Vyčkávat s placením daně je drahé
Finanční úřad může daňovou kontrolu zahájit do tří let od nepodání daňového přiznání. Posvítit si ale může i na starší příjmy
Shánění podkladů a podávání daňového přiznání na poslední chvíli je pravidelnou noční můrou všech, na které povinnost podat přiznání dopadá. Zatímco většina zaměstnanců má tuto povinnost významně usnadněnu tím, že jim většinu potřebného zajistí zaměstnavatel, u podnikatelů to neplatí, a navíc je jejich povinnost rozšířena o nezbytnost zaslat přehledy o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaspat ale nesmí ani správce daně. Finanční úřad může daňovou kontrolu zahájit jen do tří let od (ne)podání daňového přiznání.
Daňový řád vymezuje situace, díky kterým se tříletá lhůta prodlužuje. Stane se tak v případě podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy s doměrkem daně, při oznámení rozhodnutí o stanovení daně, ve věci opravného nebo dozorčího prostředku nebo při zahájení řízení o mimořádném opravném dozorčím prostředku. Platí to i v případě uplatňování daňové ztráty. Základní tříletá lhůta se tak může protáhnout až na deset let.
Vyplatí se proto pečlivě uschovávat veškeré doklady. „S daňovou kontrolou se často setkají potížisté, kteří soustavně neplní své daňové povinnosti, a dále poplatníci, u nichž finanční úřad zjistí nesoulad mezi nárůstem jmění a přiznanými příjmy,“uvedl daňový poradce Michal Friedrich z advokátní kanceláře Rowan legal. Připustil, že kontrolu může ale vyvolat i udání závistivých konkurentů či sousedů.
Prokázání původu majetku Finanční úřad si ale může posvítit i na starší příjmy, a to díky zákonu o prokazování původu majetku, který je účinný od roku 2016. Finanční úřad tak může vyzvat poplatníka k prokázání původu staršího majetku či příjmů. „Poplatník daně musí být schopen buď prokázat, že majetek nabyl v již promlčeném zdaňovacím období, nebo že jej řádně zdanil,“vysvětlil Friedrich. Zákon byl přijat zejména kvůli odhalování nezdaněných příjmů. Při zjištění pochybení pak kontroloři mohou zpětně vyměřit daň a stanovit penále. Podněty ke kontrole inspektoři čerpají ze svého šetření, veřejných registrů, ale i z podnětů veřejnosti.
Podnikatelé musí také počítat s tím, že si na jejich příjmy posvítí ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna. U sociálního a zdravotního pojistného je na rozdíl od daně z příjmů základní promlčecí lhůta delší, a to desetiletá.
Pokud dojde k doměření daně ze strany finančního úřadu, čeká na poplatníka tučné jednorázové penále ve výši dvaceti procent z doměrku. Penále se však neplatí, jestliže poplatník sám a včas napraví svou chybu podáním dodatečného daňového přiznání. To je však možné pouze před zahájením daňové kontroly. „Pokud poplatník neobstojí při prokazování původu svého majetku, může se penále vyšplhat až na 50 procent, nebo dokonce 100 procent z doměrku,“varuje Friedrich.
Úroky rostou každý den Nezaplacením daně nejpozději v den splatnosti se daňový subjekt dostává do prodlení. Úrok nabíhá za každý den prodlení, a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB), zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuální repo sazba je 1,75 procenta, v posledních dvou letech byla ale tato sazba ČNB sedmkrát zvýšena. Podnikatelům k tomu navíc nabíhá každý den penále z nedoplatku na sociálním a zdravotním pojistném ve výši 0,05 procenta.
V úhrnu tak mohou sankce přesáhnout výši vlastního doplatku. „Úroky a penále z nedoplatku lze sice v některých případech snížit na polovinu a část úroků a daňového penále je možné prominout. Snazší je to nepochybně u poplatníků, kteří se do křížku s finančním úřadem dostali poprvé,“uvedl daňový poradce a vysvětlil, že notoričtí hříšníci s žádostí o prominutí příliš nepochodí.
Finanční úřad může také v odůvodněných případech ukládat různé pokuty, nejvyšší až 500 tisíc korun. V mezních případech může dojít i k trestnému činu zkrácení daně, za který hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až dvanáct let, k tomu je ale potřeba prokázat úmysl poplatníka daň zkrátit. Legálně lze daň snížit odpočtem darů, penzijního spoření, životního pojištění a úroků z hypotéky a dále uplatněním slev na manžela, vyživované děti, studenta nebo školkovné. V krajním případě lze požádat o úhradu daně ve splátkách.
Kvůli nezaplacení daně může poplatník skončit v rukou exekutora. To není nijak výjimečné. Pokud má navíc dlužník více exekucí, má ta vůči státu (třeba za nezaplacení daně) přednostní postavení. Přednostní pohledávky mají význam při výkonu exekuce, neboť určují výši srážky ze mzdy. Na přednostní pohledávky padne třetina čisté mzdy dlužníka. Pokud má dlužník i jiné než přednostní pohledávky, pak se mu z čisté mzdy strhnou třetiny dvě.