Jak se zbavit Madura? Opozice tápe
Stoupenci venezuelského vůdce Nicoláse Madura se po konfrontaci na venezuelsko-kolumbijské hranici cítí silní. Opozice, vedená Juanem Guaidóem, naopak hledá nové cesty, jak Madurův režim odstranit.
prezidenta Venezuely, nyní opozice prožívá špatné dny.
Americká almužna
Nicolás Maduro podle svých slov ubránil Venezuelu před mezinárodní invazí vedenou USA, jež se vydávala za humanitární pomoc. Ani jeden ze 14 kamionů vezoucích stovky tun lékařského materiálu a jídla se do Venezuely zatím nedostal.
Vojáci národní gardy v neděli zahnali příznivce opozice, kteří kamiony doprovázeli, slzným plynem a gumovými projektily. V jedné chvíli dva z nákladních vozů zachvátil oheň. Došlo i na střelbu ostrými náboji, na venezuelsko-brazilské hranici při střetech s gardou a policií zahynuli čtyři lidé.
Guaidó a jeho tým v těchto dnech sázejí na image kamionů v plamenech, kde shořela humanitární pomoc pro Venezuelany a jejich děti, kteří trpí hladem a umírají na běžné nemoci kvůli nedostatku základních léků.
Symboliku plamenů si ale jinak vysvětlují stoupenci Madura a bolívarovské revoluce, kterou před dvaceti lety spustil Hugo Chávez. Ten v roce 2013 podlehl rakovině a prezidentství vložil do rukou Madura.
Příznivec Cháveze Saúl Romero, který žije v caracaské dělnické čtvrti Petare, Nicoláse Madura za jeho strategii na hranici pochválil.
Podle něj Maduro „ustál USA režírovaný státní převrat“. Humanitární dodávku tento 67letý muž, který se označuje za chávistu od srdce, považuje za „pokrytecké gesto“. Podle Romera za devastující ekonomickou krizi, kterou Venezuela prochází od roku 2015, může finanční blokáda USA a ekonomická válka domácí opozice.
„USA zmrazily veškeré naše finanční transakce. Jak teď můžeme nakupovat peníze a léky? Opozice přitom hraje roli kompliců,“říká rozhořčeně ve svém domě uprostřed barria, jak se ve Venezuele říká chudinským čtvrtím.
„Nejdříve nám (USA) ublíží a potom nám pošlou almužnu?“dodává v narážce na humanitární pomoc.
Vůdci revoluce stejně jako Romero nyní na veřejnosti slaví vítězství. Především Diosdado Cabello, druhý muž režimu, se netají radostí nad výsledkem konfrontace na venezuelsko-kolumbijské hranici.
Cabello na svém twitterovém účtu popsal vojáky, které potkal „po bitvě“na hranici. Podle něj ve tvářích a očích vojáků viděl samotného Huga Cháveze, který sám sebe označoval během svého života za „ztělesnění lidu“.
Faktem nicméně zůstává, že do včerejška zběhlo podle agentury Bloomberg do Kolumbie přes 300 členů venezuelské národní gardy a policie. Ekonomické sankce uvalené na Madura a jeho okruh spolupracovníků rovněž režim citelně oslabují. A pak je tu Madurova mizivá obliba v očích veřejnosti.
„Madurova popularita klesla pod 20 procent. Naopak Juan Guaidó má na své straně většinu. Dnes ho podporuje přes 50 procent Venezuelanů,“sdělil LN Luis Vicente León, ředitel renomované agentury průzkumu veřejného mínění Datanalisis, jež má své kanceláře v Caracasu.
Podle Leóna dokázal Guaidó na svou stranu dostat především skeptické voliče opozice, kteří předchozí lídry v oblibě neměli.
„Žádný z vůdců opozice před nástupem Guaidóa neprolomil v popularitě hranici 25 procent,“upozornil León.
Guaidó ale nyní musí o svou popularitu bojovat. Jeho plány zatím selhaly. I přes výše zmíněnou dezerci má Maduro stále k dispozici na 230 tisíc členů národní gardy a podle odhadů dalších 1,7 milionu milicionářů a polovojenských jednotek známých jako colectivos.
Humanitární pomoc, jež podle Guaidóa měla přijet do Venezuely v sobotu, hranici ani nepřekročila. Guaidó přitom svým příznivcům, co se týče úspěchu humanitární mise, slíbil dvě alternativy: jednu pozitivní a druhou taktéž. Jeho Sí y Sí (Ano a Ano) se ale změnilo na jedné velké ne.
Mnozí v opozici si tak nyní kladou otázku, jak dál.
„Opozice by nyní měla zkusit cestu vyjednávání a pokusit se sestavit vládu společně s armádou. To je samozřejmě nepříjemná představa, protože to byly a jsou právě Madurovy bezpečnostní složky, kdo na opozici v ulicích léta střílí. Ale v tuto chvíli je to možná jediné řešení,“uzavírá Phil Gunson.