatímco socialisté ztratí odhadem 51 europoslanců, zkrátka přijdou i křesťanští demokraté, kteří mají mít podle odhadu o 33 europoslanců méně. Oslabí i obě frakce strany zelených. Mezi proevropskými stranami má posílit především liberální frakce ALDE, a to především díky očekávanému úspěchu španělských liberálů Ciudadanos a českému hnutí ANO.

Kvůli ztrátě většiny lidovců a socialistů bude podle serveru Eurointelligence.com příští Evropský parlament celkově méně předvídatelný, což ale znamená, že bude i zajímavější a zvýší se tím jeho politický profil. Vytváření koalic k různým tématům bude mnohem živější. Celkově bude tedy příští Evropský parlament demokratičtější v širším slova smyslu.

Zajímavou otázkou pochopitelně je, zda si lidovci (EPP) ponechají ve svých řadách europoslance zvolené za stranu Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Jde jednak o řízení s Maďarskem kvůli zásahům do justice a svobody médií, které inicioval právě Evropský parlament, jednak o novou kampaň do Evropského parlamentu, kde se Fidesz tvrdě a nevybíravě opírá do předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, jenž je právě zástupcem frakce EPP.

Podle odhadu Monitoru JM ale zvítězí reálpolitika a Orbán ve frakci EPP zůstane, počet europoslanců zvolených za Fidesz má mírně posílit. A síla se počítá.

Zásadní otázka je, kolik europoslanců bude zvoleno za hnutí En Marche! francouzského prezidenta Macrona a jestli skutečně po volbách vznikne společná frakce s liberální ALDE. Zde máme velkou nejistotu kvůli proměnlivé francouzské vnitropolitické situaci.

Oslabí německá „nadvláda“nad Evropským parlamentem. V socialistické frakci budou nově nejsilnější národní skupinou španělští socialisté místo německé SPD, mezi liberály a centristy posílí Francouzi. Němci budou nadále silně ovládat pouze svoji zelenou frakci a lidoveckou či křesťanskodemokratickou frakci EPP. Oslabení Němců ale nebude znamenat posílení Francouzů. Tradiční francouzské politické strany dopadnou katastrofálně a Francouzi chodí tradičně k evropským volbám méně než Němci, což může posílit výsledek krajní pravice.

Patrně lze čekat intenzivnější spolupráci pravice a tvrdší pravice v oblasti migrace a ochrany vnější hranice EU.

Přesnost průzkumu ale poněkud podlamuje odhad, který se týká České republiky, kde to spíše vypadá, že se odhadovalo podobně jako v parlamentních volbách. Hnutí ANO tak prognóza přisuzuje osm europoslanců, zatímco samo hnutí by jich dnes za úspěch považovalo pět. Samozřejmě že jde o to, kolik lidí v regionech a menších městech se k evropským volbám dostaví, účast městských voličů v nich bývá daleko vyšší.

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost