Moldávie volila mezi Východem a Západem
KIŠINĚV/PRAHA Rozhodování mezi Evropou a Ruskem? Nikoli, jde o naše potíže – tak vnímali v neděli klíčové parlamentní volby Moldavané.
Ulice Sučava na západním předměstí Kišiněva se stala o volební neděli neoficiálním centrem dění v moldavské metropoli. Ráno tu odhlasoval premiér Pavel Filip a nedaleko odsud i prezident Igor Dodon. Oba dva jsou přitom na politických protipólech – Filipa posadila na premiérský post Demokratická strana a Dodon byl zvolen komunisty a socialisty. A zatímco Filipova vláda prosazuje proevropský kurz, Dodon je zastáncem orientace země na Rusko. Kromě nich jsou tu ještě další síly, třeba proevropský opoziční blok ACUM nebo strana oligarchy Ilana Šora s názvem Šor. Zpravodajské agentury pak moldavské volby popisují jako zápas proruských a proevropských sil, skutečnost na místě ale vypadá trochu jinak.
„Obdivuji prezidenta, že umí řešit problémy a mnoho věcí zařídit,“říká mladý aktivista v červené blůze socialistické strany. O kus dál stojí agitátoři vládních demokratů. „Co chci, si nechávám pro sebe,“odbývá mě mladík s brýlemi. Nejvýřečnější jsou agitátoři ze strany Šor. „Jeďte se podívat do Orheie, je to jen 40 kilometrů na sever, okres, kde Ilan Šor dělá starostu. Tam to vypadá jako ze škatulky, ale tady?“říká jeden z aktivistů. Nikdo z nich ale neumí odpovědět na otázku, jestli chce vidět Moldávii raději v Evropě, nebo v těsném spojení s Ruskem. „Vidíte, to jsem nikdy neřešil,“zamýšlí se agitátor socialistů a od partaje Šor slyším skoro totéž, jen ve variantě: „Náš lídr to ještě neřešil.“
Pevnější postoj je vidět jen v Gagauzii, autonomním regionu asi 80 kilometrů od metropole, kde se mluví hlavně rusky a většina lidí prý kvůli vazbám na Moskvu volila socialisty. „Jsme schopni vyprodukovat několikanásobně více vína či jablek, ale to jen v případě, když od nás produkci bude brát Rusko,“říká postarší muž, který právě jde od volební místnosti.
Moldávie, nejchudší země Evropy, je závislá na svém zemědělství, jenže doplácí na to, že evropský trh přijímá jen omezené množství produktů. Dalším problémem je korupce a finanční kriminalita. Několik dnů před volbami vydaly ruské úřady zatykač na lídra vládních demokratů a faktického vůdce země Vlada Plahotniuce kvůli podezření z vyvedení 37 miliard rublů (asi 13 miliard korun) z ruských bank. Ilan Šor zase byl vyšetřován kvůli „krádeži století“z listopadu 2014, kdy se podařilo odčerpat ze tří moldavských peněžních ústavů miliardu dolarů (24 miliard korun).
„Ano, ruská propaganda pracuje, jenže na tom všem něco je,“říká k tomu manažer Alexander, který jinak volí proevropskou opozici. Výsledky voleb nebyly do uzávěrky LN k dispozici, ACUM i prezident Dodon si ale svorně stěžovali na některá narušení hlasování. Například na to, že vládní demokraté vozí na okrsky obyvatele separatistického Podněstří, kde se nehlasovalo. Povolební vývoj tak může být vyhrocený. Socialisté totiž slíbili, že v případě svého vítězství vypovědí asociační dohodu s EU, a pokud prohrají, hodlají svolat protesty. „Mám strach, že z toho bude nový majdan jako před pěti lety na Ukrajině,“bojí se studentka medicíny Taťána.