Zdravotní odvody? Plány se kříží

Experti řeší, zda stát zruší platby za své pojištěnce, nebo je bude automaticky navyšovat

PRAHA Za důchodce, děti, nezaměstnané, studenty či vězně hradí zdravotní pojistné stát. Tyto platby tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Letos za ně podle zákona musí zaplatit o 3,5 miliardy více než loni a stejnou částku přidá stát i v příštím roce. Co bude dál, ale zákon neříká.

Ministerstvo zdravotnictví proto chystá takzvanou automatickou valorizaci příspěvku za státní pojištěnce. Už dlouho se mluví o tom, že by státní příspěvek měl kopírovat růst mezd nebo alespoň růst inflace. Dosud se to ale nepodařilo prosadit.

S novým plánem však nyní přichází také ministerstvo financí. V letošním roce mělo zrušit superhrubou mzdu, nakonec tento krok odložilo na rok 2021. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom tvrdí, že připravuje ještě ambicióznější změnu, která zahrnuje nejen menší daně, ale i vyšší zdravotní pojištění.

„Chtěla bych, aby ta daňová zátěž byla mnohem nižší, než jsme zamýšleli, ale chci to spojit kompletně s reformou i veřejného zdravotního pojištění,“uvedla ministryně. A podpořil ji v tom premiér Andrej Babiš (ANO). „Přijdeme

s celkem zajímavým řešením, které bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli,“prohlásil počátkem února.

Podrobnosti se tají

Podle České televize (ČT) se uvažuje o tom, že by klesly přímé daně, ale stát by neplatil za své pojištěnce. Naopak lidé by hradili vyšší zdravotní pojištění. Nyní se hledá shoda na tom, kterou cestou se vlastně vydat.

„My jsme dali návrh na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, ministerstvo financí přišlo s tímto svým návrhem a teď aktuálně jednáme,“uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v ČT. Podle jeho názoru je platba za státní pojištěnce pro zdravotnictví mnohem větší jistotou.

Umožňuje totiž státu, aby v době krize nárazově svoji platbu navýšil a nalil do ohroženého systému desítky miliard, které by dlouhodobě podfinancovanému zdravotnictví umožnily vyhnout se nejhoršímu scénáři.

Zároveň není jasné, jak by plán ministryně Schillerové zajistil, aby peníze pro zdravotnictví každoročně rostly nebo alespoň kopírovaly růst inflace. Ministerstvo financí totiž zatím konkrétní parametry zrušení superhrubé mzdy zveřejnit nechce.

Nejasnosti, jež kolem druhého návrhu panují, zřejmě souvisejí s tím, že jeho přesná podoba se teprve hledá. To ostatně potvrzuje i samo ministerstvo financí.

„Parametry návrhu, na které se dotazujete, musejí být nejprve projednány na expertní úrovni a následně na úrovni koaliční rady současné vlády. Ministerstvo financí je v tomto ohledu připraveno spolupracovat na modelování dopadů případných variant, které mohou přicházet v úvahu,“uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Zatím se tedy zdá, že celý plán ministerstva financí je spíše ve fázi idejí.

Valorizace podle mezd

Zato ministerstvo zdravotnictví už má jasněji. Pojistné za státní pojištěnce by podle něj mohlo být navázané na hrubý domácí produkt nebo průměrnou mzdu. Preferuje úpravu napojenou na mzdy, která je ale pro státní rozpočet nákladnější. Částka navázaná na aktuální vývoj ekonomické situace by měla zajistit transparentnost a předvídatelnost systému, vyplývá z návrhu, o kterém už jednala tripartita.

Pokud by návrh prošel, bylo by třeba částku mezi roky 2020 a 2021 navýšit o 14,7 miliardy korun, poté by rostla o 4,5 miliardy do roku 2022. Měsíčně by stát v roce 2021 odváděl 1274 korun za pojištěnce a v roce 2022 by to bylo 1337 korun. Za tři roky by tak erár do veřejného zdravotního pojištění poslal 94,5 miliardy korun. Letos plánuje vydat 68,4 miliardy.

O tom, jak se experti ministerstva financí a zdravotnictví na reformě daní a pojištění dohodnou, by mělo být jasno do měsíce.