Mistrík zamíchal s bojem o „hrad“
Jeden z favoritů prezidentských voleb na Slovensku se vzdal kandidatury ve prospěch rivalky
BRATISLAVA/PRAHA Loni v květnu byl Robert Mistrík první, kdo oznámil kandidaturu na post slovenského prezidenta.
Nyní patří k prvním, kteří se souboje o nejvyšší úřad v zemi vzdali. Dvaapadesátiletý chemik, který koncem loňského roku vedl v průzkumech veřejného mínění, včera překvapivě z prezidentského klání odstoupil.
Na své sympatizanty a potenciální voliče apeloval, aby namísto něho dali ve volbách hlas kandidátce Zuzaně Čaputové. Sama Čaputová, která je právničkou a občanskou aktivistkou, stála vedle Mistríka, když své rozhodnutí včera oznamoval. „Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“prohlásila doslova.
Jako důvod pro svůj krok Mistrík uvedl, že v nejbližších dnech prý bude zveřejněn reprezentativní průzkum, podle něhož preference Čaputové výrazně narostly, zatímco jemu naopak klesly. Mistríka podporovala především nejsilnější opoziční strana na Slovensku, Svoboda a Solidarita (SaS), k jejímž zakladatelům kdysi patřil. SaS nyní vyjádřila podporu Čaputové. Dosavadní analýzy naznačují, že oba politici oslovují shodně především liberální voliče z větších měst. Proto se již před nějakou dobou dohodli, že v závislosti na vývoji preferencí jeden z nich ještě před prvním kolem odstoupí ve prospěch toho druhého. Cílem bylo zajistit, aby se do druhého kola dostal alespoň jeden kandidát, který nebude svázaný se současnou vládou.
Pětačtyřicetiletá Čaputová, která je místopředsedkyní nové levicově-liberální strany Progresivní Slovensko, se tak po včerejšku najednou ocitla v roli jedné z favoritek. Nedávno ji navíc otevřeně podpořil i odstupující prezident Andrej Kiska, když prohlásil, že by byla dobrou nástupkyní.
První kolo rozhodnutí nepřinese
Podle bleskové sondáže, kterou si nechala po Mistríkově rozhodnutí vypracovat veřejnoprávní televize RTVS, se Čaputová dokonce vyhoupla na první příčku s 23,5 procenta. Tím předstihla kandidáta vládní strany Smer – sociální demokracie, eurokomisaře Maroše Šefčoviče, jehož by podpořilo 20,5 procenta občanů.
Šefčovič, který do předvolebního boje vstoupil teprve letos v lednu, byl do té doby považován za téměř jistého účastníka druhého kola pro případ, že by po 16. březnu nezískal žádný z kandidátů absolutní většinu hlasů. V takovém případě by se pak muselo konat o dva týdny později další kolo. Mandát dosavadního prezidenta skončí v červnu 2019.
K volebnímu vítězství ovšem potřebuje Čaputová získat i podporu konzervativní části společnosti. Mnozí katoličtí voliči mohou například považovat za nepřijatelné, že politička v minulosti podpořila možnost adoptovat děti homosexuálními páry. Před několika dny prohlásila, že nehodlá na svých názorech nic měnit.
Koncem ledna, kdy vypršela lhůta pro podání prezidentských kandidatur, splnilo potřebné náležitosti patnáct kandidátů. Odstoupením Roberta Mistríka se jejich pole zúžilo na třináct. Již minulý týden se totiž prezidentské kandidatury vzdal József Menyhárt, který je předsedou neparlamentní Strany maďarské koalice (SMK).