Česko přitvrdí v boji proti uhlí

Systém emisních povolenek tlačí producenty zplodin k přechodu na čistší zdroje. Výsledky nejsou valné, proto dojde ke zpřísnění

Praha Podle posledních měření čelí české plíce, krajina a klima náporu 547,8 tuny skleníkových plynů ročně. To je závratných 132 procent nad evropským průměrem, přičemž dominantním původcem znečištění je energetika. Unie už od roku 2005 tlačí pomocí emisních povolenek na to, aby producenti zplodin upustili od uhlí a přešli na čistší zdroje. Výsledky jsou zatím pod očekáváním, a brzy dojde k razantnímu zpřísnění. Do podzimu musí Česká republika promítnout do svých zákonů novinky ze směrnice, jejichž cílem je, aby z provozů zmizelo špinavé uhlí. Dohromady půjde na čistší technologie a zdroje zhruba 140 miliard korun. Na uhelné zdroje z toho nesmí jít ani halíř.

„Kdysi stála jedna povolenka, tedy tuna emise oxidu uhličitého, kolem pěti eur, dnes je to mezi dvaceti až pětadvaceti eury. Ale to byl od začátku záměr tvůrců systému, aby provozovatelé měnili technologie za úspornější či přecházeli z uhlí na plyn, obnovitelné zdroje,“řekl LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který předmětnou novelu chystá.

Nová pravidla se vztahují na dekádu počínající rokem 2021. Protože Česko nadále patří mezi desítku členských států, jejichž ekonomika zůstává pod unijním průměrem, smí si založit (a taky si založí) takzvaný modernizační fond. To je finanční rezervoár, kam během dekády nateče zmíněných zhruba 140 miliard čistě pro potřeby Česka. Poplynou právě z aukcí povolenek.

Aby se emise nevyplatily Ekonomicky slabší státy v rámci Evropské unie mají možnost vybavit své průmyslníky povolenkami zdarma, tomu se říká derogace. Vláda s nimi bude zacházet podstatně uvážlivěji: pokud už se budou vydávat, tak leda když si to vývoj na trhu bezpodmínečně vyžádá – a mělo by to být jen do energeticky náročných provozů, jako jsou chemičky nebo ocelářství. Povolenka je vlastně cena, kterou musí továrna nebo elektrárna zaplatit za každou tunu uhlíku, již pustí do ovzduší. Každý rok je těch, které se rozdávají gratis, méně a ty, jež se dají koupit, jsou dražší. Postupně až tak moc, aby se nevyplatilo emise chrlit.

„U nás si před deseti lety průmysl a energetika prolobbovaly čtyřicet procent povolenek takzvaně zdarma. To je zavádějící, protože povolenky jsou příjmem státního rozpočtu, takže zdarma je to jen pro průmysl. Nejhorší na tom je, že velká energetika investovala více než 80 procent z těchto peněz zpět do fosilních zdrojů, což je vrchol cynismu, na který doplácíme všichni svým zdravím. Ministerstva životního prostředí i průmyslu se naštěstí shodují, že po zkušenosti se zpackanými derogacemi v minulém období už nechtějí tuto zkušenost opakovat,“uvedl Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí v Topolánkově vládě, který teď působí jako poradce v Komoře obnovitelných zdrojů.

Zmíněnou cestou šel třeba polostátní gigant ČEZ: vyšší desítky miliard vložil do modernizací uhelných elektráren, kterým se sice zvýšila účinnost, ale palivo nezměnily. Tato zařízení se budou v blízkém časovém horizontu stejně muset odstavit nebo předělat na plyn či biomasu, takže vedle uhlí se v těchto projektech spálily i peníze.

Modernizační fond už tohle neumožňuje. „Z těchto peněz se nemohou podpořit projekty, které spočívají ve spalování nebo spoluspalování pevných fosilních paliv – tedy žádné uhlí,“upřesnila Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Sedmdesát procent z finančního balíku poplyne na obnovitelné zdroje a do rekonstrukce teplárenských sítí. Zbylých třicet procent smí jít na paliva, která sice nejsou úplně čistá, ale jejich emisní faktor je nižší, to je třeba plyn či přeměna odpadů v energii. O peníze se bude soutěžit – kdo přijde s čistším a efektivnějším záměrem, ten dostane dotaci. Vedle Česka bude svým fondem disponovat i například Polsko, Maďarsko, Slovensko, Řecko či Bulharsko.

Deklarovaným cílem evropského společenství je, aby přibylo obnovitelných zdrojů a domácností či firem, které se zvládnou elektřinou či teplem samozásobit. Pochopitelně ne tak, že by do kotle nandaly uhlí nebo plastové lahve. Obslouží samy sebe a do sítě případně pustí jen to, co nebudou potřebovat. Byznys se tomu brání, protože tak přijde o zákazníky.

„Teď se rozhoduje o budoucí vlastnické struktuře obnovitelných zdrojů. Když si teď průmysl nebo teplárenství stěžují, že je cena povolenek vysoká, znamená to jen, že systém začal fungovat. Je to jen o jejich špatné strategické úvaze. Nevěřily tomu a nepočítaly s tím, že klimatická politika bude úspěšná,“dodal Bursík.

Teplárenské sdružení už ministerstvu průmyslu avizovalo, že si s novými cenami povolenek neporadí, aniž by se muselo dramaticky zdražovat pro koncové spotřebitele, pročež ti by se pak začali odpojovat a topit doma uhlím. „Mně jde hlavně o to, aby se nestalo, že se kvůli výrazně dražší povolence tyto podniky dostanou do konkurenční nevýhody s blokovými kotelnami,“hájí obavy tepláren ministr Brabec s tím, že jeden komín znamená méně škodlivin než mnoho komínů a že by to mohlo zničit hlavně obecní podniky. Řada městských tepláren však myslela dopředu a nečekala, až je předem známé zdražení zaskočí. Příkladem je třeba Třebíč, kde už z devadesáti procent přešli na biomasu, předělali obrovské parní trubky na mnohem užší, a dopracovali se tak dokonce k levnějšímu teplu.

Omezit, ale nevyloučit

O jak složitá vyjednávání při parcelování peněz a nástupu čistších zdrojů půjde, dokládá i stanovisko Svazu průmyslu a dopravy. „Podstatnou otázkou je ochrana konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči globální konkurenci, která náklady s povolenkami nemá. Spalování fosilních paliv je dobré omezit, ale není efektivní jej zcela eliminovat. Podstatné je vnímat dopady, jaké odklon od těchto paliv má na cenu elektřiny a tepla. Nelze tedy říct, že by odklon od spalování uhlí v soustavách centrálního zásobování teplem měl být konečným účelem,“shrnula Eva Veličková, mluvčí svazu.

I ona upozornila na domácí topeniště, na která se povolenky nevztahují a jež jsou v mnohých částech země hlavním zdrojem znečištění ovzduší. Na odstranění starých kotlů putují už několik let prostředky z programu Nová zelená úsporám a díky dražším povolenkám na to bude v příštích letech ještě víc peněz. Zatím takto přešlo na ekologičtější vytápění na 60 tisíc domácností, do konce roku 2020 má přibýt minimálně dalších třicet tisíc. Z poslední výzvy už se kotle na uhlí pořídit nedají.

V pohledu na nebezpečí domácího chrlení škodlivin se s průmyslníky shodují i ekologové. „Je potřeba zvýšit energetickou daň, zejména na uhlí, nyní v době vyšší ceny povolenky je to velmi akutní. Domácnosti topí hnědým uhlím kvůli nedostatečnému zpoplatnění, oproti tomu odběratelé tepláren, které na jednotku energie znečišťují daleko méně, platí v ceně i náklady na nákup povolenek,“říká Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Nový systém podle něj povede k cíli leda tehdy, když vláda svoji možnost rozdávat povolenky zdarma neaktivuje a nahradí úlevy znečišťovatelům v plné míře dotacemi z modernizačního fondu.

Teď se rozhoduje o příští vlastnické struktuře obnovitelných zdrojů. Když si teď průmysl či teplárenství stěžují, že cena povolenek je vysoká, znamená to jen, že systém začal fungovat.