Poplatky za vodu: vlekaři mají výjimku
Odběr vody pro sněžná děla zhoršuje sucho. Vodohospodáři navrhují zpoplatnění. Skiareály se brání
PRAHA Sucho a nedostatek vody v krajině obecně jsou velkým tématem posledních let. I proto se v připomínkovém řízení právě nachází novela vodního zákona, která má problém sucha řešit. LN již dříve poukázaly na možnou návaznost sucha na umělé zasněžování, jež si bere potřebnou vodu z povrchových vodních toků. Na to se zaměřila i připomínka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, které navrhlo, aby bylo odebírání vody pro sněžná děla zpoplatněno. Má totiž již dlouhá léta z této povinnosti výjimku. Vodohospodáři podali připomínku prostřednictvím Svazu měst a obcí.
„Pracujeme s nejjednodušším argumentem. Pokud občané platí poplatek za vodné, tedy za odběr povrchových i podzemních vod, nevidíme důvod, proč takovou výjimku udržovat pro lidskou kratochvíli – lyžování, jak je tomu v případě umělého zasněžování,“vysvětluje Filip Wanner ze sekretariátu sdružení.
Stejnou výjimku mají už jen specifické případy – rybí líhně a sádky, napouštění chovných rybníků a veřejných koupališť, zatápění jam po těžbě, chlazení výzkumných jaderných reaktorů, hašení požárů či zavlažování pro biotopy a lesní školky. Lyžování na umělém sněhu je tak jediný koníček, pro nějž poplatky za odběr většího objemu vody neplatí.
Podle Wannera jde především o výchovný moment a vzkaz veřejnosti. Uznává sice argument, že pro umělé zasněžování se odebere jen zanedbatelné množství vody, zároveň ale dodává, že pokud už nyní stát zpoplatňuje odběr povrchových vod pro výrobu pitné vody, není nutné, aby si takovou luxusní výjimku dopřávaly skiareály.
Resort zemědělství, který se připomínkou zabýval, ale podobné nápady odmítá. „Ministerstvo o zpoplatnění odběrů povrchové vody pro výrobu sněhu vodními děly nikdy neuvažovalo,“napsal LN jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Podobný návrh se přitom neocitá na stole ministerských úředníků poprvé. Zabývali se jím také loni v lednu, už tehdy se ale vše zastavilo na nízkém objemu odčerpané vody.
Tento argument ostatně razí ministerstvo i nyní. I přes probíhající připomínkové řízení má však resort zemědělství v této problematice jasno. „Vzhledem k zanedbatelnému množství vody odebrané pro tyto účely oproti celkovým odběrům platbu za odběry pro zasněžování nebudeme zavádět,“sdělil Bílý.
Psychologická hranice
Odhady celkové spotřeby vody pro umělé zasněžování se drasticky liší. Zatímco ředitel Asociace horských středisek Libor Knot hovoří o 1,5 milionu metrů krychlových za sezonu, například Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku pracuje s čísly přesahujícími 40 milionů kubíků. Studií na toto téma se už zabývá Výzkumný ústav vodohospodářský v Praze, konečné výsledky však budou až za tři roky, kdy bude studie dokončena.
Podle Tomáše Hrdinky ze sekretariátu ústavu však už průběžné výsledky naznačují, že objem „ztracené“vody není zcela zanedbatelný. Hrdinka také LN potvrdil, že výzkumný ústav podporuje stanovisko vodohospodářů. „Není to jen o vybírání peněz. Jde také o psychologickou hranici proti zneužívání ekonomického statku, kterým voda je,“uvedl.
Paragraf 101 vodního zákona ukládá zaplatit každému odběrateli, který ročně přesáhne kvótu šest tisíc kubíků. Jenže právě vodní děla mají v zákoně výjimku a voda čerpaná pro ně zpoplatněná není. Wanner to považuje za legislativní anachronismus, pro který už není důvod.
Navíc „zasněžovači“svou výjimku využívají v případě, kdy není sníh – a přirozené zásoby vody v krajině na jaro jsou tak v ohrožení.
„Výjimka se v zákoně objevila okolo roku 2001, tehdy byla ale technologie umělého zasněžování v Česku někde na začátku, a taková výjimka tedy dávala smysl. Dnes se ale počet areálů využívající umělý sníh výrazně navýšil. Udržení takové výjimky už pro nás tedy není odůvodnitelné,“vysvětlil Wanner s tím, že dnes vznikající horská střediska už s umělým zasněžováním do budoucna implicitně počítají. Není ale podle něj důvod, proč by se neměly zařadit po bok průmyslu, který za odběr vod platí.
Sám Wanner uznává, že novela vodního zákona řeší mnohem důležitější a konfliktnější témata. Šance pro návrhy vodohospodářů ale stále existuje. Ministerstvo zemědělství po rozporech s ministerstvem životního prostředí vypořádání připomínek k novele stáhlo, nyní chystá jeho druhou verzi.
Řešením umělé nádrže
Šéf resortu životního prostředí Richard Brabec LN řekl, že návrh na zpoplatnění odběrů na stole nepochybně přistane, nebude však z pera jeho ministerstva. Podle Brabce se ohledně dopadů zasněžování objevují příliš rozdílné závěry.
„Někdo říká, že to zadržuje odtok vody, a někdo, že to je úplně obráceně, protože umělý sníh je spíš led, tak naopak spíš urychluje odtok sněhu, který je na něm,“řekl ministr s tím, že se zřejmě bude čekat na závěry studie Výzkumného ústavu vodohospodářského, jež se problematice věnuje. Ta však ještě několik let poběží.
Řešením by podle Brabce měly být umělé nádrže, ze kterých by provozovatelé vodu na zasněžování brali. Připouští, že se na straně odběratelů dějí pochybení.
„Když je málo vody v toku, tak je tam samozřejmě i málo vody v zimě a pak to má samozřejmě dopad na to, že skoro nic neteče. Když někdo nemá vlastní zdroj vody, může mít tendenci na černo vodu odebírat,“vysvětlil Brabec. Očekává také, že se o výjimkách v zákoně, jako má umělé zasněžování, bude během projednávání zákona diskutovat.
Asociace horských středisek se však zpoplatnění odběrů povrchových vod brání. Ředitel Libor Knot už upozornil, že by zavedení takových poplatků dopadlo především na samotné lyžaře, kterým by zdražily skipasy. Společenská debata, která se okolo odběrů vod pro umělé zasněžování vede, není podle něj vyvážená.
„Chceme vést seriózní debatu, která bude obsahovat vyvážené pohledy – tedy nejen aspekt ochrany přírody (který je zejména v chráněných územích samozřejmě důležitý), ale také uvažovat celkové dopady této činnosti, včetně celospolečenských souvislostí,“napsal LN Knot.
Problém pro regiony Argumentuje například finančními přínosy zasněžování, ty mají podle něj pozitivní dopad především na regiony, kam Češi i zahraniční turisté jezdí za sněhovými hrátkami.
„Je doložen poměr, že jedna koruna utracená ve skiareálu znamená až sedm korun utracených v navazujících službách. Nebude-li provozně fungovat skiareál, bude to znamenat problém pro celý horský region,“říká Knot. A připomíná, že v dotčených horských oblastech už nyní dochází kvůli nedostatku pracovních pozic ke snižování počtu obyvatel.
Celkový přínos státnímu rozpočtu u horských středisek pak Knot vyčísluje na více než 12 miliard korun ročně.