Všeobecný přehled

Vztahy mezi slovy – základní pojmy ČESKÝ JAZYK 9. TŘÍDA

Dalším typem možných úloh jsou úlohy doplňovací. Vaším úkolem je zde doplnit vhodný výraz, který se na vynechané místo textu obsahově hodí. Někdy máte řešení ulehčeno nabídkou A–D, jindy musíte zvolit zcela sami na základě vlastních znalostí.

Předmětem doplňovacích úloh bývá obvykle frazeologie (nauka o ustálených slovních spojeních), jejíž útvary mají pevně ukotvené znění a nelze je zaměnit za jiný obsah.

Mezi takzvané frazeologismy patří přísloví (Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.), která nesou morální poslání, rčení (Jít s kanonem na zajíce.), jež vystihují obecnou situaci, pořekadla, označující životní zkušenost (Čas jsou peníze.), a nakonec pranostiky, které pojmenovávají přírodní cykly (Únor bílý, pole sílí.).

Podívejme se na příklad.

Doplňte na vynechaná místa frazémů ( ***** ) vždy jedno správné slovo.

A) Zadarmo ani kuře ***** B) Nechval dne před *****

Tento typ otázky, bez možnosti výběru odpovědi, se zaměřuje na váš všeobecný přehled. Máte jej a znáte správné odpovědi?

Jsou to:

A) nehrabe.

B) večerem.

Jak sami zřejmě tušíte, nelze si na otázky odpovědět synonymními výrazy (např. Nechval dne před setměním / západem slunce / nocí apod.).

Dalšími obsahovými variantami doplňovacích úloh bývají vztahy mezi slovy – zde byste měli znát základní pojmy:

Synonyma jsou slova se stejným nebo podobným významem, leckdy můžeme ze synonymních výrazů utvořit synonymickou řadu:

kluk – hoch – chlapec – jinoch.

Pouze úplná synonyma jsou však zaměnitelná v jakémkoli kontextu, často se jedná o české ekvivalenty přejatých slov:

basketbal – košíková.

Synonymům, která lze využít pouze v konkrétní situaci (v určitém typu textu), se říká synonyma částečná.

Antonyma jsou slova opačného významu, jedná se tedy o dvojici protikladných slov: živý – mrtvý, bílý – černý.

Někdy je lze tvořit i přidáním záporné předpony: bojácný – nebojácný, přítel – nepřítel

či výměnou předpony: podjezd – nadjezd, nastoupit – vystoupit.

Homonyma jsou slova souzvučná, tedy taková, která zní stejně, přesto mají jiný význam: los – zvíře, los – poukázka do loterie.

Nesmíme je ale zaměňovat se slovy mnohoznačnými. Ty mají jeden význam základní a ostatní významy ze základního odvozené (přenesené).

Příkladem mohou být části lidského těla, jejichž názvy se vyskytují v mnoha metaforických významech:

oko – zrakový orgán,

oko – předmět připomínající tvarem oko; např. v polévce, volské, při pletení, v rybářské síti, na punčoše, kuří apod.