Lidové noviny

Váš Smetana je skvělý

-

LN Je o vás známo, že jste fanouškem klasické hudby. Jak formovala váš přístup k jazzové tvorbě?

Pro mě je na prvním místě melodie, harmonie až na druhém. Pokud čtete notové zápisy klasické hudby – nikomu nedoporuču­ji, aby to dělal –, všimnete si, že harmonie může být čímkoliv, co melodie chce a potřebuje. V jazzových školách trávíme tolik času studiem harmonie, že se mnozí přikloní k tomu, psát nejdříve harmonie, melodie až později. To je mnohem méně úspěšný způsob, jak skládat. V tom mě klasická hudba hodně naučila. Váš Smetana je skvělý! Bach, Mozart, Wagner, Chopin, někteří američtí skladatelé jako Aaron Copland nebo Brit Sally Beamish, Igor Stravinski­j, Šostakovič, Prokofjev...

LN Objevil jste něco zajímavého ze současné hudební tvorby? Nějaké novinky, co stojí za pozornost.

Nic výjimečnéh­o jsem nezaznamen­al. Nepotřebuj­i novinky, chci jen dobré věci. Nejsem fascinován novotami. Stravinski­j je mrtvý a jeho hudba je stále úžasná, naživu je sice spousta jiných skladatelů, ale jejich hudba není tak dobrá jako ta jeho. Bachovi je pět set let, a přesto ho pořád poslouchám. Nepustím si věc jen proto, že je nová.

LN Co tvorba vašich bratrů? Poslechnet­e si ji, nebo ji natolik dobře znáte, že se jejich desky do vašeho přehrávače nedostanou?

Když vydají novou nahrávku, chvilku ji poslouchám, abych si je mohl dobírat, a pak jakž takž. Nemám ve zvyku pravidelný poslech věcí mé rodiny, nepouštím si to týdny. Něco vyjde, poslechnu si to, řeknu, že to je dobré, sdělím své dojmy a vrátím se ke své práci.

LN Nedávno byly oznámeny výsledky Grammy. Vy jste tuto cenu získal hned třikrát. Sledujete je?

Nezajímám se o to. Víte, je to komplikova­né, ta cena je věc hudebního průmyslu, nejedná se o uměleckou cenu nebo ocenění za hudební přínos. Hudební průmysl se orientuje na mladé lidi, což mi dává naprosto smysl, mladí kupují desky, takže chtějí poslouchat mladé, kteří je reprezentu­jí. Moje dcera je naprosto zažraná do zpěvačky Halsey, myslím si, že taky něco vyhrála, dcera byla nadšená. Ale já jsem přesně o pětatřicet let starší než Halsey a soustředím se jen na hraní, protože dobře vím, jak je náročné dělat muziku a dělat ji dobře. Instrument­ální hudba nikdy nebude tak populární jako zpívané písně, průmysl se přiklání k popu, rapu apod. Já se nesnažím být jako oni, ani jim nezávidím, mám z nich radost, ocenění určitě mou tvorbu nezlepší. Jestli ji něco může vylepšit, pak je to studium hudby. Ostatně, až bude většina z nich alespoň z poloviny tak stará jako já, už tohle dělat nebudou, takže se to vyřeší samo.

LN Přesto se z rozhovorů s vámi zdá, že se o hudební vzdělávání mladých hudebníků zajímáte.

I těch starých! Učím na univerzitě v Severní Karolíně, mám nejrůznějš­í studenty, bavíme se, hodně se smějeme, užíváme si to, většinou jsou lekce spíše debatami o umění. Nemůžete někoho dokonale naučit, jak hrát na nástroj, to může každý jen sám. Mluvím s nimi o různých přístupech. Když mají technické problémy, snažíme se najít jejich řešení. Mohou být jen tak dobří, jak dobrá je

LN Hudebních spoluprací máte na kontě nepočítaně – Miles Davis, Art Blakey, Sting, Anna Maria Jopek nebo třeba rapoví Public Enemy. Která z nich byla nejzvláštn­ější?

Asi ta s Public Enemy, protože jsem vůbec nevěděl, co čekat. Většinou zkusíte tři nebo čtyři různé verze, z nich se jedna vybere, nebo se vezme kus z jedné, kus z další a slepí se to dohromady. Ptal jsem se producenta Hanka Shockleeho, jakou verzi si tedy vyberou. Odpověděl, že použijí všechny tři najednou. Vyzkoušel to, procedil: „Člověče, to zní skvěle,“a bylo to. Jen jsem si pomyslel: „Wow, to je teda jiný přístup.“Byla to vážně legrace.

LN Do České republiky nepřijíždí­te poprvé. Věnujete na svých turné čas i turismu?

Procházel jsem kdysi pražské Staré Město a objevil nejlepší italskou restauraci na světě, tak doufám, že ji najdu. Jinak mě nejvíc baví, když si koupím kafe, sedím venku a pozoruji lidi. To je lepší než koukat na domy, i když jsou krásné. Pozorovat lidské emoce, jací lidé jsou, tím se o dané zemi naučíte nejvíc. Možná na to bude v tu dobu v Brně ještě zima, ale pokusím se najít si čas na procházku, chci být mezi lidmi.

Autorka je hudební publicistk­a

 ?? FOTO PALMA KOLANSKY ?? Na dvou židlích. Branford Marsalis je známý především jako jazzman, hraje ale i klasickou hudbu.
FOTO PALMA KOLANSKY Na dvou židlích. Branford Marsalis je známý především jako jazzman, hraje ale i klasickou hudbu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia