Kočičí stříbro
Sklárny v Květné pořádají příští sobotu zimní den otevřených dveří. Kromě toho, že uvidíte práci sklářů zblízka a koupíte si sklo doslova za hubičku, můžete se navíc zastavit i na fašankovém festivalu ve Strání. Zblízka poznáte nejen tanec zvaný pod šable
Není Květná jako Květná: mapy a navigační systémy totiž znají spíš Květnou u Poličky. Téměř každý rok tam někdo zabloudí a ptá se po sklárnách, ale o těch tam nikdy nikdo neslyšel. „Naše“Květná leží docela jinde. Je součástí obce Strání a najdete ji na hranicích se Slovenskem, v Bílých Karpatech, mezi jejich nejvyššími vrcholky – Velkou Javořinou (970 m), Jelencem (925 m) a Velkým Lopeníkem (912 m). Byla by ale chyba představit Strání jako zapomenutou vesničku na konci světa, schoulenou v hlubokém karpatském údolí. Kdysi to samozřejmě platilo: vesnice vznikla u uherské obchodní stezky, která mířila z jihu přes Uherský Brod a Olomouc dál na sever k Baltu. Dnes tudy vede hlavní tah směrem na Nové Mesto nad Váhom.
Manuál na prohlídku
Počítejte s tím, že každý den otevřených dveří v Květné přiláká davy lidí; zdaleka nejde jen o prohlídky sklářských provozů, ale také o prodej ručně vyráběného skla za výhodné ceny. A ty jsou skutečně lidové, od skleniček za pár kaček až po velké mísy, vázy a konvice v cenách kolem stovky. Jak to udělat, abyste všechno zvládli co nejpohodlněji?
Spousta lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí si na dny otevřených dveří jezdí jen nakoupit sklo; nesmí vás proto překvapit, že už krátce po osmé se z brány skláren hrnou davy s krabicemi a taškami. Takže první rada: nespěchejte, na všechny se dostane. A nenakupujte hned u prvního pultu, na který narazíte, v areálu skláren jich je několik a sortiment je všude stejný; v klidu si projděte celou trasu a teprve pak začněte utrácet, protože větší kousky klasického českého křišťálu jsou opravdu těžké.
Šipky a tabulky vás navedou na prohlídkovou trasu; začíná v budově v zadní části komplexu a povede vás kolem sklářských pecí přes brusírny a malířské dílny postupně zase ven. Dobře míněná druhá rada: děti pro jistotu držte za ruku. Ještě než vstoupíte dovnitř, budete míjet haldy odpadu – překrásného, lesklého, nesmírně lákavého a ostrého jak žiletky. Pokaždé se najde někdo, kdo neodolá, takže si pro jistotu přibalte náplasti: určitě se někomu v okolí budou hodit.
Zajímavá podívaná samozřejmě čeká hlavně u sklářských pecí, kde skláři nechávají děti foukat baňky, šišoidy a nejrůznější křivule. Úžasné výtvory sice končí v odpadu, ale přesto nelitujte času a vystůjte si frontu, zážitek je to neopakovatelný a aspoň budete mít hezkou fotku na památku. Totéž platí pro dílničky, kde mrňata mohou zdobit skleničky a vázičky pestrými barvami. Pokud cestujete bez dětí, užijete si spíš v dílnách při ukázkách různých typů zdobení.
Ze sklárny na fašank
Sklárna má za sebou předlouhou historii: patří k nejdéle fungujícím podnikům u nás. V roce 1794 ji uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku postavil kníže Alois Lichtenstein. Malebnou fabričku už ale najdete jen na dobových fotografiích: dnešní sklárny v Květné jsou velký průmyslový podnik, který byste možná v srdci Bílých Karpat nečekali. Jsou spojeny snad s každou rodinou ve Strání a v okolí, ostatně ve svých nejlepších časech zaměstnávaly kolem pěti set lidí.
Výlet do Strání se nemůže obejít bez návštěvy fašanku aneb festivalu masopustních tradic. Začíná v pátek a jako obvykle končí v úterý o půlnoci pochováním basy. Tím hlavním dnem bývá sobota. Dějištěm je náměstí v centru Strání a renesanční zámeček. V jeho interiérech si prohlédnete výstavu lidových řemesel, na nádvoří okoštujete koblížky, boží milosti, beleše, zabijačku a další dobroty, k tomu bude hrát cimbálová muzika. V mrazivém počasí přijde vhod svařené víno, medovina, bramboráky nebo horká čokoláda: to všechno nabízejí stánky, rozložené podél ulice lemující náměstí. O nejstarší dosud existující sklárně na Moravě se dlouho mluvilo jako o huti u Strání. Jejímu vzniku pomohl nález ložisek kvalitního sklářského písku, který obsahoval takzvané kočičí stříbro a hodil se pro tabulové a zelené sklo, křemen dovážený od slovenského Beckova a pak samozřejmě velké zásoby dřeva z Velké Javořiny.
Stavba hutě byla započata v roce 1794, a když ji o rok později otevřeli, vyráběly se tu kromě křídového a tabulového bílého skla také pěkné kousky ze skla zeleného: skleničky, poháry, lampy a cylindry, většinou pro běžnou spotřebu, z ušlechtilejších druhů skla jen na zakázku.
Sklárna se začala rozvíjet od poloviny 19. století, kdy ji koupil vídeňský obchodník a podnikatel se sklem Josef Zahn. Ke dvěma pecím přidal třetí a zavedl výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením a rytím. Postupně do Květné dostal zkušené skláře, zavedl nové techniky a značku Květná neboli Blumenbach. Brzy se zařadila mezi nejvýznamnější sklárny v českých zemích.