Vědátoři ve Visegrádu
Česká vláda hodlá sázet na vědu – tedy na výzkum, vývoj a inovace, jak se již říká. Tvrdí to alespoň nová Inovační strategie ČR 2019-2030, tedy dokument, který jsme už v LN rozebírali. Pro čtenáře, jimž to snad uniklo, jen rychlé, supermanažerské shrnutí: Česko touží být inovačním lídrem, zemí budoucnosti, takže v roce 2030 hodlá vynakládat na výzkum tři procenta HDP!
A to je štědrý díl peněz. Pro srovnání: dle údajů OECD za rok 2016 dávaly jen dvě země světa na výzkum přes čtyři procenta hrubého domácího produktu – Izrael 4,251 a Jižní Korea 4,227 procenta.
Pak ovšem následuje veliká mezera, až se dostaneme ke Švýcarsku s hodnotou kolem 3,4 procenta, ke Švédsku s 3,255 procenta a Japonsku s 3,141 procenta HDP. Do špičky patří i s námi velikostně srovnatelné Rakousko (3,087), ale tam už hranice s trojkou končí. Těsně pod ní zůstalo přede dvěma roky dokonce i Německo (2,932), takže je nyní zjevnější, jak velkolepý je příslib Babišovy vlády...
Je takové navýšení reálné? Nejde spíš o PR akci, jak se domnívá řada osobností české vědy? „Tři procenta jsou hodně ambiciózní cíl. Pro mě je klíčových 2,5 procenta v roce 2025; u toho jsem přesvědčen, že tam se dostat můžeme,“odpovídal na dotazy LN místopředseda vládní výzkumné rady Karel Havlíček, jenž se stal neoficiálním „ministrem vědy“. Bez ohledu na to, co si tak myslíme o kvalitě dokumentu, o jeho vzniku (pár lidí se prý i divilo, že jsou mezi autory), o proveditelnosti výzev, o prozatímní neexistenci anglické verze či o Babišovi samém, stojí za ocenění obecný důraz na vědu a inovace. Podle právě zveřejněné „ročenky“Českého statistického úřadu činily výdaje ČR za rok 2017 asi 1,79 HDP, takže by měla vláda pořádně „zamakat“. Hlavně v přilákání firemního výzkumu a vytváření vstřícného prostředí, aby platilo její motto: „Czech Republic: The Country for the Future.“
Jiné věci teď řeší v Maďarsku. Premiér Viktor Orbán sáhl na peníze Maďarské akademii věd (MTA), přičemž se o zhruba 1,5 miliardy korun z „jejího“rozpočtu má nově soutěžit, a to třeba i z univerzitní půdy. Není ovšem jisté, jak budou projekty hodnoceny. Že by přímo vládou? Výzva je to věru rychlá; s deadlinem do čtvrtka 28. února. Kritici považují krok za zasahování do nezávislosti akademie, možná i snahy časem jednotlivé ústavy „rozpustit“na vysoké školy.
Postup odsoudila Akademie věd ČR, stejně jako desítky jiných institucí (britská King’s College, asociace evropských akademií ALLEA a další). Bez znalosti prostředí lze stěží soudit, zda maďarská akademie funguje optimálně, nicméně dle žebříčku Nature Index je jasně nejsilnější institucí v základním výzkumu (36,40 bodů) – asi tak na úrovni Univerzity Karlovy (30,22) a necelé polovině výkonu Akademie věd ČR (85,54 bodů).
Co je však zjevné, je odlišný důraz na vědu ve visegrádské čtyřce. Zatímco Česko se před pěti lety dotklo dvou procent výdajů HDP (1,973 procenta), zbylá trojka nikdy nepřekročila ani 1,39 procenta. To se povedlo jen Maďarům. Zhruba stejně měli za předloňský rok, kdežto Poláci jen 1,03 procenta a Slováci 0,88 procent... Sledujme, kdy a kde „bude líp“.
Česká vláda by měla pořádně „zamakat“. Hlavně v přilákání firemního hi-tech výzkumu a ve vytváření vstřícného podnikatelského prostředí, aby platil její nový slogan: „Czech Republic: The Country for the Future“.