Kvalita benzinu v Česku padá

Podíl nekvalitních vzorků z celkového počtu kontrolovaných Českou obchodní inspekcí byl loni nejvyšší za posledních pět let

PRAHA Potíže se startováním, nepravidelný chod motoru, v horších případech také nedokonalé spalování paliva a nadměrné zanášení motoru. To vše mohou být důsledky závad benzinu, které odhalila loni u tuzemských čerpacích stanic Česká obchodní inspekce (ČOI).

Výsledky kontrol kvality za loňský rok totiž nedopadly až tak příznivě, jak by se z prvního čtení zprávy inspektorů mohlo zdát.

Podíl 1,1 procenta zjištěných závad u pohonných hmot z celkového počtu všech kontrolovaných vzorků je sice druhý nejnižší v 17leté historii kontrol, ale příznivý údaj vznikl díky dlouhodobě klesajícímu počtu zjištěných případů nekvalitní nafty.

U ní inspektoři už osm let po sobě vykazují zlepšení. Loni odhalili závadu jen u devíti (0,7 procenta) z celkem 1290 kontrolovaných vzorků. S benzinem je to ale přesně naopak.

Nejhorší výsledky za pět let Přestože v jeho případě nechala zkontrolovat ČOI méně vzorků, konkrétně 1005, porušení normy odhalila v 19 případech. Podíl nekvalitních benzinů na úrovni 1,9 procenta je nejvyšší od roku 2013.

„Celková jakost odebraných a kontrolovaných vzorků pohonných hmot byla v roce 2018 kolísavá. Nejvyšší procento nevyhovujících vzorků bylo zjištěno Kvalita tankování pod dohledem ČOI v měsíci červenci, a to 2,7 procenta. Nejnižší v měsících říjnu a prosinci,“uvádí zpráva ČOI.

Ukazuje se, že řidiči dieselových aut se nemusejí až na výjimečné situace (například u nekontrolovaných nádvorních pump poloveřejných areálů zemědělců) při tankování obávat nekvalitního paliva, ale v případě benzinových vozů je riziko o něco větší. Chyby pokutovala ČOI zejména ve dvou případech – nedodržení normou daného tlaku par a oktanového čísla. Konkrétní hříšníky ale zatím nezveřejnila. Nekvalita podle druhů paliva v roce 2018

„Tyto závady nemohou vést k významným poruchám na palivovém systému ani motoru. V uvedeném období jsme nezaznamenali žádné reklamace,“vyjádřil se k loňskému výsledku kontrol ČOI Václav Loula, expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, jež sdružuje Benzinu, MOL, Shell, OMV, Čepro a další přední české distributory a prodejce pohonných hmot.

Podle Ivo Krajíčka, vedoucího motorové zkušebny společnosti SGS Czech Republic, která se zabývá testováním paliv a účinků na motory, patří porušení normy v případě tlaku par benzinu skutečně k méně závažným nálezům v kvalitě pohonných hmot.

Tlak par škodí míň než oktany Po přechodu z letní na zimní kvalitu benzinu může takový benzin v extrémních případech způsobovat potíže se startováním. Naopak, po přechodu výroby ze zimní na letní kvalitu benzinu může přebytečný tlak par způsobovat poruchy v dodávce paliva, motor může mít nepravidelný chod, případně zhasínat.

V případě nedostatečného oktanového čísla může být ale problém vážnější. Pokud se jedná o výrobní odchylku paliva a nejsou porušeny další parametry, mohou novější motory odchylku vyrovnat, aby nedocházelo k takzvanému detonačnímu spalování – laicky klepání motoru, které může vést k poškození materiálu na dně pístu nebo těsnění hlavy válců. V takovém případě ovšem za cenu sníženého výkonu a zvýšené spotřeby paliva.

Je-li odchylka způsobena kontaminací benzinu například naftou (třeba zbytkem v cisterně po předchozím závozu) nebo i nedovolenými látkami, dochází k nedokonalému spalování paliva, což způsobuje nadměrné zanášení motoru. „Odchylky v oktanovém čísle se řadí do skupiny těch vážnějších se značným potenciálem k negativním vlivům pro automobil a jeho součásti,“říká Krajíček z SGS.

Nejvíc případů nekvalitního benzinu a nafty odhalovala inspekce v prvních letech druhého tisíciletí, kdy podíl závad na celkovém počtu kontrolovaných vzorků převyšoval deset procent. Problém byl tehdy hlavně u nafty, kterou někteří pumpaři pančovali nezdaněným olejem.

Strach hříšníka ze zveřejnění K viditelnému zlepšení došlo před šesti lety, kdy ČOI začala zveřejňovat konkrétní hříšné pumpy. Taková negativní reklama, spojená s výrazným úbytkem zákazníků, je pro pumpaře větší hrozbou než pokuty, byť dosahovaly i řádu několika set tisíc korun.

„Žádný pumpař není takový blázen, aby si sám poškozoval nabízené pohonné hmoty. Někdy může problém vzniknout jeho vinou, ale mnohem častěji se jedná spíš o nedbalost při dopravě na straně distributora. Například když při závozu dojde v cisterně k drobné kontaminaci třeba benzinu zbytky nafty, kterou vezla cisterna v předchozím případě,“reaguje šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.