Policie ladí „superúřad“pro detektivy

Kvůli reformě kriminálky si policejní prezident Jan Švejdar vytvořil speciální pracovní skupinu. Jedna „kriminálka“jako v Německu?

PRAHA Poradní tým prezidenta Miloše Zemana o víkendu probíral na zámku v Lánech rozvoj policie. Hlava státu se poprvé sešla s policejním prezidentem Janem Švejdarem. Ten si jako dvě své priority zvolil boj proti drogové kriminalitě a silničním pirátům, v tichosti však rovněž rozjel přípravy zásadní reformy policie v Česku. Sestavil k tomu tým expertů, kteří se scházejí na Policejním prezidiu, aby analyzovali možnosti vzniku Národního kriminálního úřadu. Ten by v sobě zahrnul všechny složky kriminalistů – od okresů přes kraje až po specializované složky, jako jsou Útvar rychlého nasazení (URNA) i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Reforma by se dotkla tisíců policistů. Podobný model funguje například v Německu.

„Pracovní skupina byla zřízena rozhodnutím policejního prezidenta a v tuto chvíli má sedm stálých členů. Jsou zde zastoupeni zkušení kriminalisté – manažeři z celorepublikové i krajské úrovně. Úkolem skupiny je analyzovat činnost služby kriminální policie a vyšetřování, respektive oblast trestního řízení, která má přesah do činnosti některých dalších služeb policie, například služby pořádkové či dopravní policie,“napsal LN mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Jména členů komise zveřejnit nechtěl. Podle informací redakce jsou mezi nimi ředitel NCOZ Jiří Mazánek i náměstci z krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a v Hradci Králové Jiří Karásek.

V analýze mají zohlednit to, kam se posunul zločin a jaké nové metody zejména na internetu používá. Tomu by se měla přizpůsobit i práce kriminalistů. Pracovní skupina má široké pravomoci; zve si odborníky a od všech organizačních složek policie může požadovat potřebné informace.

„Pracovní skupina se sešla 31. ledna a stalo se tak poprvé od jejího oficiálního vzniku, na jakékoliv závěry je tedy ještě příliš brzy,“upozornil Bocán s tím, že výstupy budou známé spíše v horizontu několika měsíců.

Dvakrát měř aneb zpackaná reorganizace Už před třemi roky se policejní šéf rozhodl změnit strukturu klíčových složek policie. Tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý zavelel k bleskovému sloučení protikorupční a protimafiánské jednotky v NCOZ. Okamžitě vypukla ostrá slovní přestřelka jak mezi policisty samotnými, tak i v tehdejší vládní koalici. Krok kritizovaly špičky státního zastupitelství.

Za skutečně systémově promyšlenou změnu se naopak staví Martin Červíček (ODS), současný senátor a především bývalý policejní prezident. Červíček se v roce 2012 rovněž zabýval možností vzniku Národního kriminálního úřadu; nakonec však jeho expertní komise vybudování nové struktury zavrhla. Současná bezpečnostní situace však k oprášení myšlenky podle něj vybízí. „Zastřešení útvarů služby kriminální policie, zejména na celorepublikové úrovni – ať už v podobě Národního kriminálního úřadu, či jakékoliv obdobné – je téměř nutností,“napsal LN Červíček, který označuje reorganizaci z roku 2016 za „nepovedenou“.

Varoval však zároveň před snahou propojit informační systémy policie v jeden celek, kde by byly k dispozici všechny poznatky kriminalistů, jak o tom minulý týden informoval deník MF DNES. Podle Červíčka je potřeba změny promyslet od okresní úrovně až po Policejní prezidium, což se podle něj neobejde bez konzultace s žalobci.

„Pokud současný policejní prezident nebude mít podobně jako jeho předchůdce jasnou představu o řešení celku, promění se snaha o vytvoření centrálního mozku policie zase jen v izolovaný krok. Dílčí řešení bude opět svádět k myšlence, zda náhodou není jenom účelovým nástrojem pro snadné získávání informací (pro potřeby koho?) soustředěných do jednoho místa,“uvedl Červíček pro LN. inzerce

Příklad exprezidenta policie Tuhého, který rozjel spornou reorganizaci bez konzultace se žalobci, je pro nového policejního šéfa patrně dostatečným varováním. „Nedovedu si představit, že bychom státní zástupce z této debaty vynechali. Jednání se uskutečnilo zatím na úrovni vedení policie a státního zastupitelství s tím, že v aktuálním čase bude pracovní skupina rozšířena o členy z řad státního zastupitelství,“prohlásil Švejdar.

O úspěchu případných změn je nutné přesvědčit také klíčové velitele, jejichž místa by se v budoucnu mohla zrušit. Ostatně to bylo v minulosti nejvážnější překážkou reforem. Posvětit reorganizaci by kromě státních zástupců, kteří jsou považováni za pány trestního řízení, měla i širší politická reprezentace. Předešlo by se tak zvratům, jakým bylo například zrušení finanční policie v éře ministr vnitra Ivana Langera (ODS). Dnes se přitom o vzniku takové specializované složky hovoří znovu.